Matěj Kratochvíl Annea Lockwood: A Sound Map of the Housatonic River24. 6. 2013

Annea Lockwood: A Sound Map of the Housatonic River

3Leaves (www.3leaves-label.com)

 

Řeka je dobrá metafora pro hudbu: Její proud, neustálá proměnlivost v čase a zároveň pevná forma jejích břehů vnukla inspiraci nejednomu skladateli, zvláště v devatenáctém století, kdy se umělci začali intenzivněji zajímat o přírodu. Vltava, Labe, Rýn, abychom zmínili ty nejznámější zhudebněné toky. Za mořem se v roce 1908 procházel Charles Ives kolem řeky Housatonic se svou manželkou a do deníku si zapsal: „Procházeli jsme se po loukách u řeky a slyšeli jsme vzdálený zpěv z kostela na druhém břehu. V korytě řeky ještě zůstávala mlha; barvy, běh vody, břehy a jilmy na nich navždy zůstanou v paměti.“ Vzápětí začal Ives skicovat skladbu The Housatonic at Stockbridge, třetí větu orchestrálního díla Three Places in New England. Stejnou řeku zvukově zachycuje Annea Lockwood (původem z Nového Zélandu), ovšem místo orchestrální zvukomalby si vystačí s mikrofony a editačním programem. Zvuková mapa původně vznikla jako čtyřkanálová instalace a navazovala na o pár let starší zvukovou mapu Dunaje a na podobný projekt z osmdesátých let, v němž mapovala řeku Hudson.  

A Sound Map of the Housatonic River ve čtyřech částech pokrývá více než dvě stě kilometrů, jimiž Housatonic protéká – od čtyř pramenů na západě Massachusetts až po ústí v Long Island Sound. Peřeje, vodopády a husté lesy v okolí dělají z této řeky oblíbenou destinaci turistů, vodáků a rybářů a nahrávka působí jako dokonalý reklamní leták, protože idylická přírodní atmosféra z ní doslova kape. Slyšíme především vodu, a to jak zvenku, tak zevnitř, protože skladatelka zapojila do hry i podvodní mikrofony. Jedno ucho tak jako bychom měli nad hladinou, jedno pod ní, což dodává poslechu zajímavý rozměr. Okolí řeky se do záběru dostává spíš mimochodem – ptáci nad hladinou, žáby na břehu jsou až ve druhém plánu. Zvuky lidí a jejich civilizace jsou z tohoto říčního světa téměř vytěsněny, o to překvapivěji pak působí náhlý průjezd vlaku. V závěrečné části pak slyšíme (pravděpodobně) pádlování vodáků, ale ti jsou nejspíš natolik okouzleni scenérií kolem sebe, že kromě pravidelného rytmu pádel nevydají ani hlásku. Ačkoliv na řece je několik přehrad a u jejího ústí je aglomerace několika velkých měst, při poslechu máte pocit, že čistotu přírody téměř nic nemůže narušit. Ale zvukový dokument nemusí být nutně objektivní. Annea Lockwood představuje svou zvukovou mapu jako studii mnoha odstínů vodních zvuků a jejich dynamiky, čímž nás přiměje k větší pozornosti. Kdyby Bedřich Smetana procházel po březích Vltavy s mikrofonem, jakou poezii by z ní asi vydoloval?

A mimochodem, pokud během horkých letních dní nemůžete vyrazit z kanceláře do přírody, poslouží A Sound Map of the Housatonic River jako dokonalá zvuková klimatizace.

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Fotogalerie