Od svého založení v roce 1979 se cena pojmenovaná po jednom z průkopníků futurismu a hudebním revolucionáři Luigim Russolovi uděluje elektronickým – konkrétním i akusmatickým – skladbám, jež nejzdařileji rozvíjejí russolovskou touhu po materializaci ducha a zduchovnění matérie. Porota zasedá v nejrůznějších městech a kromě „lidí od fochu“ do ní má přístup i interesovaná laická veřejnost.
V rámci Futuristického týdne, který v Praze propukne koncem listopadu, zasedne jedna z letošních porot i v Hudebním informačním středisku. Praha hostí Prix Russolo poprvé, buďte tedy u toho a přijďte si poslechnout i zahlasovat. Předem připravit se můžete na patřičném Soundcloudu, kde se skví všech osm finalistů.
Úplný program Futuristického týdne:
PS: Když už jsme u pozvánek, o něco dříve, již 16. listopadu, v redakci proběhne společný koncert Martina Janíčka a Michaela Delii.
Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!
Skladatel, režisér, divadelní ředitel...
Jak je týrání zvukem pořád využíváno v nejrozmanitějších situacích a podobách.
Zpívají dnes komety jinak než před staletími?
„A keďže zjavne neviem čo s týmto životom, nespíšem manifest, a furt budem kokotom!“
Improvizace funguje především za účasti publika.
Bůh suď, nakolik je výsledek skutečně inspirovaný a nakolik je spíše přání otcem myšlenky.
Klarinetista a saxofonista Pavel Zlámal zkrátka zraje jako víno.
Spiritus agens celého dění, Martin Archer, nabízí zcela odlišné hokuspokusy, s jakými se hned tak jinde nesetkáme.
Přišel za mnou Jan Burian a říká, Katko, můžu se s vámi vyfotit?
Nejdříve se objevila díky nakladatelství Dauphin kniha básnířky Olgy Stehlíkové.
Videa, na nichž v přímém přenosu vzniká elektronická hudba.
Třeba je umění jedním z možných nástrojů jak vnořené, pod povrchem každodennosti ukryté děje zpřítomnit?
„Dělat něco, na co jsi hrdý je neuvěřitelný úspěch, ať už na to ostatní říkají cokoliv,“ říká Caroline Kennedy.
Rozhovor s vydavatelem ambientní hudby. Těšte se na pražský Showcase v rámci festivalu Spectaculare.
Srbská lidová hudba může znít středoevropskému uchu docela divoce, s nádechem orientu.
Nahrávka je uvozena mottem z Novalise: „Jsme blízcí probuzení, sníme-li, že sníme.“
Audiovizuální díla v Praze dosud neuvedená a autorův komentář navíc.
Poslední čtyři roky osobité tvorby čistě elektronické i ve spojení s vybranými hudebníky a performery.
Melancholií načichlé elektronické podklady pročištěných synťáků a syrových beatů.
Žena osahává celý tělo, je to komplexnější, muž to směřuje víc k jednomu bodu nebo rovnou k pointě?
Ve své roztříštěnosti dosahuje podivuhodné homogenity.
Někteří hudební maniaci se zkrátka hledají, až se najdou.
Tak se akustické klavírní trio mění bezmála v jazzrockovou úderku.
Prokazuje velkou houževnatost vůči ztrátám způsobeným opakovaným poslechem.