Petr Ferenc Videa na víkend – Charles Manson pro vaše uši25. 11. 2017

Má-li populární hudba svou vskutku „alternativní“ hvězdu, je jí Charles Manson, samozvaný duchovní vůdce, jehož Family nejvíce proslula hromadnou vraždou pěti lidí, k níž došlo z 8. na 9. srpna 1969 v Los Angeles. Mezi zavražděnými byla manželka Romana Polanského, herečka Sharon Tateová, nedávná hvězda manželova Plesu upírů a toho času v osmém měsíci těhotenství. Manson, na jehož popud k jatkám došlo, 19. listopadu po šestačtyřiceti letech ve vězení zemřel. Nebylo to Mansonovo první uvěznění a zmíněné vraždy nebyly prvními ani posledními, jež inicioval. Už 10. srpna Rodina řádila zas.

Mansonovy činy byly výrazně inspirovány hudbou a spoustu hudebníků samy inspirovaly. Své přesvědčení a věrouku, v níž se počítalo s rozpoutáním apokalyptické rasové války, kterou měly výše zmíněné vraždy uspíšit, označoval slovy Helter Skelter z beatlesovského Bílého dvojalba, jež si tuze rád pouštěl a nalézal na něm různá poselství. Podle jedné z teorií měla Rodina, „karavana štětek a zlodějíčků“, jak ji označil Vojtěch Lindaur, dokonce vytvořit celé album, jež by prorokovaný chaos spustilo a Beatles, jimiž byl Manson posedlý, překonalo.

Manson měl odjakživa písničkářské ambice. Nějaký čas se motal kolem archetypálních bezproblémových (jen zdálnivě) hochů z Beach Boys, výsledkem je píseň Never Learn Not to Love, kterou vytvořil společně s prokletou duší kapely, bubeníkem Dennisem Wilsonem. Původně se jmenovala Cease to Exist a vyšla v prosinci 1968 na B straně singlu Bluebirds Over the Mountain, zjara 1969 i na albu 20/20.

Díky zájmu, který jeho případ vyvolal, Mansonovi v roce 1970 vyšlo sólové album LIE: The Love and Terror Cult. Nahráno bylo ve čtyřech dnech let 1967 a 1968 a zavedení vydavatelství se s ním nechtěla příliš špinit, proto producent Phil Kaufman (muž, který se zjevně jen tak něčeho nezalekl: proslavil se hlavně tím, že ukradl tělo velikána country rocku Grama Parsonse a spálil je v národním parku Joshua Tree; s Mansonem se znali z kriminálu) zařídil distribuci prostřednictvím pirátského vydavatelství Trademark of Quality.

Neposlouchá se tak špatně (taková ta „hezká“ naivita, asi jako když Hitler maloval)…

…a je na něm i písnička, kterou Manson s Dennisem Wilsonem později přepracovali pro Beach Boys, tentokrát pod původním názvem Cease to Exist.

Jsou tací, kteří Mansona považují za nevinnou oběť justičního systému a amerických mocných v rámci jejich tažení proti kontrakultuře. Konspiračním teoriím se ale ve světě, kde na úrodnou půdu padnou i chemtrails, diamatová voda a Paul is Dead, jak víme, dobře daří.

Dle jiných je nevinným proto, že vlastníma rukama nikoho nezabil – byť 9. srpna si dost možná zajel zkontrolovat dílo svých oveček a těla obětí, řekněme, umělecky naaranžoval. 10. srpna patrně byl „při tom“ a oběti svázal. Nejšpinavější práci každopádně nechal na svých následnících. Podle této logiky by ale nevinným byl i již zmíněný A. H.

Zgruntu dobrý chlapík, tenhle Charlie. Tohle jemné album údajně nahrál ve státní věznici Vacaville, tedy někdy v sedmdesátých letech a poslal ven svým přátelům. Vydavatelství TPOS jej do světa vypustilo loni a slíbilo věnovat peníze z prodeje neziskovce ATWA (Air Trees Water Animals).

Hudebníkem, který je s Mansonovým jménem spojen asi nejtěsněji, je paradoxně Ed Sanders, americký básník, publicista a leader legendárních Fugs, jenž Mansonovi věnoval obšírnou knihu Rodina, kterou v roce 1995 v češtině vydal Volvox Globator. Mansonovým fanouškem Sanders rozhodně není, a pokud je mi známo, žádnou píseň pro něj nenapsal. Tuhle hezkou sem dávám pro odlehčení.

Jiní ovšem ano. Leckdo převzal jeho písně, jiní jej vytěžili jako téma. Leckdo se spletl, a když Charles Manson zemřel, želeli smrti Marilyna Mansona. Shoda příjmení není náhodná, Marilyn se k Charlesovi jaksi umělecky hlásí.

Přednedávnem jsme si připomínali čtyři dekády uplynulé od vydání prvního industriálního alba Second Annual Report skupiny Throbbing Gristle. Ti druhou stranu svého opusu věnovali táhlé elektronické dvacetiminutovce After Cease to Exist (co vše je možné po Mansonovi a Cease to Exist…), původně soundtracku k filmu řádně provokační umělecké skupiny COUM Transmissions, z níž se zrodili.

 

John Moran má na svědomí hned celou mansonovskou operu, zde je upoutávka, kompletní audio skoro tamtéž.

Lze ale zajít i dál. V domě na Cielo Drive, kde došlo k Tate Murders, svá alba Broken a The Downward Spiral nahrávali Nine Inch Nails. Z emolice domu v roce 1994 si leader sestavy, Trent Reznor, odnesl suvenýr v podobě dveří, na něž vrahové krví Sharon Tateové napsali slovo Pig (odkazující patrně k Bílému dvojalbu a Harrisonovu popěvku o maloměšťácích žijících své prasátkovské životy). Studiu, které v domě dočasně zřídil, dal Reznor jméno Le Pig a následující video k písni, jež tam vznikla, režíroval… Peter Christopherson z Throbbing Gristle.

A konečně… Ono se Quentinu Tarantinovi, když vypustí do světa, o čem bude jeho další film, nedá vždy tak úplně věřit (kde je to softporno s Britney Spearsovou, co? No, to už je asi jedno…), ohlašovaného Untitled Manson Family Projectu bych se ale dočkal docela rád. Už myšlenka na ten soundtrack…

Než sem místo klasického ušního přibude aktuálnější video, můžeme donekonečna a znovu a znovu dumat o přitažlivosti zla pro popkulturu a jejich vzájemném obousměrném ovlivňování… Mansonovsko-hudební téma by vydalo na tlustou knihu, tohle jsou ale jen Videa na (pokud možno příjemný) víkend.  

 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!