Jan Faix Weber: zwei15. 6. 2015

Lipský jednočlenný projekt Weber koketuje s diskurzem analogově znějící elektroniky aplikované na struktury taneční hudby. Ve výsledku přitom nachází otevřený prostor pro syrovou zvukovou poezii. Tématy se stávají spíše různé zvukové procesy s minimální melodickou informací nad podobně minimalisticky stavěnými basovými groovy, které jsou často i nejzpěvnějším prvkem v celé skladbě. 

Je to zvláštní disciplína, hledat osobité vyjádření v umísťováním kopáku, virblu, hihatky a clapů a tomů do šestnácti kroků, ale i jen se zvuky klasického analogového charakteru to zjevně stále jde. Uvidí až nějaké další generace, zda estetika Rolandu TR-808 či 909 bude pro hudebníky inspirativní podobně dlouho, jako je třeba dodnes smyčcový orchestr. Stále autentičtější sampling a digitální simulace přitom v obou případech už dávno znejišťují většinu puristů. Ani na této sympatické kolekci není příliš určující poměr analogu a digitálna ve zvucích a efektech. Digitální neolit tu komunikuje s analogovým paleolitem v krásně dubově nabasovaných delayích a dozvucích při dostatečné dávce odlidštěnosti člověkem stvořených strojů a při o něco vyšší než běžné míře sumu. Má to zřejmě působit jako nahrané na čtyřstopák a dost možná to tak i je. Každopádně je vše v naprostém pořádku: kopáky jsou často rovné a příjemně tučné, a křivky intenzit efektů na ostatních instrumentech jsou sympaticky dlouho neperiodické. 

Osobní poznámka recenzenta: o vytvoření v neskutečném množství detailů podobné nahrávky jsem se také několik let snažil s vědomím, že již jen maximálně několik let zbývá do cíle. Najednou je můj život o notný kus bezstarostnější.

 

Weber: zwei

Holger (http://holger-records.com)

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!