Jan Hocek Květovaný kůň aneb Hanzlová Hrubý Svoboda Tichý: Ztracené písně18. 7. 2016

Není zrovna obvyklé, aby album (a ještě k tomu tzv. menšinového žánru) vydalo nějaké školní zařízení. V Teplicích se tak stalo. Tamní Střední škola obchodu a služeb zrealizovala vznik alba Ztracené písně alternativního ethno-jazzového kvarteta Květovaný kůň aneb Hanzlová Hrubý Svoboda Tichý. Iniciátorem tohoto projektu byl totiž ředitel školy Zdeněk Pešek, a to v rámci školního projektu Divadlo Terezín 70, jež ve spolupráci s Památníkem Terezín mapuje divadelní umění v době války v prostoru židovského ghetta. Jde hlavně o hru Ester, která zpracovává biblický motiv, a cyklus písní a říkadel pod názvem Květovaný kůň, jež měly nahradit židovským dětem zakázanou školní výuku. Pod oběma díly, premiérovanými v terezínském ghettu, jsou podepsáni spisovatel Norbert Frýd a skladatel Karel Reiner. Proto bylo album natočeno na půdě Magdeburských kasáren v Terezíně (letos v lednu), kde tehdy poprvé zazněla.

Karel Reiner (1910-1979) byl žákem Aloise Háby a život mu značně zkomplikovaly židovské kořeny. Ve třicátých letech působil jako pianista a autor scénické hudby v divadle E.F.Buriana (D35 až 39). V roce 1943 byl uvězněn v Terezíně, poté deportován do Osvětimi. V závěru války se mu naštěstí podařilo uniknout z pochodu smrti. V letech 1947-49 působil jako tajemník Syndikátu českých skladatelů, potažmo české sekce Svazu československých skladatelů. Posléze byl obviněn z formalismu a jako skladatel a činovník víceméně odstaven. Mezi lety 1964 a 1969 byl předsedou Českého hudebního fondu, v roce 1967 jmenován zasloužilým umělcem. Před válkou experimentoval se čtvrttónovou hudbou, po válce se přiklonil k neoklasicismu.

Kvarteto Květovaný kůň vzniklo na jaře 2012 právě za účelem mapování a interpretace Reinerovy hudby. Tvoří jej výteční instrumentalisté, rozkročení mezi world-music a avantgardou. Klarinetista Michal Hrubý, jinak člen kapel Neočekávaný dýchánek, Kapitán Kajman apod., je také častým improvisingovým spoluhráčem Mikoláše Chadimy či Zdeňka Závodného. Z Neočekávaného dýchánku přišla do kapely zpěvačka a flétnistka Zuzana Hanzlová. Kontrabasista Petr Tichý tvrdí muziku ve skupinách Floex, Bran a NTS, s harmoniem zabarvuje zvuk Květovaného koně Jarda Svoboda, jinak frontman Trabandu a nyní též osobitý písničkář (nedávno mu mimochodem u Indies Scope vyšlo album Solo). Na Ztracených písních se podílel také pětičlenný dívčí studentský sbor, výpravný booklet je ozdoben kresbami studentů a výtečnými černobílými fotografiemi Zdeňka Peška.

Album se stopáží 42:25 obsahuje 14 tracků. Úvodní dvě instrumentálky vyjadřují dvě základní polohy – Esteřina píseň něhu, smutek, dokonce žal, vyjádřené lahodným souzvukem všech nástrojů (použit je zde basklarinet), Vesele vesele pak hovoří samotným názvem. V kolekci najdeme ještě dvě instrumentálky, opět z obou výrazových pólů: výrazně taneční Středověkou a klezmerově zabarvenou Smutnou. Jedinečnost alba je ale ještě více umocněna syrovým, civilním, plnokrevným, a proto lidsky opravdovým zpěvem Hanzlové. Ten se ve spojení s většinou hlubším instrumentálním zabarvením (kontrabas je často hrán smyčcem, basklarinet se jímavě snoubí s harmoniem, flétna naopak jiskří) doslova zadírá pod kůži. Stane se tak již ve třetím tracku, kterým je Mordechajova modlitba, neobyčejně sugestivní židovská píseň-žalozpěv. Většina písní je sycena klezmerem (jasným příkladem budiž Goliáš) či vůbec folklórem tanečního či jarmarečního charakteru (Čert mi tu radu dal), v nichž ale zbylo ještě dost místa pro jazzové experimentování. Především klarinet, respektive basklarinet v tomto směru má navrch (Ach můj milej muži, Malé pivo), v písni Květovaný kůň, pětiminutovém skvostu v závěru alba, dětsky čirém a radostném, exceluje také kontrabas. Na minimalistickém podkladě se odvíjí Elektrické zaříkávadlo, jež následně zhutní polyfonickým vedením nástrojů. Naopak značnou rozvolněnost nalezneme ve Fotografovi. Album je neotřelé také textovou složkou. Jako zářný příklad uvedu píseň s názvem Jak se vdávala cesta: ...v záři kaštanových svící/oddal oba milující/blízký sloup a kázal pak:/Jeďte krokem! Pozor, vlak!

A já dodávám: Pozor! Květovaný kůň!

 

Květovaný kůň aneb Hanzlová Hrubý Svoboda Tichý: Ztracené písně

Střední škola obchodu a služeb Teplice (http://www.ststeplice.cz)

 

 

 

 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!