Boris Klepal Partitura a provedení – Alois Hába: Přijď království Tvé11. 7. 2018

Opera Aloise Háby Přijď království Tvé si v cyklu partitur a jejich provedení nejspíš na dlouhou dobu podrží rekord ve stáří díla. Hába svoji třetí operu připravoval od roku 1932 a složil ji v letech 1937–42. Světové premiéry se dočkala až 24. června 2018 na festivalu New Opera Days Ostrava. Trvalo tedy sedmdesát šest let, než se dílo dostalo na jeviště – ideologická cenzura i nechuť pouštět se do náročné partitury si vybraly svou daň. V den světové premiéry – tedy ještě před vlastním provedením – také vznikla většina tohoto textu. Výjimkou jsou jako vždy citace kritik.  

To, že se Hábova klíčová opera hraje s takovým zpožděním, má více důvodů – mezi ty hlavní jistě patří její ideologický rámec propojující socialismus, antroposofické učení Rudolfa Steinera a odevzdání se Kristu. Tyto tři myšlenkové a duchovní proudy netvoří samostatné linie, ale jsou neoddělitelně provázané v jakémsi roztoku, v němž nelze jedno od druhého oddělit. Možná podobně jako v Hábově osobnosti nelze oddělit prostý a neokázalý grunt valašského ogara z Vizovic od rafinovaných hudebních koncepcí, které především v době mezi světovými válkami souzněly se špičkou světové hudební avantgardy. Řečeno poněkud zjednodušujícím bonmotem: Hábovými kolegy byli mnohem víc Feruccio Busoni a Anton Webern než Otakar Ostrčil a Bohuslav Martinů.  

Dalším důvodem, který oddálil provedení Přijď království Tvé o víc než tři čtvrtě století, je jistě i provozní náročnost. Opera vyžaduje obsazení šestadvaceti charakteristických rolí, což ji přibližuje k rozmáchlým dílům typu Šostakovičovy Lady Macbeth Mcenského újezdu. K tomu ale navíc přibývá nutnost přeorientovat všechny zúčastněné na práci v šestinotónovém systému – především operní pěvci nepřicházejí s mikrointervalovou hudbou tolik do styku. Orchestrální hráči k tomu mívají přece jen víc příležitostí, alespoň pokud se věnují soudobé hudbě, pro kterou jsou mikrointervaly už dávno běžným vyjadřovacím prostředkem. Hábův systém je ovšem specificky konzistentní, šestinotóny používá jako základní stavební materiál, ne jen jako prostředek ozvláštnění zvukové barvy. Při nárocích na věrné dodržení Hábova zápisu se partitura jeví jako prakticky neproveditelná.  

Šestinotónový systém vyžaduje i zvláštní nástroje, v případě Přijď království Tvé je to především speciální šestinotónové harmonium. Dalším požadavkem vyplývajícím z mikrointervalové struktury jsou tři harfy: jedna laděná normálně, další dvě o 1/6, respektive 2/6 tónu výš. Šestinotónový systém naopak vymazal z obsazení dřevěné dechové nástroje, které by se musely speciálně konstruovat. Jejich funkci přebírá zmíněné harmonium, které má mít podle předpisu fagotový, klarinetový a flétnový rejstřík. Skupinu žesťových nástrojů tvoří tři altové a tři tenorové pozouny, první altový pozoun se střídá se snižcovou trubkou. Na snižcových nástrojích se mikrointervaly intonují z čistě technického hlediska zcela jednoduše – je tedy vidět, že Hába v rámci možností nepraktického systému uvažoval při obsazování orchestru velmi prakticky. Bohatě obsazené bicí neobsahují ani jeden nástroj s konkrétní výškou tónu, čtyři tympány se dají přelaďovat též podle potřeby, obsazení doplňuje běžná skupina smyčců. Standardní operní orchestr de facto nemá kromě harmonia žádný neřešitelný problém – samozřejmě nebýt těch prokletých šestinotónů.   Originalita Hábova výrazu spočívá v mikrointervalových strukturách i melodiích a v práci bez témat i motivů – k melodickým liniím a hudebním patternům se nevrací, nepřevrací je, ani netvoří variace. Překvapivě pravidelná je proti tomu rytmická stránka díla, která je velmi konzervativní a dýchá z ní novoromantická opera 19. století. Poněkud monotónní jsou i tempové předpisy a dynamika. Sedm obrazů opery je vzájemně kontrastních, ale každý z nich plyne víceméně v jedné náladě a tempu.  

prijd-kralovstvi-tve-2018-06-001.png 

Přijď království Tvé, op. 50 je opera o třech dějstvích a sedmi obrazech. Její struktura je symetrická, jak je vidět ze sedmiramenného schématu výše. Ve skutečnosti ale Hába svému dílu symetrii spíš podsouvá, jak se dále ukáže. Autorem libreta je sám skladatel, úpravu textu provedl režisér a divadelní teoretik Ferdinand Pujman (25. 5. 1889 – 17. 12. 1961). Pujman byl jednou z nejvýznamnějších osobností českého hudebního divadla a narozdíl od Háby ukázkový intelektuál. Pro vyjadřování svých myšlenek si vyvinul zcela originální jazyk vycházející z barokní češtiny, a něco z jeho opulentnosti a metaforičnosti proniklo i do Hábovy opery.   Ta sama o sobě nepředkládá nic myšlenkově jednoduchého, ačkoli svou představu o ideálním uspořádání světa buduje na obrazu masy tvrdě pracujících dělníků, kterým navíc hrozí hromadné propouštění z práce. Nejedná se ovšem v žádném případě o přímočarou agitku – socialistické myšlenky zde interferují s nutností sebepoznání a hluboce vnímaným duchovním životem. Socialismus je tu spíš hromadný mystický stav než společenské zřízení, i když úvod prvního dějství připomene Chaplinův film Moderní doba z roku 1936:  

MUŽSKÝ SBOR: Vypneš se a dohlédneš až k hvězdám, až lítat se ti zachce nad zemí. Na chvilku jsi člověk, člověk, živý člověk.

PROSTOŘEKÁ: Za chvilku je člověk, člověk, živý člověk, a ne páčka stroje a ne robot ani nevolníci stroje.

2. DĚLNÍK: Ale my?

1. DĚLNÍK: Co jsme my? Roboti jsme! Zajatci jsme strojů. Upoutaní na nohou i na rukou.

ŽENSKÝ SBOR: Hýbáme se, jak chce stroj.

1. DĚLNÍK: Abych myslel, nač chce stroj.

2. DĚLNÍK: Abych cítil, čeho potřebuje stroj.

1. DĚLNÍK: Běží stroj a burácí ti v jednom:

MUŽSKÝ SBOR: Drž se!

ŽENSKÝ SBOR: Drž se!

1. DĚLNÍK: Nepomýšlej, jak je hezky venku. Přijdeš o pět prstů. Vzpomenout si neopovaž na ženu a děcka. Vyhasne ti oheň.  

Celá opera ale nekončí svržením vládnoucí třídy, nápravou poměrů ani prozřením bezohledného manažera soustředěného výhradně na zisk. Pointou je hromadná prosba za příchod Božího království. Všeobecná rovnost, Kristus a lidská práva se vyslovují takřka jedním dechem. Jako shrnutí myšlenkového světa opery Přijď království Tvé je to vlastně dokonalé:  

PÍSMÁK: Na počátku bylo Slovo: Slovo tělem učiň, Pane, aby přebývalo mezi námi.

1. SMÍŠENÝ SBOR: Kristus v nás...

2. SMÍŠENÝ SBOR: ...ve svobodě duchového žití...

3. SMÍŠENÝ SBOR: ...v přemýšlení vzňatém novou moudrostí.

1. SMÍŠENÝ SBOR: Kristus v nás...

2. SMÍŠENÝ SBOR: ...v rovnosti lidských práv...

3. SMÍŠENÝ SBOR: ...v družnosti láskou vzněcované.

1. SMÍŠENÝ SBOR: Kristus v nás...

2. SMÍŠENÝ SBOR: ...v pevné vůli spravované vědomím dobra...

3. SMÍŠENÝ SBOR: ...v míru, v pospolité dohodě a pokoji všech světů.

CELÝ SBOR: Kristus v nás a na zemi jeho Království!  

Přijď království Tvé je klíčová opera Aloise Háby nejen z hudebního hlediska, ale také z myšlenkového. Hába se v ní pokusil popsat svět s celou jeho sociální, morální i duchovní bídou, a zároveň navrhnout řešení, jak se ze všeho toho bahna dostat ven.   

 

Předehra  

prijd-kralovstvi-tve-2018-06-002.png

Už od samého začátku je patrné, že šestinotóny nejsou jen ozvláštňující prvek na rozmlžení zvukové barvy, ale tvoří stabilní součást kompozičního systému. Předehra má 290 taktů a vzhledem k rozsahu i uzavřené stavbě by se dala hrát i jako samostatné koncertní číslo. Jednotlivé obrazy opery jsou uzavřené a mají je oddělovat opony.  

 

1. jednání – 1. obraz – Allegro agitato  

Zvuk sirény ohlašuje přestávku. Dělníci přestanou pracovati. Seskupí se vpředu na jevišti. V pozadí vnitřek továrny.  

prijd-kralovstvi-tve-2018-06-003.png

Po dokreslení realistického prostředí zvukem sirény začíná první dělník svůj zpěv hned na tónu g zvýšeném o třetinu. Může se ale chytit prvních houslí. Hába se přece jen snaží, aby se pěvci v jeho hudbě úplně nevykoupali, i když jim orientaci nedělá nijak snadnou. Sbor dělníků si stěžuje na nejistou situaci, nelidskou práci a příjmy na hranici bídy. Zanedlouho se ozve i slovo krize, proti krizi výbuch. Ředitelství si povolává dělnické důvěrníky na pohovor. Žádná z postav zatím nemá jméno, je zde První dělník, Druhý dělník, Prostořeká atd.  

 

1. jednání – 2. obraz – Allegro non troppo  

Ředitelna. Dělnictvo na dvoře.  

prijd-kralovstvi-tve-2018-06-004.png

Ředitel mluví o tom, že je podnik v tísni, ze lží ho usvědčuje Táňa – jediná lidská bytost, která má v opeře jméno. Zdá se, že toho o řediteli i jeho machinacích hodně ví z dob, kdy se jí pan šéf dvořil. „Mluvíval jste se mnou jinak na zábavách v tajném klubu. Kdo to otročil mé kráse? Kdo se obdivoval, jak jsem inteligentní?“ ptá se Táňa, když ředitel odmítá její obvinění. Celkově není moc jasné, jak daleko v intimitách s ředitelem došla, ale erotický náboj, který z ní sálá, je jedním z vysloveně zábavných prvků opery. Důležitější ovšem v této chvíli je, že ředitel oznamuje nutnost propouštět dělnickým důvěrníkům, kteří se marně brání: „Nás hlad zahubí a vám by možná prospěl.“ V této chvíli je mimochodem už jasné, že sedmidílná symetrická stavba opery je jen představou – dílo je po předehře a dvou obrazech prvního dějství přibližně v polovině.  

 

2. jednání – 1. obraz – Andante cantabile  

Kristus, za ním kříž na pozadí tvaru slunce s paprsky. Vlevo Lucifer, vpravo Ariman (zoroastriánská bytost destrukce a chaosu – pozn. aut.).  

prijd-kralovstvi-tve-2018-06-005.png

Ariman i Lucifer uznávají Krista jako vládce světa. Lucifer ho dokonce prosí, aby byl zbaven svého údělu: „Vyprosť, vysvoboď mne, Kriste, zbav mne role herce na jevišti duše lidské.“ Kristus odmítá s tím, že člověk ještě neodhalil svoji podstatu. Podobně o chvíli dříve Kristus odmítl také Arimana. Pro Kristovo vítězství musí nejdřív dojít k pochopení člověk. V této scéně vstupuje antroposofie do děje s plnou silou.  

 

2. jednání – 2. obraz – Allegretto  

Pole na předměstí.  

prijd-kralovstvi-tve-2018-06-006.png

Na scéně je společenství propuštěných dělníků a Táňa, kterou ředitel za její indiskreci pochopitelně také vyrazil z práce. Přichází mezi ně Intelektuál a Písmák, Táňa vyzývá ke sjednocení těch, kdo pracují rukama a hlavou. Nezaměstnaní jsou ve skutečnosti všichni: dělníci propuštění z práce, Táňa jako „nezaměstnankyně lásky“, Intelektuál i Písmák, kteří dostatečně neslouží lidu, a nakonec i Kristus, který v lidech umřel. Pole nakonec vyklízejí strážní s bodáky.  

 

2. jednání – 3. obraz – Allegretto  

Město. Vlevo noclehárna nezaměstnaných. Vpravo reklamní výklady aut a jiného zboží.  

prijd-kralovstvi-tve-2018-06-007.png 

Propuštěným dělníkům je odepřen vstup i do přeplněné noclehárny nezaměstnaných. Reakce kolísá na různých stupních emocí od rozhořčení po rezignaci. Policista potom dělníky vyhání od výkladů s naleštěným zbožím. „Kriste Pane, zbav je práce, pomiluj nás, zaměstnej nás v lásce,“ modlí se na závěr obrazu dělníci. Práce má Kristus zbavit válečná letadla a tanky – Arimanovy netopýry a zeměplazy, jak je nazývá Písmák.  

 

3. jednání – 1. obraz – Allegro risoluto  

Ředitelna. Venku se později srocují nezaměstnaní. Ředitel – typ arimanský. Důvěrník – typ luciferský.  

prijd-kralovstvi-tve-2018-06-008.png

Důvěrník přeběhl od dělníků na stranu zaměstnavatele, s ředitelem se nakonec snadno dohodnou na vzájemně výhodném postupu. Mezi shromážděné dělníky se vetře agitační skupina slibující práci, ale za ještě horších podmínek než dříve. V zásadě se jedná o cílené rozvracení dělnické jednoty. První skupina dělníků, která žádala jakoukoliv práci, odchází s agitátory. Druhá a třetí skupina s požadavky na plnou mzdu zůstávají a komentují odchod svých kamarádů: „Na hrobaře lidské důstojnosti!“  

 

3. jednání – 2. obraz – Allegro energico  

Theatrum mundi.  

prijd-kralovstvi-tve-2018-06-009.png

Mezi shromážděné dělníky přichází Autor opery, který si s vlastním dílem neví rady. „Autore, hej autore! Co s námi ještě na jevišti!! Skonči! Napínavě skonči!“ vyzývá ho Prostořeká. Autor navrhuje několik konců: kolektivní sebevraždu, revoltu s rabováním, americký happyend formou nečekané výhry v loterii a podobně. Vážná věc se najednou převrátí skoro do kabaretu, ale po chvíli opět zvážní. Dělníci odmítají jako nedostatečný i odchod do Sovětů (čili Sovětského svazu) a po proměně scény se modlí za Kristův příchod.   Jeviště se vytrácí do mlhovin, pozvolna vyniká  pozadí jeviště - jako v 1. obraze 2. jednání: Kříž na pozadí ve tvaru slunce, jehož paprsky prozařují skupinu nezaměstnaných.  

 

Provedení  

Opera Aloise Háby Přijď království Tvé měla světovou premiéru 24. června 2018 v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě. Dirigent Bruno Ferrandis nastudoval celou věc s velkou dávkou života a z mnoha hledisek i přesně. Z praktického hlediska je nutné říct, že mu celé představení drželo hudebně pohromadě bez viditelných nejistot a především v tempech Hábovým poněkud povšechným pokynům i lehce pomohl při respektu k základním parametrům nastavených skladatelem. 
 
Celkový dojem z představení byl výborný i díky inscenaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky. Vystavěli na jevišti pyramidu symbolizující rozvrstvení společnosti od dělníků v nejnižším patře až po kříž a Krista úplně nahoře. K průnikům mezi jednotlivými patry – a tedy i společenskými či duchovními statusy – docházelo sporadicky. Ve skutečnosti byl ale v základu této společenské pyramidy orchestr, částečně rozmístěný i na jevišti. Inscenace byla v zásadě statická a směřovala spíš k instalaci než dramatickému divadlu, ale Přijď království Tvé je tak napsané už od Aloise Háby. 
 
Při provedení vyplynulo na povrch ještě jasněji než při čtení partitury, že Hába v mnohém následoval dramaturgické konvence opery 19. století a vedle myšlenkového obsahu libreta se originalita ztvárnění koncentrovala do šestinotónových melodií a harmonických struktur. Byly to také ony, které dělaly všem zúčastněným nejvíc potíží. Praktická proveditelnost komplikované partitury přesně podle zápisu je zřejmě stejně utopická jako Hábův návrh řešení úpadku světa a společnosti. 
 
Provedení také připomnělo, že měl Feruccio Busoni pravdu, když doporučoval Hábovi pracovat s ještě menšími intervaly, než jsou čtvrttóny. Šestinotóny působí mnohem jemnějším dojmem, dávají souzvukům chvějivou dráždivost a přibližují jejich zvuk mnohem pozdějším spektralistům. Při provedení byla použitá pouze jedna harfa určená pro hraní hlavních melodií. Dvě další harfy přeladěné o jednu, resp. dvě šestiny tónu chyběly, takže některé pasáže přece jen zvukově zchudly. Třeba v předehře tento souzvuk tří harf s šestinotónovým harmoniem.
 

prijd-kralovstvi-tve-2018-06-predehra-harfy.png

 

V celkovém vyznění to ale byl jen detail, jak vidno z kritických ohlasů níže. 

„Těžko lze říci, s jak zkušeným posluchačem Hába počítal, nicméně i cvičenému uchu zní jeho šestinotónová opera jen jako mírně disonantní, jinak z dobové konvence nevybočující, posluchačsky přijatelná a místy i harmonicky a výrazově pozoruhodná hudba. I když nedosahuje originality Hábových souputníků, jakými byli Ullmann, Prokofjev, Hindemith nebo Martinů, nenechá posluchače lhostejným, valí se na něj až s jistou urputností, aniž mu popřeje oddechu. Obdiv a aplaus zaslouží všech šestadvacet sólistů, sbor Canticum Ostrava pod vedením sbormistra ostravské opery Jurije Galatenka a samozřejmě orchestr pod taktovkou amerického dirigenta Bruna Ferrandise za úsilí věnované Hábově opeře, zvláště když měli na nastudování extrémně krátkou dobu. Režisér Jiří Nekvasil se svým týmem se jednoduchými prostředky úspěšně pokusil vystihnout symbolickou sociálně-filozofickou pyramidu Hábovy opery rozmístěním účinkujících na obří třípatrovou konstrukci.“

Radmila Hrdinová, Novinky.cz, 25. 6. 2018 

 

„Zpočátku mohou znít některé linie jako rozladěné, ale harmonické možnosti rozšířeného tonálního systému záhy prosvítají. Hudební proud se přibližuje vnějšímu světu, v němž také nejsou zvuky rovnoměrně temperované – či jak cituje samotného Hábu program: 'Vždyť ani sousedův pes Hektor se neomezuje na západoevropskou tónovou soustavu.' Nejde jen o integraci hudebního materiálu či pouhé rozšíření harmonie, jde o nový, soběstačný hudební systém, který funguje a drží, pokud přistoupíme na jeho pravidla. Samotný zvuk, nespadající pod běžné kategorie, se popisuje obtížně. Hudba jako taková je přehledná a po celou dobu udržuje pozornost. Jsou to zejména instrumentální mezihry, které obecenstvu představují zcela nové druhy harmonického napětí. Posluchač nemusí být schopen patřičně ocenit všechny výrazové možnosti Hábova systému na první poslech, přesto jde o rozsáhlou a vyčerpávající přehlídku možností či jakýsi hudební manifest. Asi nejlépe je systém využit v prvním obraze druhého dějství, tedy v trilaterálním dialogu mezi Ježíšem a silami zla, kompozičně zřejmě nejvydařenější části. Zhruba v těchto místech je posluchač zároveň na rozšířenou zvukovou paletu již patřičně naladěn.“

Jan Borek, Harmonie Online, 26. 6. 2018 

 

„Opera Přijď království Tvé totiž nepodává jen utopický pohled na společnost a řešení krize, ve které se ocitla. Klade zároveň zcela utopické nároky na interprety…  …Orchestr i pěvci se v intonaci mohli opírat právě o šestinotónové harmonium – unikátní nástroj, který Hába sám navrhl a nechal zkonstruovat. I tak lze ale jen těžko určit, jakou část partitury odehráli věrně podle Hábova zápisu. Pěvci šestinotóny ignorovali takřka úplně. Je ovšem potřeba říct, že opravdové nastudování by si vyžádalo střízlivým odhadem alespoň padesát zkoušek. Během nich by se všichni zúčastnění pokud možno nevěnovali ničemu jinému a zapluli tak do zcela jiných rozměrů uvažování, které Hábova opera vyžaduje. To dokonale nemůže splnit snad nikdo – odtud ony utopické nároky na provedení. A přiblížit se takovému ideálu by mohlo snad repertoárové divadlo, ale nikoli festival.“

Boris Klepal, Aktuálně, 27. 6. 2018 

 

Alois Hába: Přijď království Tvé.

Libreto: Alois Hába, upravil Ferdinand Pujman. 

Dirigent: Bruno Ferrandis, režijní koncepce: Jiří Nekvasil, David Bazika, scéna: David Bazika, kostýmy: Marta Roszkopfová, sbormistr: Jurij Galatenko, šestinotónové harmonium: Miroslav Beinhauer, korepetice: Alexandr Starý.  

Osoby a obsazení:

Prostořeká: Michaela Šrůmová, soprán; Táňa: Kamila Mazalová, mezzosoprán; Intelektuál, Autor, Lucifer: Marek Olbrzymek; tenor, 1. důvěrník: Juraj Nociár, tenor; Úředník, Tajemník: Josef Moravec, tenor; Písmák, Kristus: Vojtěch Šembera, baryton; 2. důvěrník, Ariman: Josef Škarka, baryton; Ředitel: David Nykl, bas. Canticum Ostrava, smíšený sbor; Ostravská banda, mezinárodní komorní orchestr; ONO / Ostrava New Orchestra, mezinárodní symfonický orchestr.  

Světová premiéra 24. 6. 2018, Divadlo Jiřího Myrona, Ostrava

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!