Z.K. Slabý Mark Alban Lotz / Alan Gunga Purves: Food Foragers15. 3. 2018

Holandský hudební pokušitel Alan Gunga Purves, zvaný též kvíkologista, je nepřeslechnutelný na albech, pod kterými jsou podepsáni Palinckx, Ernst Reijseger, Noël Akchoté, Sean Bergin, Kraakgeluiden, Jorrit Dijkstra a další. Jeho sólové album Hide + Squeak jsme zde recenzovali nedávno. Pro album Food Foragers (nahrané v červnu 2017 v amsterodamském Warning studiu a vydané na baselských Unit Records), se Purves spojil s flétnistou Markem Albanem Lotzem. Toho známe nejen z CD Solo Flutes, ale i jako protagonisty doprovodných Lotz of Music (s nimiž koncertoval i v Havaně) nebo jako souputníka Meinrada Kneera, istanbulských muzikantů včetně Islaka Köpeka a dalších; a neopomeňme ani Lotzův projekt Pendant la Nuit, který Purves obohatil o perkuse, cimbály, marimbu, harmoniku atd. A právě tyto a další perkuse a hračky s nejrůznějšími klaxony, šejkry, kravskými zvonci, darbukou, brim bramem, balakonem, balafonem a podobným harampádím ozvláštňují i na této desce (většinou) základní Lotzovu linku nejrůznějších fléten od basové či altové přes indickou až po tu preparovanou a elektrifikovanou.

Právě pospolitost nutkavé melodičnosti s kladívkovou zvonivostí, hebce navlněné flétny a těkavé rytmičnosti je prostupně zahrávavá, naléhavá i vyzývavá s příměsí tradicionálu (Abu in the Sky), ale i nadsazeně vřavná, rozrychlostněná (chroptání vepře se i zde ozve) do hračkovosti (Hog Time) a jindy rozvíravě potajemňovaná, až mimozemsky náhalnostní, rozčeřeně rozkolísaná i vzájemně prolaďovaná se zamyšlenou uhadovačností a potichlou (ještě lépe: roztichlou) rozbíravostí, zpovzdáleně odbíjenou (což souvisí s titulem Echoes of a Life Hereafter). Vlastně neshledávám značnější rozdíly mezi čísly, podepsanými oběma hudebníky nebo pouze Lotzem, jedině Petal of a Rose vycizeluje odkaz Duka Ellingtona do žvavosti s jemným vehementněním, zapikolovaným flétnovou dotykovostí s rozhoupanou a rozdůrazněnou pohrávavostí tamburíny, kdy jeden hudebník podpírá druhého a zároveň mu oponově oponuje. Ale ještě předtím se kratičce ozve výpučné Piepkuiken, radostně svižné, ba bujné. Meditativně znepokojivá Endurance je v pravém protikladu k tomu sondující, spínající melodii a rytmus v jednolitém běžnění, kdy setrvávající rytmičnost zopakovávaně uzemňuje melodii až do vytracování. A je to Ice Breath, zamrzavě ponuré s náběhově ledovostním profičováním, které střechýlově odkapává, a je to Kingfisher, rozpojivě proklaxonované a chaoticky svíjivé, jež se opět krátce vymezeným časem rozkrouceně propasírovává. Do rozhojdané pohodovosti nás zavede rozcuchané flétnování (trojice těchto nástrojů), rozmetávaně odcepované a proprknované náchylnostním odbíjením (ano, ten mlat a to truhlářství tu přímo cítím) v Back Scratcher, zato skladba River nás unáší do šplounavé náplavnosti, nepeřejově zátočinové, zopakovaně prodlužované melodickými i rytmickými posuny, nahrnovanými do přebernosti. To prknování se vloudí i do Belly Buttons (druhé odezvy tradicionálu), nicméně mění se v mírně rozjařené zafučování, mátořené zcela výlučným hudebním slovníkem a naježované brebentivě ozvučným probíjením do úporné rozdychtěnosti. Co číslo, to jiné rozehrávání, jenom ta vepřovaná (po)hodovost, agresívně výchrochtná, se vetře znovu do titulní skladby, tentokrát s rozmetávavě srocovanou roztryskností, zato s přípodotky pozběsilostní skrumážovosti. Když dochrochtáno jest, rozhicuje nás Hanging Out, rozverně rozbrušované, rozechvívající i zábranové (na střídačku), zakružované i rozkrušované, plné chvátavé, víc: cválavé pohody. Lullaby for Time má s ukolébavkou společný pouze název, natolik jí dnešní čas zachroumává do násilnosti, až násilnickosti, je rozehrána do zbrázdněnostné zaplnivosti a ochrnivého podmítání, končícího v polobezradném pozatónování. Z této nálady nás zaplaťbůh vyvede uličnicky rozdurděné I´m So Sorry Blues, zapikolované protahovaným zalitováváním a vytrušovaně zasouvané do až radovánkového bluesování, tříbeného do ryčnosti s náhlou tečkou.

Dva jsou víc než jeden, mají možnost se korigovat, doplňovat, pospolu rozkrývat (za)dané náměty, soupeřit a ujednocovat se. Je to album netuctové, plné imaginace a plné zabíravých emocí.

 

Mark Alban Lotz / Alan Gunga Purves: Food Foragers

Unit Records (www.lotzofmusic.com)

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Slyš zdarma: Jez riley French, Bethany Nicholson - scores for listening # 70 & 80