Matěj Kratochvíl Michael Pisaro, Oswald Egger & Julia Holter: The Middle Of Life (Die Ganze Zeit); Michael Pisaro: The Punishment of the Tribe by its Elders8. 4. 2013

Michael Pisaro, Oswald Egger & Julia Holter: The Middle Of Life (Die Ganze Zeit)

Michael Pisaro: The Punishment of the Tribe by its Elders

Gravity Wave (michaelpisaro.blogspot.com)

 

Americký skladatel Michael Pisaro je členem mezinárodního sdružení Wandelweiser, jehož estetika by se dala zkratkovitě popsat jako „tichá“, „zastavená v čase“, „redukcionistická“. Dvě nové nahrávky Pisarových děl ukazují, jak je to s podobnými nálepkami ošemetné. The Middle Of Life (Die Ganze Zeit) vychází ze dvou textů rakouského spisovatele a básníka Oswalda Eggera, kolem nichž Pisaro rozvíjí sérii zvukových situací. Fragmenty Eggerových textů Diskrete Stetigkeit: Poesie und Mathematik a Die ganze Zeit jsou v němčině čteny autorem, jehož hlas se vynořuje a zase ztrácí mezi terénními nahrávkami (šumění trávy, zpěv ptáků, neidentifikovatelné hučení) i chladně elektronickými souzvuky. „Uprostřed svého života jsem se opět octil v lese bez cesty“ – tuto větu si v úvodu skladby s doprovodem řídkých klavírních akordů předávají hostující řečníci Taku Sugimoto (japonsky a anglicky), Kristín Haraldsdottír (islandsky a anglicky), Kunsu Shim (korejsky), Graham Lambkin (anglicky), Didier Aschour (francouzsky), Lucie Vítková (česky a anglicky) a Julia Holter (anglicky). Posledně jmenovaná je do kompozice zapletená o něco těsněji, když v závěru zpívá Pisarovu skladbu Lucretius Monody a Pisaro naopak hraje na klavír kousek její For One or More Voices. Na vtělování starších děl do nových a zapojování spřízněných duší dojde i jinde, když třeba slyšíme, jak na břehu řeky hraje na flétnu kolega z Wandelweiseru Antoine Beuger nebo parta muzikantů, která se pod názvem Dog Star Orchestra každoročně schází z Pisarovy iniciativy v kopcích u Los Angeles. Atmosféra The Middle Of Life je skutečně jemná, zvuky a hlasy se mění plynule, nehraje se tu na momenty překvapení nebo lekání.

To už neplatí o The Punishment of the Tribe by its Elders, jejíž zvukový materiál původně vznikl rovněž pro první zmíněnou kompozici. Tady se začíná hlubokým sinusovým tónem, nad nímž se po nějakých osmi minutách rozprší. Míchají se tu kousíčky dialogů, snad ulovené z rádia, prodlevy pichlavě vysoké i podzemně hučící. Překvapení tady hraje roli: jemné cinkání najednou vystřídá hlasité bouchnutí do gongu nebo klavíru a pak zase dlouho šumíme potichu. Pasáž, v níž dominují téměř newageové syntetické smyčce, zase narušuje prskání jak z nějakého zkratovaného elektrického obvodu. Pisaro občas prsty prohrábne kytaru v jemných akordech, v jednom okamžiku (nenapíšu kdy, abych nezkazil překvapení) přepne zvuk kytary do metalových rejstříků a chvilku si v něm pohoví, než nasadí kontrastní jemnou plochu. Podle autora jsou kdesi v této hudbě použity i samply ukradené od Rolling Stones a Black Sabbath, ale celkem pochopitelně to nelze dešifrovat. Skladba je sice bez textu, ale inspirací byla údajně báseň Stéphana Mallarmého Le Tombeau d’Edgar Poe.

Dvě Pisarovy hodinovky ukazují, že jeho hudba nabízí pestřejší pohled než uhrabaný písek zenové zahrady. Meditativnost The Middle Of Life i temnější ladění The Punishment nejsou zajímavé dlouhým tichem či nečekanými zvuky, ale tím, jak ukazují jiný způsob chápání organizace hudebních forem a jak dokáží posluchače nutit k soustředění.

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Fotogalerie