Matěj Kratochvíl Podpořte zavedené? Podpořte všechno?4. 6. 2014

Crowdfunding jako způsob hledání podpory pro malé a začínající projekty se již docela zaběhl ve světě i u nás. Loni na podzim jsme si ho v HIS Voice koneckonců vyzkoušeli na vlastní kůži. A s tím, jak se stává běžnou věcí, začínají se také řešit otázky. Například, zda má smysl takto podporovat instituce či akce velké a zaběhnuté. Proměny tohoto fenoménu shrnul nedávno v Lidových novinách Pavel Klusák a jeden příklad k diskuzi se zrovna nabízí ze světa soudobé vážné hudby.

London Sinfonietta je jedním z předních ansámblů specializujících se na současnou kompozici od klasiků 20. století po nejnovější kusy mladé generace skladatelů, u nichž zhusta přímo objednává. Nyní se tomuto tělesu naskytla příležitost zahrát koncert z děl Stevea Reicha na rockovém festivalu v Glastonbury. Ocitnout se mají na stejném podiu jako M.I.A. nebo Sun Ra Arkestra, zatímco vedle bude dunět Metallica a vzdychat Lana del Rey. Vystoupí s nimi také kytarista Jonny Greenwood z Radiohead. Účinkování na festivalu a cesta tam něco stojí a tak se London Sinfonietta obrací na fanoušky prostřednictvím serveru Sponsume, aby dali do konce června dohromady tři tisíce liber. Co za to? (Z vlastní zkušenosti víme, jak je těžké vymyslet a vhodně nastavit odměny pro podporovatele.) Od poděkování na facebooku, přes účast na zkoušce, fotky ze zákulisí v Glastonbury po lístky na jiný koncert souboru. Zatím má sbírka za sebou jen pár dní, takže deset podporovatelů a devět procent z cílové částky nemusí nutně být předzvěstí špatného výsledku, ale stejně je trochu záhadou, proč se renomovaný soubor, který jistě musí pracovat s poměrně velkým rozpočtem, pouští do takové akce.

Pavel Klusák ve svém textu tvrdí, že pro velké pořadatele se crowdfunding stal dalším prostředkem propagace, „spojenou s hrou na spoluúčast“. Jistě to bude často pravda, nezdá se však, že by to byl tak úplně případ London Sinfonietta a pokud ano, tak nejde o ukázku právě propracovaného marketingu. Skoro se mi zdá, že v tomto případě je to důsledek byrokratického škatulkování rozpočtů, kdy může být dostatek peněz v jedné přihrádce, například na objednávky nových skladeb, ale nelze je použít na nic jiného, třeba na využití příležitosti zahrát si před mnohonásobně větším publikem, než je obvyklé. Každý, kdo někdy pracoval s granty, ví, jaký problém může být nutnost vejít se do pravidel na využití peněz. Britské účetnictví v tomto ohledu nebude o nic méně byrokratické než to české.

Každopádně pokud by se crowdfunding měl v budoucnosti stát významnějším zdrojem financování kultury, bude vážná hudba první ve frontě na exekuci, protože tímto způsobem seriózně fungovat nemůže. A pokud chce ministr financí ufiknout z kulturního rozpočtu miliardu a ministr kultury mu neumí vysvětlit, že to není dobrý nápad, bude dělat Česká filharmonie sbírku na provedení Novosvětské?

Shodou okolností na tento čtvrtek (5.6.) ve 12 hodin přichystalo Ministerstvo kultury tiskovou konferenci s lákavým názvem „Budoucnost kultury během funkčního období vlády premiéra Bohuslava Sobotky“. Třeba na ní zazní nějaké odpovědi.

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Fotogalerie