Matěj Kratochvíl Videa na víkend - islámská edice7. 6. 2015

Když se dnes člověk podívá do internetových diskuzí, musí dát za pravdu prezidentu Zemanovi, který prohlásil, že máme celosvětově „nejvíc kulturních antropologů na milión obyvatel“. Skutečně to vypadá, že nadprůměrně vysoký počet lidí má zcela jasno v tom, co je pro které kultury charakteristické a jak navzájem jsou, či nejsou slučitelné. A také v tom, co je a co není islám. K zaujetí razantního postoje mi chybí kulturně-antropologická erudice, tak se alespoň v dnešním videomixu prohrabu různými podobami hudby islámských zemí. Že to v nich je s hudbou složité, už jsme tu párkrát psali (tu a tu), zároveň z nich ale za ta staletí vzešlo množství fascinujících stylů a forem.

Přednášek na téma hudba a islám existují hromady a pokud máte dost trpělivosti – květnatost projevů islámských kazatelů je sama o sobě posluchačským zážitkem – můžete vyslechnout spoustu důvodů, proč se hudba neslučuje s vírou pravého muslima.

Zde jeden obzvláště přesvědčivý protihudební řečník (bývalý kytarista) s dramatickými pauzami:

A zde obsáhlé dokazování, že za určitých okolností je hudba pro muslimy přípustná

 

Ať tak či onak, hudba v muslimských zemích vzkvétá, ať v moderních či tradičních podobách.

Improvizace na loutnu tar a buben tombak v podání dvou hudebníků ze Spojených arabských emirátů:

 

Súfismus, jedna z větví islámu má pro hudbu obzvláštní pochopení a dává jí centrální místo při rituálech. Zde v učesanější scénické podobě:

 

a zde syrověji z terénu – hypnotická ukázka sportovního výkonu a skupinové koordinace:

 


Krátce po skončení nadvlády hnutí Talibán na afhgánským Kábulem do města dorazilo pár západních muzikantů, aby pomohli znovu nahodit motor tamní hudební scény. Jedním z výsledků byla údajně první afghánská dívčí kapela – v klasické rockové sestavě. Jelikož pro hudebníky, natož pro hudebnice stále není tamní půda příliš bezpečná, vystupují v klipech oblečené v burkách, které daly kapele (dnes již nefungující) i jméno: Burka Blue.

 

Když v roce 2011 vypukly v Egyptě bouře na náměstí Tahrir, stal se jednou z obětí ostřelovačů také skladatel a tvůrce sound artu Ahmed Basiony (nar. 1978). Jeho tvorbu přibližuje následující krátký dokument:

A ukázka z koncertu:

Nejvíc muslimů žije v Indonésii a odtamtud, přesněji ze Sumatry vypouští své hlukové šlehy duo Apocalyptcore.

 

Z převážně muslimského Kazachstánu nepochází jen Borat, ale také houslistka a skladatelka Aisha Orazbayeva, která se kromě interpretace staré i nové klasiky věnuje improvizacím.

 

Výlety po muslimských zemích zakončíme skočně, klipem aktuálně na Západě nejspíš neproslavenější postavy syrské populární hudby, Omara Souleymana, kterého pro Západ objevilo vydavatelství Sublime Frequencies. 

 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!