Tomáš Procházka Massola: Neanderthal Jazz5. 5. 2014

Massola: Neanderthal Jazz

Obsedante! Records (http://obsedante.bandcamp.com)

Signals from Arkaim (http://www.signalsfromarkaim.blogspot.cz)

 

Album Ostravského power dua Massola vyšlo hned několikerým způsobem, jako kazeta na labelu Obsedante! Records, jako volný download na webu Signals from Arkaim a také vlastním nákladem skupiny - v podobě CD-R. Potenciální fanoušek má tedy bohatou možnost výběru mezi formáty poslechu.

Na album se vešlo dvanáct skladeb, jeho celková délka je však jen něco málo přes dvacet pět minut. Kvantitu by na albu Neanderthal Jazz měla nahrazovat kvalita, především však intenzita. Massola je duo bubeníka a saxofonisty, také členů kapely Sklo, kterým ve studiu sekundovalo několik přátel. Dialog ústředních dvou nástrojů je okrášlen občasnými party basy či kytary. V jedné skladbě se také objevuje elektronika, označená zde jako “harshtronic”. Dvanáct tracků je na albu označeno pouze čísly.

Na první poslech nás zaujme u podobných projektů nevídaná kvalita nahrávky. Massola natáčela ve skvěle vybaveném ostravském studiu Mroš. Výsledkem je vynikající zvuk bicích, ušlechtilý dozvuk a předpokládám, že studio mělo velký podíl i na kreativní práci s efekty. Tato investice se duu Massola vyplatila. Nahrávka zní nekompromisně a vskutku seriózně.

Saxofon je zde často proháněn skrz distortion nebo přes ring modulátor, často sám metamorfuje do podoby elektronického nástroje. Zkreslená poloha mu ale sluší. Jakási dřevní kvalita kruhové modulace a prostého zkreslení se také hodí ke zvuku alba a k jeho tématu - neandrtálské hudbě. Massola přechází od akustického hardcore k freejazzu a k noise, všechny tyto polohy spojuje do organicky znějící hudby, jejíž hlavní problém je, že většinou brzo skončí. V tomto ohledu je stopáž jednotlivých tracků poučena spíš scénou hardcore. Tuto polohu také potvrzuje střídmě použitý murmur, který občas zazní tak trochu v pozadí. Delších skladeb se dočkáme až ke konci alba (tracky 10 a 11). Výběr hostů albu výrazně prospěl. Harsh electronic ve skladbě 11 zní přirozeně a svým kvílením nepřehlušuje ústřední hudební motor. Ještě lépe se do zvuku zapustila kytara v tracku s číslem 7, žádná ostentativní kytarovost, ale uměřená poloha skvěle doplňující ostatní nástroje. Nejlepší akvizicí Massoly bylo ale patrně angažmá kontrabasisty Skuldy. Basa zde hudbu opravdu ukotvuje a to vše bez jakýchkoliv zbytečných kudrlinek, instrumentálních či zvukových. Neumím si představit jak by zněl Neanderthal Jazz bez basy.

Zvuk, jak jsem již naznačil, je velmi barevný a čímsi dřevní. Jen na pár místech je už přeefektováno, třeba stereo dozvuk na zpěvu v tracku 9, nebo 12 mi přijde zbytečně ozdobný a tak nějak nezapadající do neandrtálského konceptu. Naopak bych snesl víc zkreslení, ale možná by se tak z alba už vytratila ta zvláštní zvuková čistota, která vtipně kontrastuje s jeho hardcoreovými elementy. Mám pocit, že agresivnější zvukové úpravy se bicím naprosto vyhnuly. Saxofon je silný při hře riffů a frenetickém kvílení. Melodie, jako třeba ta ve skladbě 7 mě zas až tak zajímavé nepřijdou, přesto na sebe samozřejmě strhávají pozornost. Massola pro mě funguje nejlépe jako dobře namazaný stroj na těžké riffy a animální troubení a kvílení. Zvukový svět alba je velmi konzistentní a spojuje zajímavé vlivy. Budu zvědav na další album projektu, protože cítím velký potenciál dané vlivy rozvíjet. Rád bych slyšel všeho víc - víc jazzu, víc hardcore, víc noise.

Na závěr si nechám jedinou větší výtku a tou je obal. Karikatury pralidí jako vystřižené z kreslených vtipů časopisu Trnky Brnky by se spíše hodily na desku nějakého klonu Mňágy a Žďorp. Rozhodně by mě tento obal spolehlivě odradil od dalšího prozkoumávání nosiče. Zde pečlivě připravený projekt trochu ustřelil. Možná je za tím snaha ironicky se vymezit vůči hardcoreové estetice, ale v tomto případě jde skutečně o vyhánění čerta ďáblem. Je velká škoda, že neandrtálská inspirace přešla v obalu do této banální polohy. S jiným obalem by mohla deska zapůsobit jako sebevědomý, vyhraněný projekt s pevným konceptem. Takhle přemýšlím, jestli ta povedená nahrávka není jen náhoda. Tak snad příště.

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Fotogalerie