Pokud jste po přečtení textu Gívána Belá o dědictví stylu rebetiko shlédli odkazovaný film stejného jména, již asi víte, oč jde. Pokud jste tak ještě neučinili nebo pokud si chcete „řeckého blues“ užít více, račte si zapálit své dýmky s hašišem, posuňte si klobouky zádumčivě do čela a vydejte se do špinavých uliček Pirea na počátku 20. století.
Rebetiko (či také rebetika, rembetiko) je hudebním mostem mezi populární hudbou, jak ji chápeme v současné Evropě, a hudební kulturou blízkého východu. A jde také o fúzi řecko-tureckou, navzdory ostražitým až nepřátelským vztahům obou zemí, vlastně dokonce díky nim. Žánr se začal formovat v důsledku migrace vyvolané řecko-tureckou válkou v letech 1919-1922. tehdy se také objevily jeho první hvězdy a díky již rozvinutému nahrávacímu průmyslu si můžeme poslechnout, jak zpívala třeba Rosa Eskenazi:
Ve stejné době vystupovala také Rita Abatzi. Při poslechu jejího zpěvu si dere na mysl jiná Řekyně, Diamanda Galás. Ta se ke svým hudebním kořenům občas velice slyšitelně vrací.
Zvuk rebetika se ustálil v podání skladatelů a interpretů, jako byl Markos Vamvakaris.
V těchto raných dobách vznikl také hit Misirlou, proslavený později v surf-rockové podobě kytaritou Dickem Dalem a ve filmu Pulp Fiction. Takto zní originál, v němý se zpívá o dívce z Egypta (arabsky Misr, odtud název).
Rebetiko může být hudbou k tanci. Jednou z variant je zeibekiko, sólový mužský tanec, který má na první pohled něco společného s moravským verbuňkem.
Další možností je hasapiko, což znamená "řeznický tanec.“
Od 50. let se začala šířit varianta, při níž se během tance rozbíjejí talíře.
V poválečné době se rebetiko začalo sbližovat s dalšími žánry populární hudby a tím zároveň ztratilo svou originalitu. V 70. letech pak můžeme pozorovat revival žánru a jeho fúzování. To provádí například kyperské Trio Tekke:
A řecká skupina Imam Baildi, která písně ze 40. a 50. let posouvá k současnému popu:
Podobně jako Andy Moor a Yannis Kyriakides se britský folk-rockový kytarista Mike Cooper a vokalistka Viv Corringham pustili do znovuobjevování řeckého žánru – zde v útulné obývákové podobě.
Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!
Příběh kapely Anal Cunt. Jedny nedožité abrahámoviny, jeden pád z jezdících schodů a všichni jsme gay.
Další várka lahůdek z Discus Music.
Malá noční hudba pro soumrak myšlení, zasmušilé nokturno pro temnou stranu logiky, čas smutných křídel zpívající víly smrti. Nekonečná rezignace Eugena Thackera.
Český stavitel nástrojů s ekvádorským noise duem.
Filharmonie Los Angeles slaví svoji stou sezónu velkolepým způsobem.
...postklubová hudba se rovná koláže tučných beatů, hlášek z japonského anime a kosmických syntezátorových riffů ... posouvání hranic klubové hudby směrem k vizuálnímu aktivismu...
Dvakrát irsko-americká saxofonistka.
Pár videí v reakci na kalifornské požáry.
O zvukových a hudebních aktivitách Centra pro metamedia Plasy a Nadace Hermit v letech 1992-1999.
Zvuk existuje v architektuře a architektura existuje ve zvuku. Proces, jak se navzájem ovlivnily, lze pozorovat v průběhu celé historie.
Co vznikne, když kolem sebe omotáváte stejně znějící vrstvy, tu hustěji, tu volněji.
Kupec Sadko po návštěvě u mořského cara radí: Postavte si ponorku a nahrajte splešťuli.
„Moc dobré cvičení, jsem mrtev.“ Tedy alespoň do dalšího ročníku.
Mnoho vstřícnosti i tajemství a vpravdě renesanční étos.
Feminismu nerozumím, čtu, poslouchám a vnímám lidi obou pohlaví stejně.
Poznámky k ušně podnětnému dění v jihlavské zvukové galerii.
Málo platné: Feiginovy Leo Records nelze přehlédnout, jsme na nich už téměř závislí.
Jen těžko si lze představit celé soustrojí, skrze které bezmála hodinové album vznikalo.
Římské zastavení 1
Nepoučitelné, nenasytné romantiky a komerční rozhlasové stanice bych rád upozornil na vyloženě hitové ambice .
Ambientní pocta české krajině.
Premiérou opery Mystery of the Bar završil slovenský skladatel, improvizátor a saxofonista Miroslav Tóth svoji operní trilogii o „děsivých mystériích".
Tentokrát bez Pražského jara a v přepracování šesti skladatelů.
S dvěma tvůrci a vedoucími ročníků na Katedře alternativního a loutkového divadla ve dvou osobách.
Beckovo čtvrté album je možná jeho nejlepší.
Debut po devíti letech duového hraní.
Objevují se náhle tam, kde by to člověk čekal nejméně, a stejně rychle zase mizí.
Kdo se narodil ve stejný den jako Československo?
Po třech letech ticha se vrací jedna z hlavních postav pařížské techno scény, Jéremy Guindo-Zegiestowski a.k.a. Bambounou.
Je tu spoustu paralelních sociálních světů a já jsem v pohodě.
Zemřel japonský skladatel, houslista a zvukový experimentátor.
Společným jmenovatelem všech sedmi skladeb, jež vznikaly procesem volné improvizace, je nepřetržitá interakce obou aktérů.
Anarchopunker padlý ve válce možná kulkou z vlastních řad.
Synth pop dvou bubeníků a noise brněnského grindcoreanisty.
Tato zpráva nemůže být pozváním na další hudební putování v budoucnu.
Fónická poezie coby významná součást díla Ladislava Nováka.
Zvuky a jejich noty (a občas něco navíc)
Stockhausen, Feldman, Šostakovič... Masivní dopravní uzavírky a nasazení tisíců policistů.
A neústupnost ve vytřibování.
Michal Nejtek vlastně komponuje velmi klasickým způsobem.
Zarostlý bezdomovec Moondog byl umyt, učesán, jeho helma byla nablýskána.
