Petr Mareš Battles: La Di Da Di21. 9. 2015

Pokud se před lety vžilo pro podobně zaměřená uskupení označení pos-rock, dnes by jim určitě slušela stejně tak nálepka post-elektronika, i když jejich základní premisy sahají až kamsi k math rocku či prog rocku. Toliko škatulky. Co je důležité: Battles jsou schopni svou tvorbu skloubit neotřelým způsobem s elektronickým equipmentem a tím zamotat ganglie nejednomu recenzentovi nebo fanouškovi, i když dnes tyto sociální entity téměř splývají a navíc mutují i s aktivními hudebníky. Tři v jednom už zdaleka není nic tak mimořádného ani nepřijatelného "ako kedysi". Tolik malé odbočení.

Battles je v podstatě all stars combo sestavené s tria veteránů newyrorské alternativně rockové scény. Jsou jimi protřelý bubeník John Stainer, který hrál s Helmet na jejch přelomové desce In The Meantime, dále pak Ian Williams a Dave Konopka. Jejich sestava složená ze dvou elektrických kytar, bicích nástrojů a kláves (či laptopu) dává tušit alternativní přístup k celkovém pojetí aranží, které se hrdě obejdou bez basových a subbasových horizontál a pobývají především ve vertikálách středního a výškového spektra zvukové palety. Celkový modus operandi může svou metodou s roztříštěnými freejazzovými postupy a dadaistickými názvy skladeb leckdy upomínat k elektronickým žánrovým klasikům Autechre. Ne náhodou svá alba Mirrored, Gloss Drop a aktuální La Di Da Di vydávají u legendárního londýnského labelu Warp, i tito protřelý IDM bardi jsou zde elitní jednotkou. Vlastně jim tak svým rockovým pojetím dělají sekundanty z druhého pólu šachovnice, i když formálně se dotýkají přibližně téhož.

Z jistého úhlu historicky zpřítomňují i zlaté časy prog rocku sedmdesátých let, předešvím pak King Crimson, s nimiž jsou Battles rovněž zvukově multigeneračně spřízněni. Ať chtějí, či nechtějí. Převážně instrumentální kousky (podstatná změna od předešlých alb, na kterých se občas zjevoval i hlasový part) představují kmitající energetický tok, který se přelévá tam a zpět, od dovádivých vyhrávek, přes hlukové těkání až po frenetické výpady, stále překvapující neopakovatelností aranží a nepředvídatelnými vývojovými skoky, v přímém kontrastu k jejich normcorovému vzezření poradců prezidenta Obamy na nedělní párty.

Koncepčně tentokrát Battles promíchali svůj materiál s kulinářskou grafikou, kde hrají prim banány, meloun, ale i klasická volská oka a lívance zalité bůhvíčím. Můžete si na nich smlsnout a pocítíte všechny exotické i tradiční ingredience naráz. Někdo by možná dal raději přednost buřtguláši než jejich fusion cousine, ale to už je na každém z nás, na co má kdo právě chuť. Ale věřte, že tady zdaleka nejde jen o hlad, Battles je speciální delikatesa, které přijdete na chuť možná až po čase a nebo taky nikdy.

Battles: La Di Da Di

Warp (http://warp.net)    

 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!