Matěj Kratochvíl John Cage: The Works for Organ8. 7. 2013

John Cage: The Works for Organ

Mode (www.moderecords.com)

 

Skutečnost, že John Cage nenapsal příliš mnoho skladeb pro „královský nástroj“ – varhany, nijak zvlášť nepřekvapí. Varhany sice mají úžasné zvukové možnosti, zároveň jsou ale příliš úzce spjaty s chrámovým prostředím, což je jednak omezující po technické stránce, jednak to k nim váže příliš mnoho asociační zátěže. Sebesvětštější písnička zahraná na kostelní varhany zní už trochu jako Bachův chorál. K tomu připočtěme fakt, že varhaníci bývají často konzervativnější, a propagátorů nových hudebních forem mezi nimi není mnoho. Jednou z výjimek byl německý varhaník Gerd Zacher, původní adresát dvou ze čtyř Cageových varhanních děl. Na čtyřicátém sedmém pokračování kompletní cageovské edice od značky Mode hraje Gary Verkade.

Disk otevírá šestiminutová drobnost Souvenir (1983), k níž se váže bizarní příhoda: Cage dostal objednávku od Amerického svazu varhaníků a obdržel jako zálohu polovinu honoráře. Následně se dozvěděl, že interpret by si přál, aby Cage napsal něco podobného své starší skladbě Dream (1948), což je libá miniatura hodná svého názvu. Cageovi se idea opakování hitového modelu nelíbila, proto poslal zálohu zpátky s tím, že objednávka se ruší. Svaz mu vrácené peníze poslal zpět s vysvětlením, že samozřejmě může napsat hudbu zcela podle svého a nemusí brát na přání interpreta ohled. Cage si to ovšem mezitím rozmyslel a rozhodl se vyhovět původnímu přání. Tak vznikl Souvenir, v němž plyne čistá diatonická melodie doplňovaná harmoniemi, které nikam nesměřují, ale působí zklidňujícím dojmem. Pro kontrast v několika místech vpadnou do idylky divoké chuchvalce tónů v těch nejhlubších rejstřících, po nichž se ale zase vše rozjasní.

Hlavní část prvního disku naplňuje série Some of the "Harmony of Maine" (Supply Belcher) (1976) pro varhaníka a šest asistentů. Harmony of Maine je zpěvník žalmů a hymnů, který vydal na konci 18. století skladatel Supply Belcher. Cage za pomoci náhodných operací některé tóny z originálů vypustil, jiné prodloužil a ve výsledku se dopracoval k proudu tonálních harmonií, které se postupně přelévají jedna ve druhou. Náhodné operace určily také proměny rejstříkování, což vyžaduje zmíněných šest pomocníků obklopujících varhaníka. Jednotlivým částem Cage ponechal původní názvy, tedy počátky žalmových textů, a s nimi jako by i v hudbě zůstalo něco z kontemplativní atmosféry novoanglických kostelů.

Druhý disk tempo zpomalí ještě více. Najdeme na něm dvě skladby, či přesněji dvě variace skladby jedné. ASLSP (1985) je složena z osmi částí, které mohou být hrány v libovolném pořadí, přičemž jedna má být vždy vynechána a jedna naopak hrána dvakrát. Zkratka odkazuje k pasáži z Joyceovy knihy Finnegans Wake („Soft morning, city! Lsp!“) a k tempové instrukci „as slowly as possible“. Často slyšíme jen jednotlivé tichounké tóny v různých polohách, občas se ale vyloupne divočejší klastr, který z varhanních píšťal vytvoří krásně kosmické barvy. O dva roky později se k dílu Cage vrátil a přepracoval jej pod názvem Organ2/ASLSP s větším důrazem na dlouhé tóny. Cageův neurčitý tempový předpis inspiroval několik lidí ke zorganizování extrémního provedení zahájeného v roce 2001, které má trvat 639 let. Na varhanách v kostele v německém Halberstadtu se tak čas od času změní tón: čas od času znamená, že první zazněl až dva roky poté, co bylo provedení skladby zahájeno, letos v říjnu dojde ke čtrnácté změně a další se odehraje až v roce 2020. Na CD máme k dispozici méně extrémní půlhodinovou verzi, která dokazuje, že hypnotické kouzlo pozdních Cageových skladeb funguje v podání specifického zvuku varhan.

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Fotogalerie