Jan Faix Dganit Elyakim: Falling Better; Szilárd Mezei Trio: Secret Public25. 4. 2016

Debutové sólové album Falling Better izraelské skladatelky, klavíristky Dganit Elyakim patří v katalogu labelu Aural Terrains k těm dost možná nejzvláštnějším a nejzajímavějším. Je to deska nabitá hudebními sděleními opravdu všeho druhu, ovšem jsou tu přesahy i do textové tvorby a soundartu. To nám začne být jasné už od úvodních minut, v nichž se propojují abstraktní šumové samply, klavír akustický i elektronicky simulovaný a vokály též čisté i procesované. Koláž je to často expresivní, excentrická a sveřepě neučesaná. Později nám dojde, že se tyto vlastnosti netýkají jen zvuku jednotlivých skladeb ale i forem a kompozice alba jako celku. Pokud prozkoumáme booklet, shledáme, že autorka se zde v různých skladbách potkává s větším počtem různých spolupracovníků (v každém z devíti kusů účinkují dva až pět hráčů) a sama autorka obsluhuje především různou elektroniku, live processing a občas také recituje.

Například v One on 1.1 se tak vyřádí třeba basklarinet v rukou Yoni Silver zmnožovaný autorčinou elektronikou, komorní pasáž se ale nakonec vyklene ve splašeně kokrhající klarinetový chumel rachotící nakonec nasamplovanými a efektovanými klapanci basklarinetové mechaniky. Následuje poněkud dadaistická etuda pro šepot a dusivý kašel, ve kterém se nejvíce prosadí nakonec hlas cloveka, který je možná hluchoněmý, nebo má ochrnutý jazyk. Hlasove samply působí velmi zvláštně odosobněně, možná až laboratorně, texty vycházejí například z Písně písní či z izraelských básníků dvacátého století.

Dalším výrazným momentem je souhra elektronického a akustického klavíru v sedmém kusu Powder. Oba party se od sebe dosti odlišují zvukově i interpretovaným materiálem, elektronicky klavír je programovaný, občas pracuje s velkými dynamickými kontrasty, akustický je pak něžnější, lyričtější. Závěr alba pak patří více vokálním experimentům Old Skool je skladba postavena z mnoha hlasových samplů, většinou maximálně v délce jedné slabiky nebo třeba nádechu. Opět lze přemýšlet nad osobností tvůrce či produktora zvuku a i zde koliduje slyšené se zavedenou představou interpreta a interpretace. Finále nazvané The Next 31 Seconds Of Your Life, přináší smyčcově elektronický noise, dlouhé ticho a jemněji podbarvenou recitaci Samuela Becketta, to vše dohromady o cageovské délce 4:33.

Skladby a nahrávky vznikly postupně v letech 2000 - 2015 a jako celek vytvářejí zvukově i výrazově přepestrou kolekci.

Druha novinka z Aural Terrains je zvukově překvapivá o poznání méně, jedná se o "standardní" improvizační trio violy, kontrabasu a bicích. Ovšem zvukové predispozice tria jsou věc jedna a výsledné hudební sdělení věc druhá. Srbové maďarského původu, Szilárd Mezei (viola), Ervin Malina (kontrabas) a István Csík (bicí), ve dvou více než dvacetiminutových kusech vystřídali hodně výrazových poloh od tichých a úsporných meditací až po atonální kantilény a rychlé laufy nad rytmikou bouřící v hřmotných poryvech bez pravidelného metra. Kapela je precizní v citlivém vrstvení decentních a přitom rytmicky velmi členitých partů a ví, jak i při takto zdánlivě těkavém projevu vytvořit kompaktní a rozvíjející se projev.

 

Dganit Elyakim: Falling Better

Szilárd Mezei Trio: Secret Public

Aural Terrains (http://auralterrains.com)

 

 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!