Pavel Zelinka Scanner: The Great Crater; Northaunt: Istid III7. 5. 2018

Robin Rimbaud je jedním z nejkreativnějších muzikantů na poli experimentální elektroniky. Není divu, že podstatnou část jeho tvorby tvoří muzika, kterou tvoří na objednávku pro divadlo, film, multimediální výstavy či jiné, výjimečné příležitosti. V minulém roce vydal celkem tři alba, z čehož kolekce Vex je přesně tímto případem. Druhé album, výrazně autobiografická kolekce Fibolae, představuje Angličana ve výrazně energické podobě, reagující na tragické momenty ve vlastní rodině. A pak tu máme třetí album, The Great Crater, kterému budeme věnovat zvýšenou pozornost. Glacial Movements je label, který vyzývá autory, aby složili hudbu inspirovanou ledem, sněhem, mrazivými částmi naší planety. Už název desky, Velký kráter, jasně určuje příběh desky. Robin se zaměřil na příběh zvláštních kruhů, které se objevují v Antarktidě. Poprvé si jich všimla z letadla skupina vědců v roce 2014. Každý kráter měl v průměru dva kilometry a původně se uvažovalo o tom, že se jedná o otisky dopadu meteoritu. Ve skutečnosti jde ale o docela jiný příběh. Díky podrobnému vyšetření v lednu 2016 se zjistilo, že ve středu kráteru se objevují několik metrů hluboké šachty, na jejichž dně jsou podzemní jezera, která jsou znaky jakýchsi "horkých skvrn" na území Antarktidy. Díky jejich objevu ještě vzrostly obavy, že toto je další důkaz o postupném rozpadu kontinentu.

A teď k muzice. Ta hudební formou popisuje tento příběh v deseti „kapitolách“. A nutno podotknout, že jakýsi až detektivní podtón je z desky hmatatelný i bez znalosti pozadí vzniku celého materiálu. Na rozdíl od řady umělců je Scannerova hudba na „ledovcovém labelu“ výrazně aktivní. Elektronika, ač neustále stojící oběma nohama v ambientním ranku, neustále postupuje kupředu, aranže skladeb jsou často výrazně melodické, prošpikovány sekvencerovými linkami, které jsou stavěny do kontrastu s temnou, hlukovou elektronikou. Představme si Vangelise, který tvoří hudbu uprostřed polární noci. K ruce nemá smyčce, ale sampler, a tak táhlé melodie zasazuje do ledových příkrovů. Na desce fičí studený vítr, praskají ledové formace, s autorem se na chvíli zastavíme, abychom pozorovali tisíce hvězd na noční obloze, a po pauze se zavrtáváme spolu se sondou do proláklin „horkých skvrn“, s vědci řešíme přírodní záhadu, abychom ke konci znovu stoupali k povrchu klidnější o vědomí vyřešení záhady. Scanner ledové dobrodružství pojal výrazně jinak než celá řada na Glacial Movements prezentujících se autorů. A možná právě proto je hudba alba The Great Crater s výraznými vizuálními stimuly silnou položkou labelu.

Přejděme ale k Norovi Hærleifovi Langåsovi. Ten jako Northaunt tvoří hudbu také více než dvě dekády. Z jeho předešlé tvorby je jasné, že na rozdíl od Scannera půjde o výrazně statičtější nahrávku. A je tomu tak. Na rozdíl od Velkého kráteru, který byl jako detektivka s mnoha vedlejšími zápletkami a odbočkami, album Northaunt je thriller, který začíná možná až příliš tuctově a nenápadně, postupně ale kumuluje atmosféru, aby na konci disponoval takřka epickým závěrem. A Hærleifovi k tomu stačí jen minimum prostředků. Statické atmosférické klávesy, které s časem tlačí na pilu a dostávají se do popředí a pak jednotlivé tóny kláves, které jako kapky čeří atmosféru, aby nenápadně vyvolaly pěkný přívalový liják. Začínáme v opravdu meditativní rovině, kdy táhlé plochy jak od Michaela Stearnse nebo Vindy Obmany doplňují tématické samply temného praskotu ledových mas či zurčící vody.

Od selanky, kterou by mohl z fleku užít Brian Eno pro nejvíce prosvětlená místa své tvorby v 80. a první polovině 90. let (ten extrémní dozvuk klávesových ploch v prostoru!), přejdeme plynule k více zachmuřené druhé polovině alba, vrcholící nečekaně melodickou pátou, poslední částí kompozice. Nor Hærleif Langås má stejně jako starší a slavnější kolega Geir Jenssen alias Biosphere školu osamění v genech. I z toho důvodu má takto jednoduchá, nikam nepospíchající deska podobně silné celkové vyznění. Northaunt neplýtvá gesty a za léta fungování svého projektu má ověřeno, že to, co chce říct, vždy nakonec stihne vylíčit. Tak tomu je i u Istid III.

Scanner: The Great Crater

Northaunt: Istid III

Glacial Movements (www.glacialmovements.com)

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!