Milan Holeček Caroline No: Swimmers22. 3. 2018

„Dělat něco, na co jsi hrdý je neuvěřitelný úspěch, ať už na to ostatní říkají cokoliv,“ říká Caroline Kennedy, která dosáhla v Austrálii v devadesátých letech v čele skupiny Deadstar výrazného komerčního ohlasu, poté se však světu showbussinesu rozhodla vzdálit. Neznamená to ale vůbec, že by se vzdálila světu písňové hudby. V posledních letech vystupuje a vydává pod hlavičkou Caroline No (což je název poslední písně opěvaného beachboysovského alba Pet Sounds).

Počátkem března vyšlo ep Swimmers navazující na před třemi lety nahrané album No Language. Vraťme se nejprve krátce ke starší z obou nahrávek. Jednalo se o její první desku po více než dekádu trvající přestávce. Bylo patrné, že chce zůstat autorkou a interpretkou písní, ale že je chce hrát bez jakéhokoliv omezování názory popových producentů, jak již bylo naznačeno výše. No Language obsahuje šest písní, v nichž její zpěv doprovází jemně hrající kapela postavená na kytarách, celková stopáž je ale čtyřicetiminutová a nahrávka byla pořízena na jeden mikrofon. Repetice jsou mnohočetné, změny nikoliv. Není to tedy zrovna rádiový formát. Spíše než o soukromou válku s hudebním průmyslem se ale u Caroline No jedná o nekompromisním setrvávání u vlastního přístupu: dělat písně, ale nenechat si vnutit, jak. Koncertní záznam byť kratší písničky z období vydání alba můžete vidět zde:

Nejnovější nahrávka má stejný počet tracků jako předešlá, tentokrát se však stopáž jedné každé písničky vešla mezi tři a půl a čtyři a půl minuty. I ledacos dalšího by naznačovalo větší vstřícnost vůči očekávání většiny posluchačů: v písničkách se toho děje daleko víc rytmicky (bicí jsou pestřejší, přibyla výrazná basa) i aranžérsky (ještě výraznější klavír). Závěrečná Johnny je postavena kolem silné zpěvové linky, jejíž ztráty možná bude pár producentů v Melbourne želet. Dokonce jsou tu na klávesy hrané syntetické dechy, ty ale znějí tak, jako by je hrál někdo ve vedlejší garáži. Vůbec je přístup celé kapely značně neambiciózní a neokázalý. Pokud se ozve náladotvorná kytarová vyhrávka, zní jak od začátečníka objevujícího právě taje hudby. Jeden by řekl, že tvůrci jsou vysokoškoláci a ne že je jim okolo padesáti. Celek zní neodfláknutě a neunaveně, písničky jsou plné citlivě použitých nápadů, jak se ostatně také sluší na mládí nabité energií.

Texty jsou všechny o přetrvávajících poutech k někomu, kdo je pryč, o chvílích, které už jsou jednou provždy dávno minulostí a přesto trvají ve věčnosti, jediné se neztrácející. Jsou zpívané nesamozřejmým, efekty nevylepšeným hlasem Caroline Kennedy. Hudba plyne pomalu, ale nemyslete si, že převládající emocí je melancholie. Naopak jsou to písně plné světla vrženého na svět.

EP vychází na vinylu, ale u protinožců, digitální verzi si můžete poslechnout tady:

 

Zase trochu jinak ukazuje svéhlavost hlavní strůjkyně Caroline No čerstvý videoklip k písničce Alex, která nový maxisingl otevírá:


Caroline No: Swimmers

KCREC (https://kcrec.bandcamp.com/releases)

 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Slyš zdarma: Artist Name Removed - Album Title Removed