Martin Lauer Gurun Gurun: Kon B4. 5. 2015

Vznik s napětím očekávaného alba Kon B domácího uskupení Gurun Gurun překonávajícího zeměpisné i žánrové vzdálenosti se může pyšnit vším možným, jen ne přímočarostí. Nahrávalo se zároveň v Berlíně, Fruizi, Pardubicích, Praze, Ostravě a Tokiu a samozřejmě se na něm spolupodílela řada českých i zahraničních umělců. Jako třetí album skupiny vychází na menším japonsko-britském labelu Home Normal, na kterém se tato čtveřice již úspěšně zabydlela.

Album představuje pro tento domácí kvartet se silnou vazbou na japonskou hudební scénu příznačnou fascinující koláž zvuků, která se rozostřuje a zase spojuje v nepředvídatelné chuchvalce kytarových akordů, zvuků analogových syntezátorů, terénních nahrávek, gramofonu, snímaných předmětů, vokálů a spousty dalších nástrojů. Slovo kon v názvu alba, jež v japonštině vládne nepřeberným množstvím významů a vzpouzí se tak jednoznačné interpretaci, trefně podtrhuje proměnlivost a nestálost zvuku Gurun Gurun.

Jak již je pro Gurun Gurun zvykem, jejich dynamicky se proplétající zvukové projevy fungují skvěle nejen samy o sobě, ale i v propojení s „chipmunkovskými“ vokály japonských zpěvaček Cuushe, Cokiyu a Miko. Ty, přestože se pohybují jednoznačně v popovém idiomu, staví nad propojujícími se fragmenty zvuků a hudebních nástrojů tesknou, až orientálně fantaskní rovinu, na které se i zatvrzele antipopový posluchač nechá rád unášet. Další doménou nového alba a kapely vůbec je, že při poslechu lze původce jednotlivých zvuků jen stěží identifikovat. Jakmile se však dokážeme od této tendence hledat za zvukem jen jeho zdroj oprostit, bude náš hudební prožitek jen intenzivnější, jelikož svou pozornost plně zaměříme na samotný zvuk. To, zdali cvrčivý pravidelně oscilující zvuk vyskytující se v několika pasážích alba vydávají cikády nebo syntezátor je přece nakonec docela jedno.

Album při poslechu plyne zcela samozřejmě, a to i přes zjevnou nesouvislost jednotlivých hudebních projevů. Při nahrávání totiž čtveřice využila neuvěřitelné množství nahrávacích postupů, čímž se vyhnula lineárně fádní dynamice, ke které bohužel tak často práce ve studiu vede. Skladby na albu tedy vznikaly jak prostřednictvím kompozičních metod, tak improvizace, přičemž oba tyto póly hudební produkce byly podrobeny konstruktivním i dekonstruktivním postupům či obohaceny o úseky nahrávek z koncertů, terénní nahrávky a všelijaké samply. Člen seskupení Jára Tarnovski poodhalil, že se Gurun Gurun dokonce i místy rozhodli po nahrání zpěvu totálně překopat již hotový podklad nahrávky, čímž se dopustili jakéhosi seberemixu.

V lecčem proměnlivý zvuk Gurun Gurun připomíná tvorbu současných norských experimentátorů manipulujících se zvukem a technikou live samplingu Jana Banga a Erika Honoré. Právě nedávno vydané album Erika Honoré Heliographs staví na podobně přelévajících se zvukových projevech, jimiž nenásilně prostupují teskné vokály či smyčce. Právě ty doplňují sled zvuků předposlední skladby alba Tsuki ni te a svou smířlivou a zároveň melancholii vyvolávající harmonickou souhrou připomínají islandské Sigur Rós. Tu a tam zase svým útlým, jemným zvukem prosvítají zvukové projevy viol de gamba Ireny a Vojtěcha Havlových, a to zejména v závěrečné skladbě Beda Folten Supasuta. Krom nich se na album ještě vměstnal ukrajinský cellista Alexandr Vatagin žijící ve Vídni a bubeník a španělský perkusista Mikel Etxegarai.

Gurun Gurun se chystají pokřtít album 8. května v zemi, se níž je jejich hudba bytostně spjata díky spolupráci s již zmíněnými zpěvačkami a mnoha dalšími hudebníky. Do Japonska se vydávají na turné, na němž zahrají celkem šest koncertů. Zatím sice není jasné, zdali se album ve fyzické podobě do Čech dostane, ovšem již teď ho lze předobjednat na internetových hudebních obchodech Rough Trade, Forced Exposure, A-Musik a Norman Records a stáhnout půjde samozřejmě i přes bandcampový profil kapely.

 

Gurun Gurun: Kon B

Home Normal (http://homenormal.com)

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!