Matěj Kratochvíl Lost Objects v Národním divadle30. 11. 2015

Současná hudba se zase jednou dostává do Národního divadla. Na jeho Nové scéně zazní 17. prosince pod taktovkou Petra Kofroně česká premiéra oratoria Lost Objects z roku 2001. Lost Objects je kolektivním dílem, které podepsali tři skladatelé: Michael Gordon, Julia Wolfe a David Lang. Tato trojice na konci 80. let založila seskupení Bang on a Can, pod nějž dnes kromě skladatelského týmu spadají i interpreti, festival a další programy. Lost Objects je druhou položkou v řadě společných kompozic po „komiksové opeře“ The Carbon Copy Building (1999) a následovaly ji tituly, Shelter (2005) a Water (2008). Za libretem stojí další stabilní spolupracovnice, Deborah Artman.

Díky orchestru Agon a festivalu Maraton nové hudby, s nimiž byl právě Petr Kofroň spojen, mohlo české publikum poznat již na přelomu tisíciletí hudbu lidí kolem Bang on a Can, pro niž se občas používá poněkud vágní termín postminimalismus. Gordon, Lang a Wolfe jdou po cestě balancující mezi novostí a posluchačskou přístupností, z minimalismu si berou lásku k výrazným rytmům a postupným proměnám hudební struktury, zároveň nakukují do různých kapitol dějin hudby - vážné i populární. V Lost Objects výrazně slyšíme vliv baroka: původně byla skladba psána pro specializovaný barokní ansámbl Concerto Köln a pro historické ladění, o něco nižší, než je to současné, což má vliv na zvukovou barvu. Sólisty jsou vedle sopranistky dva kontratenoři, tedy opět zvukové symboly staré hudby. Neutuchající rytmická hybnost, společný znak minimalismu i baroka tu táhne hned několik částí: Smyčce drhnou dramatická ostináta, cembalo valí rychlé sledy not. Zvukový kontrast vzniká jednak zapojením elektrifikované rockové kapely s kytarou, baskytarou, bicí soupravou a klávesami, jednak zapojením DJe (v původní verzi to byl DJ Spooky), který vytváří živé remixy právě odehraných pasáží. Protipólem rytmického tahu jsou pak části, v nichž naopak jako by se čas zpomaloval či snad zastavoval. Pro newyorskou skladatelskou trojici byl údajně střet se světem německých expertů na baroko v mnoha ohledech překvapivý, jak popisuje Michael Gordon: „Většina z nich nikdy nehrála skladbu od žijícího skladatele.“

„Ztratila jsem ponožku, ztratila jsem deštník, ztratila jsem zub, ztratila jsem srdce, ztratila jsem víru, ztratila jsem svou radost, ztratila jsem svůj cynismus...“ Hlasy zpěvaček přednášejí dlouhý seznam toho, co lze v životě ztratit, postupně se k nim přidává sbor a orchestr a společně nás zavádějí do meditace nad pomíjivostí věcí, lidí i paměti. Téma ztráty je tu pojednáváno z různých úhlů, vzpomínka na poštovní holuby jako ztracený způsob komunikace, přeposlaný email o ztraceném dítěti, poučení ze starého zákona, co je třeba činit, najdete-li ztracenou věc patřící někomu jinému, ztráta cesty v mlze. Někdy je slov spousta a působí právě skrze svou seznamovitost, jindy si libreto vystačí s krátkými frázemi a výstižnými zkratkami. Historicky byla forma oratoria spojena s duchovními náměty jako jakási „církevní opera“, Lost Objects je oratoriem pro společnost, v níž se náboženství mísí, ztrácejí, střetávají, pro společnost, v níž je stále více „něcistů“, lidí hledajících duchovno mimo náboženské systémy. Dojem rituálu je zde důležitý – hned první poznámka v partituře interpretům říká: „umírněně a tajemně, jednoduše, jako při náboženském rituálu“. Na tento dojem má samozřejmě vliv i scénická podoba, které se v Národním divadle ujali výtvarníci a multimediální tvůrci Michael Bielicky (v 80. letech student a asistent Nam June Paika) a Kamila B. Richter.

Národní divadlo oratorium připravuje v poněkud pozměněné verzi, v níž chybí živý remixér, orchestr hraje v moderním ladění a kontratenoristy nahradily mezzosopranistky. Ačkoliv by příležitost živě remixovat orchestr Národního divadla mohla být pro některého z místních elektronických hudebníků zajímavá, nejde o výpadek, který by nenapravitelně ochudil celek. Vrstev k rozkrývání v něm zbývá stále dost.

A důležitá nabídka:

V prosincovém Zpravodaji HIS Voice mají naši čtenáři možnost získat speciální kód na on-line prodej vstupenek na Lost Objects s 20% slevou.
Pokud ještě Zpravodaj neodebíráte, registrujte se ještě dnes! Sleva platí pro ty, kteří se zaregistrují nejpozději do půlnoci čtvrtka 3. prosince. Prosincový Zpravodaj vyjde den poté, v pátek 4.12.

Kousek z původní verze Lost Objects:



 



 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!