Petr Ferenc Pozítří popozítří a ještě jednou: Mombu28. 3. 2013

Tak vida, to mi uteklo: italští powerjazzmani ZU už jsou minulostí, těšit se ale můžeme na koncert nástupnické sestavy Mombu - stavte se 30. března v pardubickém Divadle 29, 31. března v pražském Chapeau Rouge nebo 6. dubna v rožnovském klubu Vrah.

"Psát o Mombu jako o kapele, co přišla po rozpadu ZU, by bylo příliš zjednodušující," tvrdí pořadatel pražského koncertu. Spojovacím článkem je samozřejmě saxofon a jeho pán Luca T. Mai, který po rozpadu ZU nezahálel a s bubeníkem Antoniem Zitarellim založil Mombu, jimž od roku 2010 vyšly již tři desky. Novinku Niger, která vyjde 1. dubna, na svém webu exkluzivně streamuje magazín Rock-A-Rolla. 

Příznivci ZU se nemusejí děsit: agrese a kořeny v hardcore a jazzu jsou i u Mombu samozřejmostí. Pojetí je ale zcela jiné. Zatímco ZU se postupně posunuli ke komplikovaným kompozicím, stěnám zvuku, rafinovanosti a monumentalitě, Mombu sázejí na jednoduchost, razanci a spiritualitu. Rituální opakování až mantrických motivů stále dokola, gradace až k neunesení a neskutečná očista, když to všechno skončí. Žádné zábrany na cestě k extázi a transcendentálním zážitkům. 

A předskokani? Potvrzením hudebního minimalismu jsou Depakine Chrono. Nikdy nelze dopředu odhadnout, co se stane, magie mezi kytarou a bicími. Z posluchače se stává divák hltající nonverbální komunikaci a neustálou improvizaci, někdy souboj, někdy souznění činelů a strun, hmatníku a blan. Kontrapunk k těmto kapelám budou Tosiro. Složité, jasně směřované emo-core kompozice plné emocí a rozmáchlých riffů.

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Fotogalerie