Jiří Almer Hesychia: Metanoia26. 7. 2018

Nenápadná nahrávka od projektu Hesychia přináší zadumaný post-industriální dark ambient. Stojí za ní ovšem poměrně známá osobnost na poli avantgardního black metalu, Arthur Rosar, bývalý člen rakouských Abigor, takže se nabízí otázka, jestli se nálada a studnice nápadů z alb jako Time Is The Sulphur In The Veins Of The Saint přenesla i na desku Metanoia.

Charakteristickým postupem, s nímž Rosar jako Hesychia rozehrává svou hučivou hru, jsou poměrně minimalistické a často jednobarevné ambientní dronáže, z nichž se vynořují určité industriální či post-industriálních ruchy. Ty mají mít dle popisků k desce analogový původ, či pocházejí z terénních nahrávek, ovšem zároveň drží zvukové sladění s ústřední dronovou stopou, pravděpodobně za účelem navozování meditační atmosféry, která má dokládat spirituální podstatu celého díla. Rosar v tomto ohledu vypichuje především zenový buddhismus, mysticismus prvotních křesťanů a zároveň i před-křesťanské evropské tradice. Že podobných počinů, třebaže ne vždy tak konkrétně definovaných, působí v Evropě na vysoké úrovni celá řada, namátkou Treha Sektori, Leidungr, Saåad, Mytrip či český Instinct Primal, není myslím třeba připomínat. Hrozba pádu do klišé tak Hesychii pronásleduje od samého počátku, stejně jako namakaná minulost v rámci Abigor, s níž bude nejspíš u mnohých tendence ji srovnávat.

Ty nejjednodušší motivy, tedy dronové stěny, v podstatě od samého začátku vyznívají nejpůsobivěji. Efekty zvonů, (jakoby) kytarových tremol či různých hlubokých šepotů, což jsou ambientní prvky pravděpodobně nejvíce podléhající klišé, pak přicházejí a odcházejí až překvapivě vhodně a nahrávku decentně zabarvují. Čistší a „hudebnější“ neoclassical zavánějící plochy se pak objeví spíše zřídka, obvykle jich Rosar užívá jako protiproudu k surovějším intrům skladeb, jež na sebe poutají nejvíce pozornosti. Rovněž se setkáme s typickým pulzováním, jež konkrétně vévodí skladbě Nepsis. Decentní beat, čitelnou smyčku nebo zrytmizovanou plochu ovšem zase nepotkáme v podstatě vůbec. Skřípění a praskání má proměnlivý efekt nepříjemných záchvěvů, jež nás mají z meditace pravděpodobně osvobozovat nebo ji alespoň zneklidňovat. Celkově je ale Metanoia, kromě slušně průrazného středobasu, velmi „hodná“ nahrávka.

Pokud se konkrétní dominantní ambient/drone stěna povede, výsledný pocit z určité skladby je obvykle super. Úvodní středobasová Apateia jakožto první setkání s kombinací zvuků, jimiž se Hesychia honosí, v tohle ohledu asi vychází nejlépe. Respektive je svou zvukovou linií asi jediná na desce, která mě vysloveně pohltila a udržela i po několikerém poslechu. Důvod může být prostě ten, že nic podobně silného a přitom jednoduchého už v rámci díla Rosar nenabídne. Maranatha a značná část Revelation 21;5 se pak náladou povznášejí až do space ambientu, ovšem odpovídající atmosféra se příliš nedostavuje (srovnáváno s „vesmírnými vládci“ jako Darkspace či Julien H. Mulder). Ostrostí a citem pro silný zvuk za vhodného načasování ovšem dovede Hesychia připomenout legendární Zoviet France, v tomto ohledu se dosti povedl samotný závěr Revelation 21;5. Ovšem samotná titulní Metanoia má ze všech skladeb dle mého soudu asi nejméně co nabídnout.

Celkově úsilí budovat nábožensky meditační atmosféru alespoň u mě vychází značně do prázdna, navíc díky tomu ztrácí Hesychia mnoho na zemitosti a působivosti. K tomu dodejme, že rituální a spirituální ambient znamená jak spoustu klišé, tak i na druhou stranu silnou konkurenci. U většiny zvuků bych navíc analogový základ příliš nehádal. Nicméně hučeníčko, to je moje potěšeníčko a čas strávený s Hesychia nebyl rozhodně ztracený. Navíc hudebních motivů a představených nápadů není na desce vůbec málo, toto je třeba formálně vytknout, ovšem ve většině případů se nedostavuje nezbytná ambientní působivost a schopnost propasti vsáknout se do pozorovatele. Kdo by čekal dědictví experimentálních kousků od Abigor, ten zažije asi spíše zklamání. Nejen z toho důvodu se tak obávám, že Metanoia v přehršli soudobých kvalitních nahrávek na poli dark ambientu a dronu spíše zapadne.

 

Hesychia: Metanoia

https://cycliclaw.bandcamp.com/album/metanoia

 

 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!