Jan Hocek Enemy: Enemy4. 6. 2018

25. května vyšlo na značce Edition Records debutové album tria Enemy. Trio tvoří třicátníci, švédský kontrabasista Frans-Petter Eldh a dva Britové: pianista Kit Downes a bubeník James Maddren. Nahrávka se uskutečnila v londýnských Eastcote Studios, mix provedl Eldh v Berlíně, v Galatea Studios; basák tria je zároveň producentem. Tento fakt se na hudbě Enemy projevuje poměrně výrazně, neboť Eldh je kromě jazzu fascinován elektronickou hudbou.

Eponymní čtyřiačtyřicetiminutové album obsahuje deset skladeb, čtyři z pera Eldha, šest je Downesových. „Enemy je o intenzitě a složitosti,“ vyjádřil se pianista. A nahrávka jeho slova cele potvrzuje. Ačkoli skladby jsou plny rytmických a dynamických proměn, neztrácejí tah, energii a mnohdy až zuřivou intenzitu. Může za to rytmika, která nejenže hardbopově či jazzrockově uhání, ale také evokuje lámané elektronické beaty. V úvodní skladbě Prospect Of K je rytmus doslova cupován, rozerván, aniž by přestal být razantní a hutný. Piano naopak obkružuje zlehýnka melodii, čímž vzniká obrovské napětí. Postupně se proměnlivá dynamika i struktura mění v uragán, až posluchač může nabýt dojmu, že dojde k sesypání; jenže náhle trio zlyričtí, byť bicí setrvávají jako hrozba. K lámání rytmu dochází i v dalších kompozicích, jako např.v Low Hanging Fruit či závěrečné Faster Than Light, kde navíc bicí vybuchnou v gradujícím sóle. Nechybí ovšem ani tradičněji pojaté jazzové kusy, jako strhující hardbopové jízdy Race the Sun a Ruster, a samozřejmě melodická balada Fogo s květnatými kontrabasovými vyhrávkami a sólem. V ostatních kompozicích se opět pracuje s mimojazzovými prostředky. V Brandy je to rock, a to díky manzarekovsky pojatému elektrickému pianu, Chidren with Torches se s přívalem elektroniky dostávají v závěru až pod hardcoreový tlak. V Jinn pracuje trio nejprve s názvuky filmově romantické hudby, posléze si neberou servítky a na posluchače zaútočí vyostřenými rytmickými frázemi, údery klavíru a smyčcovými nájezdy kontrabasu. V kompozici Politix (mimochodem nejdelší – 8:46) je citlivě zakomponována elektronika a klavírní hra evokuje Esbjörna Svenssona blahé paměti. Ovšem posléze trio přimíchá tranceový rytmus s nečekanými ozvěnami country-rocku, kdy el.piano napodobuje typicky laděnou elektrickou kytaru. Pak přijde energeticky výživné fusion, jenž se ve finále rozpustí v perlivé lyrice.

V případě tria Enemy lze konstatovat, že navázali na E.S.T. tam, kde již vpravdě legendární Švédi skončili. Tím se podstatně liší od většiny podobných klavírních trií, jež pouze (v uvozovkách) jejich odkaz rozvíjejí. Pozoruhodný debut!

Enemy: Enemy

Edition Records (https://editionrecords.com)

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!