Činorodý label Stoned To Death se i v líných letních měsících může pochlubit několika novými položkami ve svém katalogu. Jednou z nich je split kazeta sólového projektu Ghettoblaster a trojice V0NT. Label zdárně překračuje dnes již těžko udržitelné hranice mezi elektronikou a kytarovou hudbou, a podobná snaha vychází i ze zmiňované kazety.
Ghettoblaster, jak již název napovídá, se dotýká spíše elektronicko-rapových končin širokého hudebního oceánu, i když o drsnější textury spojené s kytarovou hudbou rozhodně nepřijdeme. Ryčné hiphopové rytmy se tříští pod nánosy zkreslených ploch syntezátorů, které mají blíže spíše ke zvuku hardcore kapel. Určitým způsobem "amatérský" zvuk nahrávky může zmlsané audiofilní perfekcionisty iritovat, a je pravda, že její nepříliš dynamické vyznění se vyžívá v polohách, kdy na pomyslném mixážním pultu svítí červené LED diody. V kontextu kazety a tvorby celého labelu Stoned To Death se ale podobnému záměru nelze divit - zvuk nahrávky působí symbioticky s obsahem textů a spojujícím prvkem je snaha jít přímo "k věci", a to bez nadbytečných ornamentů. Ostatně právě texty, které by z dálky bylo možné označit jako dystopické, se při konfrontaci s geopolitickou realitou soudobého světa a radikalizací tzv. slušných lidí, zdají být spíše chladně realistickými. (Všechno co bylo nový / se kurevsky rychle mění / a starý jistoty pohřbený v zapomnění / nezbejvá toho moc / už jenom utrpení / a je ho kolem tolik / že to až možný není.) Co bylo včera dystopií, je dnes bez mrknutí oka servírováno k snídani.
Trapné pocity, které se často bezděčně spojují s poslechem domácího rapu, zde nepadají na příliš úrodnou půdu - tvorba projektu Ghettoblaster je natolik svérázná, že ji do výše zmíněné škatulky nelze jednoduše zařadit, stejně jako úspěšně uniká ze škatulek hardcore scény. Možná by se dalo připodobňovat tvorbu Ghettoblaster k nejrůznějším rapovým solitérům (např. WWW, Dälek, SYNY,...), ale zdá se, že to také nedává příliš smyslu - snad jediná analogie spočívá ve snaze "dělat si to po svém". Výsledkem každopádně je nepodbízivá a odvážná směska rapu, tříštivé elektroniky a naboostrovaných syntezátorů - podobných počinů na tuzemské scéně příliš nenajdeme.
Trojice V0NT se pohybuje ve stejných vodách a přináší ještě temnější a zkreslenější zvuk. Drone music se tu spojuje s hiphopovými beaty a hardcorově vyřvávanými vokály. Pod povrchem temnoty a tvrďáctví se ale ukrývají melancholické tóny syntézátorů, které se mohou rozvinout až s několikátým poslechem. Dynamika nahrávky vynikne až při hlasitějším poslechu, což je u této kazety třeba zdůraznit více, než u jiných nahrávek. Divoká změť rytmů a táhlých textur ale nakonec nevyznívá natolik depresivně, jak se na první pohled může zdát. Dojde i na svérázný BDSM lovesong (na co ještě čekáš / až ti řeknu až to uděláš / lehni si na záda / lízej mi prdel / na co ještě čekáš / až ti řeknu až to uděláš / udělej mi pejska / řeknu ti co máš dělat / řeknu ti kdo za to může). Závěr alba přináší čirou temnotu, ale stejně jako u BDSM praktik platí: kdo to protentokrát vydrží, příště bude chtít ještě víc. Celkově jde o velmi dobře vyladěné splitko a oba hudební projekty k sobě pasují, s přímočarostí nahrávce vlastní by se dalo říct, "jako prdel na hrnec". Nakonec - a tak by tomu mělo v časech stále více se vytrácející sebereflexe být - je možná nejvýstižnější krátký popis nahrávky z pera samotného labelu: "mutant techno íbýem rep".
GHETTOBLASTER / V0NT
Stoned to Death (https://stoned-to-death.bandcamp.com)
Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!
Český stavitel nástrojů s ekvádorským noise duem.
Filharmonie Los Angeles slaví svoji stou sezónu velkolepým způsobem.
...postklubová hudba se rovná koláže tučných beatů, hlášek z japonského anime a kosmických syntezátorových riffů ... posouvání hranic klubové hudby směrem k vizuálnímu aktivismu...
Dvakrát irsko-americká saxofonistka.
Pár videí v reakci na kalifornské požáry.
O zvukových a hudebních aktivitách Centra pro metamedia Plasy a Nadace Hermit v letech 1992-1999.
Zvuk existuje v architektuře a architektura existuje ve zvuku. Proces, jak se navzájem ovlivnily, lze pozorovat v průběhu celé historie.
Co vznikne, když kolem sebe omotáváte stejně znějící vrstvy, tu hustěji, tu volněji.
Kupec Sadko po návštěvě u mořského cara radí: Postavte si ponorku a nahrajte splešťuli.
„Moc dobré cvičení, jsem mrtev.“ Tedy alespoň do dalšího ročníku.
Mnoho vstřícnosti i tajemství a vpravdě renesanční étos.
Feminismu nerozumím, čtu, poslouchám a vnímám lidi obou pohlaví stejně.
Poznámky k ušně podnětnému dění v jihlavské zvukové galerii.
Málo platné: Feiginovy Leo Records nelze přehlédnout, jsme na nich už téměř závislí.
Jen těžko si lze představit celé soustrojí, skrze které bezmála hodinové album vznikalo.
Římské zastavení 1
Nepoučitelné, nenasytné romantiky a komerční rozhlasové stanice bych rád upozornil na vyloženě hitové ambice .
Ambientní pocta české krajině.
Premiérou opery Mystery of the Bar završil slovenský skladatel, improvizátor a saxofonista Miroslav Tóth svoji operní trilogii o „děsivých mystériích".
Tentokrát bez Pražského jara a v přepracování šesti skladatelů.
S dvěma tvůrci a vedoucími ročníků na Katedře alternativního a loutkového divadla ve dvou osobách.
Beckovo čtvrté album je možná jeho nejlepší.
Debut po devíti letech duového hraní.
Objevují se náhle tam, kde by to člověk čekal nejméně, a stejně rychle zase mizí.
Kdo se narodil ve stejný den jako Československo?
Po třech letech ticha se vrací jedna z hlavních postav pařížské techno scény, Jéremy Guindo-Zegiestowski a.k.a. Bambounou.
Je tu spoustu paralelních sociálních světů a já jsem v pohodě.
Zemřel japonský skladatel, houslista a zvukový experimentátor.
Společným jmenovatelem všech sedmi skladeb, jež vznikaly procesem volné improvizace, je nepřetržitá interakce obou aktérů.
Anarchopunker padlý ve válce možná kulkou z vlastních řad.
Synth pop dvou bubeníků a noise brněnského grindcoreanisty.
Tato zpráva nemůže být pozváním na další hudební putování v budoucnu.
Fónická poezie coby významná součást díla Ladislava Nováka.
Zvuky a jejich noty (a občas něco navíc)
Stockhausen, Feldman, Šostakovič... Masivní dopravní uzavírky a nasazení tisíců policistů.
A neústupnost ve vytřibování.
Michal Nejtek vlastně komponuje velmi klasickým způsobem.
Zarostlý bezdomovec Moondog byl umyt, učesán, jeho helma byla nablýskána.
Míza, kytary, kompletní pán a džungle duchů.
"...styl Spinifex by se dal charakterizovat jako fúze fúzí..." - Petr Slabý recenzuje aktuální album amsterdamského projektu Spinifex, který v příštím týdnu vystoupí dvakrát v Hradci Králové na festivalu Jazz Goes To Town, jednou i s domácími hosty.
