Matěj Kratochvíl Zkouška sirén: Akademické problémy2. 12. 2015

Víkend jsem strávil na hudebněvědné konferenci, což je poměrně specifický druh zábavy pro poměrně specifický druh lidí. Laik by očekával, že na takovém setkání bude neustále něco znít, ale opak je pravdou. Muzikologové se bez hudby dokáží o hudbě bavit docela dobře. Jsou to koneckonců vědci - chemici si také rádi drží odstup od substancí, jež jim bublají ve zkumavkách. A protože na hudbě je důležité nejen to, co zní, ale také co se kolem ní děje a jak se o ní přemýšlí, musí věnovat dost energie právě vstřebávání, filtrování a diskutování.

Hudební věda je ve srovnání s mnoha jinými obory trpaslíkem, přesto její představitelé vyprodukují každým rokem kvanta článků a knih. A vydávání vědeckých publikací je docela velký a občas docela výnosný byznys. A v některých ohledech je v něm současná situace podobné té v nahrávacím průmyslu. Ale zatímco v bojích mezi vydavateli a piráty jsou pozice zákopů docela zmapované a čeká se spíše na zlom v dalším vývoji, vědecké publikování je pro většinu lidstva docela esoterickou záležitostí. Copak vydávání odborných studií o hudbě může nést nějaké velké peníze? Inu, může být, ceny předplatného světových odborných časopisů nebo knih se pohybují v částkách, které si jednotlivec těžko dovolí jen tak vytáhnout z peněženky. A tak je platí především velké výzkumné instituce nebo univerzity

Stejně jako hudba a filmy se i odborné knížky a články šíří pirátskými cestami a stejně tak zde se vydavatelé snaží tomuto šíření zabránit. Nelegální internetové knihovny shromažďující odbornou literaturu jsou soudními rozhodnutími rušeny – ale na jejich místo nepřekvapivě přicházejí další. Aktuálně se cílem ochránců vydavatelských práv staly stránky Library Genesis a Sci-Hub, obě zaměřené na odbornou literaturu s množstvím zajímavých titulů o hudbě. Elsevier, největší hráč v průmyslu odborného publikování podal nedávno na provozovatele těchto stránek trestní oznámení a dožaduje se mnohamilionového odškodného. Na podporu stránek vznikl dopis mezi jehož signatáři je například Kenneth Goldsmith, básník a zakladatel internetového archivu avantgardy, UbuWeb.

U pirátských šiřitelů vědění se - podobně jako u sdílení hudby - může zdát situace jednoduchá: knížky a časopisy někdo vydal, má na ně práva a tudíž nárok na odměnu. Ovšem narozdíl od filmů nebo hudby je vlastnictví vědění problematičtější. Velká část výzkumů byla placena z veřejných prostředků, ale jejich výsledky jsou publikovány soukromými vydavateli. Vedle toho zde spíše lze argumentovat tím, že z volného šíření výsledků výzkumu má prospěch celá společnost.

Stejně jako u hudby, i v akademické publikační sféře se hledají nová řešení. Systém Creative Commons zde došel naplnění v tzv. Open Access publikacích, které jsou volně přístupné (přesněji, placené z jiných zdrojů než od čtenářů). A velcí vydavatelé osahávají tenký led možností, zkoušejí, které se vyplatí a které jim udělají dobré jméno. Tak třeba nakladatelství University of California Press přišlo čerstvě s projektem Luminos, kde publikuje odborné monografie z různých oborů. Před pár dny se tam objevila i zajímavá kniha Instruments for New Music Thomase Pattesona. Ten se zaměřuje na počátek 20. století, kdy začaly technologie, především ty elektrické a elektronické významněji ovlivňovat vývoj hudby. Patteson hledá spojnice mezi technologickou stránkou nových nástrojů a estetickými otázkami, dává do kontextu práce Paula Hindemitha, Friedricha Trautweina, Lászla Moholy-Nagye, Waltera Ruttmanna nebo Oskara Fischingera. Dočtete se zde vedle jinéh třeba o tom, jak vedle slavného Lva Těrmena a jeho Thereminu v Sovětském svazu ve dvacátých letech vznikly elektronické hudební nástroje jako „katodové harmonium“ „sonar“.

Knihu si můžete stáhnout zde.

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Slyš zdarma: Jez riley French, Bethany Nicholson - scores for listening # 70 & 80