Tomáš Procházka Czechkeys19. 8. 2014

Blog Czechkeys aneb ČS elektronické a elektrofonické klávesové nástroje založil Michal Najvrt v roce 2006. Název je všeříkající, blog se opravdu snaží mapovat a co možná podrobně popsat československou produkci klávesových nástrojů. Kromě těch lze však na webu nalézt i rubriku “Přídavná zařízení”, pod kterou se skrývají efekty a dozvuková zařízení ponejvíce značky Tesla. Speciální kapitolou jsou pak amatérské konstrukce, ve které můžete obdivovat sofistikovanou práci Zdeňka Hoška, různé konstrukce s typickým designem z dob ČSSR, kdy se tomuto přístupu ještě neříkalo DIY, ale Urob si sám, podle kutilského sborníku vycházejícího od roku 1970.

Většinu popisovaných strojů tvoří logicky různé typy elektrofonických varhan Delicia, ale jsou tu i takové rarity jako syntetizéry Antares zkonstruovaný kolektivem Výzkumného ústavu rozhlasu a televize a monstrózní modulární systém ASYZ. Překvapením pro mnohé možná bude drobný monofonní syntetizér 3-83 Unisono vyráběný Okresním podnikem služeb v Hodoníně.

Zde na tento zajímavý nástroj hraje Jiří Křivka:

Kromě domácí produkce, je zde i stručný přehled nástrojů zahraniční výroby, zvláště pak pro naše kraje typických, jako byly v jisté době modely řady ET východoněmeckých varhan Vermona.

Zvuk Vermon byl někdy popisován jako “hammondky chudých”, jejich kouzlo však v nápodobě slavnějšího nástroje nelpí. Je to nástroj s charakterem, jak mohu posoudit i z vlastní zkušenosti. I nástroje v řadě ET se velmi liší jeden od druhého. Zvuk různých typů varhan Delicia si zase vybaví každý, kdo pamatuje rozhlasovou a televizní produkci minulého režimu. Zde k slyšení varhany Delicia Vega:

Minivarhany série HT byly zase k vidění snad na každé základní škole té doby:

Zakladatel blogu Michal Najvrt vybízí k jeho rozšiřování ze strany čtenářů, uživatelů a milovníků československých elektrofonických nástrojů. Vaše příspěvky budou na blogu Czechkeys vítány!

 

ROZHOVOR S MICHALEM NAJVRTEM

Jak vznikl blog ČS elektronické a elektrofonické klávesové nástroje? Na co přesně, nebo na co zejména se specializuje?

Blog Czechkeys (ČS elektronické a elektrofonické klávesové nástroje) vznikl v roce 2006. Hlavním důvodem byla skutečnost, že tato oblast nebyla nikým dosud zmapována a informace o těchto nástrojích byly velmi kusé, v mnoha případech žádné. Dnes v době internetu jsme všichni zvyklí touto cestou hledat potřebné vědomosti, například já jsem se tímto způsobem seznámil s mnoha zahraničními nástroji, které jsem si později pořídil. V Rusku existují skvělé stránky Ruskeys (ano, paralela mezi názvy je zřejmá) zaměřené na nástroje sovětské/ruské výroby. To byla další inspirace. Za cíl jsem si ale vytyčil nástroje popsat komplexněji včetně historie a pokud možno i trochu z technické stránky. Dnes na Czechkeys naleznete popisy prakticky všech sériově vyráběných ČS klávesových nástrojů a několika přídavných zařízení. Vzhledem k poměrně malému počtu typů mi to připadalo nedostatečné, a proto jsem zřídil rubriku Nástroje zahraniční výroby, kde jsou popsány ty nástroje, které jsem měl možnost používat, a také zde se již objevilo několik článků jiných autorů. Tuto rubriku budu doplňovat, stále jsem ještě nevyčerpal zdroje. Dále následovaly rubriky Amatérské konstrukce, Seznam literatury a další, protože bych rád sesbíral a poskytoval co nejrozmanitější informace.

Jaká je vaše osobní zkušenost s československými elektrofonickými nástroji? Jste sám hudebník?

Moje první osobní zkušenost s takovýmto nástrojem spadá do poloviny osmdesátých let, kdy nám soudružka učitelka na hodinu přinesla elektrické varhánky (dnes vím, že to byla Delicia Mini) a dokonce mi dovolila na ně zahrát. Pamatuji si, že mě fascinoval zvuk úplně jiný, než má klavír a jako příštímu navštěvovateli elektrotechnického kroužku mi nešlo do hlavy, jak to že to hraje polyfonně. Další nástroj ČS výroby (Delicia HT-49) jsem si pořídil až po mnoha letech spíše z nostalgie, pak mi kamarád přivezl dvě Delicie HT-37 D na opravu a zpátky chtěl jen jednu. Tu druhou mám dodnes. Dále následovala Delicia Mini 2 a když jsem na Aukru vydražil Delicii HT-61 BD, napadlo mě, že bych se tomu mohl věnovat obšírněji a odtud už byl jen krůček k založení blogu. Následovala koupě Fénixe, který má od té doby velmi zajímavou novodobou historii: Jednak je vyfocen v knížce Elektrofony 2 a jednak si zahrál v první sérii seriálu Vyprávěj. Pak následovala Vega, Klaviphon a nakonec díky obrovské náhodě třešnička na dortu v podobě elektrofonických varhan Petrof Pastorale B 50. Všechny tyto nástroje udržuji v provozuschopném stavu, ale abych byl upřímný, na živé vystoupení jsem je zatím nepoužil. Tady narážím na druhou otázku: Ano, hraji v místní zábavové kapele, kde samozřejmě používám moderní nástroje. Přiznám se, že po letech mě již trochu omrzelo, že je na nich možné téměř všechno a tak jsem se začal věnovat "hračkovým" nástrojům zvaným Tablehooters, o kterých jsem zveřejnil článek v rubrice Ostatní a stále jej doplňuji. Občas na ně (a také na staré Delicie, Vermony a další) nahraji nějakou cover verzi známého hitu a výborně se tím bavím. Zatím poslední úlet tohoto typu chystám poté, co jsem byl osloven jednou místní rockovou kapelou ohledně spolupráce, zakoupil jsem staré ruské varhany Junost 75 a Vermonu Piano Strings s tím, že bych na ně rád hrál. Sám jsem zvědav, jak to dopadne.

Na vašem blogu mě snad nejvíc zaujala rubrika Amatérské konstrukce. Výrobky Zdeňka Hoška jsou fantastické. Kdo vlastně je Zdeněk Hošek a jak jste se k němu dostal?

Zdeněk Hošek je trochu mystérium i pro mě, protože abych se přiznal, vlastně o něm nevím skoro nic. Ozval se mi sám s tím, že má nějaké informace o nástrojích, které viděl na mých stránkách a od té doby napsal hromadu skvělých článků a další doplnil o technické informace, které jsem nebyl schopen poskytnout. Na jeho výrobcích je vidět, že se jedná o člověka neobyčejně talentovaného, pracovitého a šikovného. Moc rád bych mu tímto poděkoval za skvělou spolupráci. Kromě pana Hoška na Czechkeys přispěli i další autoři a všem za to patří vřelý dík. Obecně ale mohu prohlásit, že lidé jsou na informace skoupí a za tyto výjimky jsem opravdu vděčný.

Máte nějaké další napojení na tradiční kutilskou scénu?

Občas zabrousím na Bastlírnu, občas se se mnou spojí někdo s podobným postižením. Několikrát jsem také musel vyhledat odbornou pomoc, to když moje vědomosti nestačily, respektive když úkon vyžadoval větší dávku drzosti se v tom hrabat.

Rozumím tomu tedy správně, že jste sám schopen všechny tyto nástroje opravit?

Právě že nejsem, jsem spíše povrchní znalec (proto v mém případě mluvím o drzosti něco opravovat). Nedělá mi problém najít a vyměnit vadnou součástku například v napájení nástroje, rozchodit kontakty na klaviatuře, nebo vyměnit koncový stupeň zesilovače, ale komplexnější problémy přenechávám odborníkům. Naposledy jsem rezignoval u Vermony Piano Strings, ty jemné drátky nejsou nic pro moje ruce. Lépe se mi řeší mechanické problémy, přeci jen jsem původem strojař.

Jaké jsou vlastně reakce na váš blog, máte nějakou odezvu?

Odezva na stránky je vesměs kladná. Jak jsem již uvedl, občas někdo přispěje článkem, vzpomínkou, radou, občas mi někdo napíše, že se mu blog líbil (a věřte mi, je to nejlepší odměna za vynaložené úsilí). Často se mi stává, že je blog Czechkeys někde citován a ještě častěji se moje fotografie objevují na jiných stránkách a inzerátech po celém světě. Vlastně s tím tak trochu počítám, nedávám na ně vodoznaky ani jiné ochrany. Jednou se mi stalo, že jsem objevil celý článek i s fotografiemi na jiných stránkách, což se mi už zrovna nelíbilo, ale nakonec jsme se s provozovatelem dohodli, že tam uvede původ informací a článek tam má dosud.

Všiml jsem si vašeho negativního vymezení se k fenoménu circuit bending. Považujete se, v jistém smyslu, za puristu?

Já jsem se negativně vymezoval jen proti circuit bendingu takříkajíc samoúčelnému nebo zbytečnému. Pokud hudební nástroj ztratí schopnost vytvářet hudbu, ztratí svůj účel. Stejně tak považuji za zbytečné nástroj počmárat, vybavit jej různými blikátky a podobně. Naopak si velice vážím úprav, které nástroj zušlechťují, narazil jsem například na velmi pěknou úpravu kláves Hohner PK 250, jejichž majitel doplnil nástroj možností ovládání rezonančního filtru a obálky. Určitě bych neupravoval nástroje dnes již klasické nebo dokonce vzácné. I tady ale musím udělat výjimku, na Youtube je k vidění nástroj vzniklý ze dvou Rolandů Juno 106, čímž vznikla možnost použití dvou DCO, dvou sad filtrů apod. a výsledek je ohromující. Sám jsem u některých nástrojů přidal nebo předělal například výstupy, protože banánky ani tříkolík už opravdu nepoužívám. Jestli jsem v něčem purista, pak je to nejspíš pojetí hudby samotné, potřebuji totiž, aby měla rytmus a melodii.

A co říkáte na fenomén “vintage”, který každý zaprášený krám z půdy proměnil v posledních letech v draze zpěnežitelnou raritu?

Pojmy "vintage" stejně jako "legendární" jsou podle mého názoru jen pomůckou k získání většího obnosu za nabízený předmět. Oba jsou nadužívané a bohužel, stejně jako jiné způsoby reklamy, mají vliv i na trh, tedy na ceny těchto předmětů. Určitě lze pochopit vyšší cenu v případě vzácných a kvalitních nástrojů jako je třeba Elka Synthex, Yamaha CS-80 a další málo se vyskytující kousky. Že nálepku vintage dostane nástroj (nebo jakýkoliv předmět) jenom proto, že je starý, bez ohledu na to, zda je také dobrý, považuji za marketing a dokud na to uslyší potenciální zájemci, nedá se s tím nic dělat. A mimochodem, poslední dobou se začaly objevovat "legendární" nástroje i mezi nástroji ČS výroby, všiml jste si?

Toho jsem si všiml, zejména u kytar Jolana, kterým se léta lidé vysmívali a teď se o ně na portálech typu Aukro přeplácejí. Mezi československými nástroji jistě legendární kusy budou, třeba právě syntetizér Antares nebo Antares II, které popisuje Milan Guštar a Zdeněk Hošek na vašem blogu. Jak jste se dostal k Milanu Guštarovi?

Pan Guštar mě před časem požádal o nějaké fotografie do druhého dílu knížky Elektrofony. Za odměnu mi zaslal kvalitně zpracované fotografie specialit jako třeba syntezátor Číslizvuk, nebo první Antares a svolil k ocitování textů z knihy. Ještě jsem všechny nezveřejnil, ale určitě to udělám.

A máte vy sám nějakou mapu, nebo seznam toho, co je třeba ještě z československé produkce pokrýt, nebo postupujete takříkajíc kus od kusu? Nebo máte dokonce nějaký vysněný přístroj, který byste chtěl mít ve svém vlastnictví?

Zpočátku jsem postupoval, jak určila náhoda. Když se někde vyskytl nástroj, který jsem ještě neznal, začal jsem se pídit po podrobnostech, nebo jsem jej rovnou koupil. Bohužel, z časoprostorových důvodů mi ve sbírce chybí spousta typů, které jsou na stránkách popsány. Za všechny bych jmenoval například Jolanu Combo 1 i 2, elektronkové varhany Dulcia a další. Později Zdeněk Hošek vypracoval seznam toho, co ČSHN vyráběly (najdete jej v rubrice Historie) a podle něj je na stránkách popsáno již vše. Od ostatních výrobců nejspíš taky, ale může se stát, že stále ještě existuje typ, o kterém se neví, takový nález by mě velmi potěšil. Vyloženě vysněný přístroj nemám (respektive bylo by jich tolik, že ani nevím, který je ten vysněný), ale hrozně rád bych si jednou koupil kvalitní pianino.

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Fotogalerie