Jan Hocek Phronesis: Parallax21. 3. 2016

Již šesté řadové album (čtvrté na britském labelu Edition Records) vydává 8.dubna britsko-skandinávské power-jazzové trio Phronesis; dostalo titul Parallax a skutečně zde aktéři dokazují, že jde o "nejvíce vzrušující a nápadité klavírní trio po E.S.T.", jak je označil prestižní magazín Jazzwise. Novou nahrávku zdobí též výtečný zvuk; album bylo pořízeno ve slovutném studiu Abbey Road, a to během jediného dne.

Parallax založil v roce 2005 dánský kontrabasista Jasper Høiby, který v roce 2001 přišel do Londýna studovat na Royal Academy Of Music a etabloval se na tamní jazzové scéně díky hraní v Loop Collective. Čtenáři HisVoice na něj již narazili v souvislosti s loňským albem tria Malija (recenze zde). Členem souboru Loop Collective byl také pianista Ivo Neame, rodilý Londýňan. Poté se na scéně objevil švédský bubeník Anton Eger, a trio Phronesis (což znamená v Aristotelově etice základní ctnost, přirozenou moudrost a schopnost správně jednat) bylo na světě. V roce 2007 vydalo debutové album – Organic Warfare (Loop Records), které kritici zařadili do první desítky nejlepších domácích titulů roku. V roce 2011 absolovalo trio první americké turně, a hned triumfovalo. Páté album Life to Everything získalo dvě nominace na MOBO Award 2014, což je prestižní cena pro hudebníky nebritského původu.

Bezmála sedmapadesátiminutové album je zaplněno devíti skladbami z pera všech tří členů, kteří jsou autorsky zhruba rovnocenni. Stejně tak jsou si rovnocenni i jako instrumentalisté. Většina kompozic je strukturálně i rytmicky velmi členitá, vrstevnatá, všechny tři nástroje se prolínají a vzájemně umocňují, mnohdy se ostře a vzdorně, či naopak vstřícně, potažmo vlídně střetávají. Hra tria není postavena výhradně na sólových chorusech jednotlivých aktérů, kdy se dá očekávat, že sóla se budou pravidelně střídat a vlastně na ně posluchač i čeká. Phronesis je zvukově kompaktní, a přesto nesmírně vzrušující; respektive právě proto – neboť trojice hráčů vlastně sóluje nepřetržitě, přičemž jejich souhra je zároveň kongeniální, i když struktura a textura kompozic je mnohdy až závratně proměnlivá. Posluchač je nepřetržitě překvapován, chvílemi vtahován, někdy topen, vzápětí vyplivnut, aby ho nepřetžitý tok opět pohltil. V lyrických skladbách A Kite for Seamus a A Silver Moon se ale přece jenom sólově blýskne především lídr tria; jeho kontrabas je vskutku virtuózní a zároveň zpěvný. Totiž fajnšmekr, který si rád pochutná na vévodícím sólovém partu, nezůstane ochuzen, naopak! Pokud se vyloupne, či vyhřezne nebo přímo vybuchne opravdové sólo, je to neočekávané, a o to více úchvatnější – třeba bicí v Ok Chorale, piano v Manioc Maniac a strhující kontrabas ve svižné skladbě Just 4 Now. Za vrcholy desky (CD i LP) považuji trojlístek kompozic Stillness, Ayu a závěrečnou Rabat; tady trio vskutku exceluje jedinečně rozmanitou (sou)hrou prostřednictvím neutuchající proměny rytmu, výrazu a dynamiky, kdy se střídají nu-jazzové groovy, minimalistické figury, liché rytmy, rozvolnění téměř free-jazzová či přímo extatické ataky nebo naopak chladně lyrické nálady...

Prostě úžasné album!

 

Phronesis: Parallax

Edition Records http://editionrecords.com/

 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!