Jan Hocek Hudební fórum Hradec Králové 201814. 11. 2018

Již počtrnácté vtrhne do sálu Filharmonie Hradec Králové a rozhlasových vln Vltavy soudobá orchestrální hudba, jež naplňuje rok co rok festival Hudební fórum. Čtyři koncerty letošního ročníku se uskuteční ve dnech 20.– 27.listopadu a vyznačuje se opět jedinečně vystavěnou dramaturgií, která se nevyhýbá ani společenským a politickým reflexím.

Zahajovací koncert v úterý 20. listopadu bude cele ve znamení fantaskní zoologie. Úvod patří kompozici Anthology of Fantastic Zoology (pro orchestr), již v roce 2015 napsal americký skladatel Mason Bates. Letos tohoto jedenačtyřicetiletého pionýra spojení elektronické a orchestrální hudby vyhlásila hudební Amerika Skladatelem roku. Zvuky vzniklé elektronickou cestou používá jako novou sekci symfonického tělesa, nejčastěji jako další bicí nástroje. Ve svojí nejrozsáhlejší práci, která bude v podání domácí Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou Petera Vrábela uvedena, ale elektroniku neuplatňuje přímo. Zvláštní „technicolorovou“ orchestrací jen vytváří dojem, že ji používá. Skladba je mimochodem inspirována Knihou imaginárních bytostí (Fantastickou zoologií) Jorga Luise Borgese. Druhým dílem, jež na úvodním koncertě zazní, bude A Scotch Bestiary (pro varhany a orchestr) skotského skladatele Jamese MacMillana z let 2003–04. Na Hudebním fóru tak poprvé zazní varhany, na něž se v Hradci Králové čekalo plných dvanáct let; varhanního partu se ujme Eva Bublová. Koncertantní forma této skladby se váže k místu premiéry, koncertní síni Walta Disneyho v Los Angeles, jež v roce 2004 dostalo korunu v podobě varhan se šesti tisíci píšťalami, zasazenou architektem Frankem Gehrym. MacMillan svojí kompozicí navázal na středověké knihy pojednávající o životě zvířat, na jejich symboliku i na americké karikaturisty, kteří užívali zvířecích podob pro charakterizaci lidských povah. Podtitul díla – Enigmatické variace na zoologický karneval na kaledonské výstavě – prozrazuje tři další inspirační zdroje: Elgarovu skladbu Enigma, Karneval zvířat Saint-Saënse a Obrázky z výstavy Musorgského. Každopádně jde o sžíravou politickou satiru, podle Timesů možná nejneúprosnější proud kyseliny sírové, který kdy byl vyjádřen hudbou...

Druhý koncert ve čtvrtek 22. listopadu prostoupí světlo, respektive jeho hledání. Francouzský autor Pascal Dusapin (nar. 1955) se v houslovém koncertu Aufgang nechal inspirovat společnou prací s věhlasným dirigentem Markem Janowskim, jež mu vnukla představu výstupu, stoupání, východu světla. Jde samozřejmě o metaforu boje s temnotou skrze boj s hudebním materiálem, jenž se promění v hledání nejmenšího zásvitu, nejnepatrnějšího záblesku světla. Houslového partu se ujme Milan Paľa, a to za doprovodu Moravské filharmonie Olomouc s dirigentem Andreasem Sebastianem Weiserem, do letošní sezóny šéfdirigentem Filharmonie Hradec Králové. Druhou polovinu večera zaplní Symfonie č. 7 – Anděl světla, kterou se v roce 1994 po celém kulturním světě proslavil finský skladatel Einojuhani Rautavaara (1928–2016). Navázal tak na svoje andělské tituly ze sedmdesátých let, vyvěrající z jeho opakujících se dětských snů o obrovské, šedé, všemocné, tiché bytosti. Téma z dětství oživil skladatel poté, co si přečetl Elegie z Duina Reinera Marii Rilkeho: „Kdo, kdybych křičel, kdo by mě zaslechl z andělských kůrů?“ Skladatel pak v sedmé symfonii akcentoval archetyp stínu, tedy nepřijatou či potlačovanou stránku člověka symbolizovanou obvykle dvojníkem. V závěru Rautavaara zpívá hymnus na svobodný způsob bytí, jehož podmínkou je integrace stínu.

I když je třetí festivalový koncert v sobotu 24. listopadu vskutku rozmáchlý, neboť obsahuje pět skladeb, spojuje je společenská a politická reflexe skrze inspirace dávnou i nedávnou historií, často na půdorysu dobových společenských tanců. Veskrze koncertantní díla částečně vycházejí z původního tvaru opery. Hned úvodní skladba je příkladem takové transformace. Foxtrot pro orchestr Remembering Gatsby napsal John Harbison (nar. 1938) v létě roku 1985, když několik let předtím skicoval operu na námět slavného Fitzgeraldova románu, velkolepého portrétu jazzového věku se svými ideály, nadějemi, výstřelky, steskem i úpadkem. Některé motivy ze skic i z románu se mu slily ve foxtrot s některými odkazy a rekvizitami Gatsbyho osudu. Svita Powder Her Face (1995/2017) se zase zrodila ze stejnojmenné opery britského autora Thomase Adése (nar. 1971), jež odhaluje marnost nahrazování lásky penězi a lidských vztahů přepychem či požitky. Děj se ohlíží za minulostí Margaret Campbellové, roz. Whighamové, za jejím společenským vzestupem, když se díky výhodnému sňatku stala vévodkyní, i za jejím pádem, když byly v rámci rozvodu veřejně propírány její nevěry. Další festivalovou položkou budou Chairman Dances amerického minimalisty Johna Adamse. Předsedovy tance se vztahují k jeho slavné opeře Nixon v Číně z roku 1985, pojednávající o mýtickém okamžiku americké historie – setkání amerického prezidenta Richarda Nixona s čínským vůdcem Mao Ce-tungem v roce 1972. Tance vznikly jako Foxtrot pro Předsedu Maa a jeho ženu Ťiang Čching ze třetího jednání opery. Klíč k legendární Madame Mao, kruté vládkyni a architektky katastrofální kulturní revoluce, našel Adams v její téměř neznámé minulosti, kdy byla šanghajskou filmovou herečkou. Tento obraz podpořil estetikou čínské filmové hudby 30. let, jejíž základem byl právě foxtrot. Ve skladbě autor zkombinoval tvrdošíjně se opakující melodicko-rytmické figury minimalismu s jazykem starší hudby. Dal tak vzniknout tzv. post-minimalismu. Německý skladatel Bernd Alois Zimmermann, jehož sté výročí narození si letos připomínáme (zemřel 1970), stál v padesátých a šedesátých letech stranou tehdejších módních stylů. V Koncertu pro trubku in C a orchestr – Nobody knows de trouble I see (1954) spojil eklektickým způsobem tři historicky a stylisticky odlišné hudební formy: chorální předehru, volné variace založené na dvanáctitónové řadě a jazzovou hudbu. Základem kompozice se stal spirituál, jehož melodie si vystačí s pěti tóny, kdežto okolní permanentní variace vycházejí z dvanáctitónové řady; celým proudem pak prostupuje jazzový walking bass, swingující rytmy a hot-jazzové intonace. Autor v tomto díle reagoval na rasovou segregaci ve Spojených státech padesátých let. Sólového partu se ujme velšský trumpetista Huw Morgan, hrát bude Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou singapurského dirigenta Darrella Anga. Poslední skladbou večera bude New Era Dance (pro orchestr), kterou zkomponoval Aaron Jay Kernis (nar. 1960) na motivy raného ragtimu New Era Rag. Autor takto ironicky reagoval na neblahé události roku 1992, kdy se Los Angeles několik dní zmítalo v rasové nenávisti po osvobozujícím rozsudku na čtyřmi policisty, kteří surově zbili ujíždějícího černého motoristu. Nepokoje si vyžádaly 58 mrtvých.

Čtvrtý, závěrečný koncert v úterý 27. listopadu přinese tvorbu skladatelů z post-sovětských zemí Arménie a Gruzie. Jako první bude uveden Vier ernste Gesänge, koncert pro housle a smyčcový orchestr č. 2 (2006) arménského tvůrce Tigrana Mansurjana (nar. 1939). Autor se tím přihlásil k Brahmsovým Čtyřem vážným zpěvům na biblické texty op. 121, a to k jejich básnickému obsahu – soustředěnému přemítání o smrti. Ve srovnání s Chačaturjanem přestal Mansurjan ignorovat národní chrámovou hudbu. Stal se tak nepohodlným sovětskému režimu, který pošlapával vše církevní. Skladatel ale zůstal zdrženlivý ohledně západních kompozičních technik a vystačil si z variováním sólového zpěvu a vícehlasu ve svébytném tónovém systému. Gruzínský skladatel Gija Kančeli (nar. 1935) zkomponoval Angels of Sorrow (pro housle, violoncello, dětský sbor a komorní orchestr v roce 2013 u příležitosti 20. výročí Kronbergské akademie. Umělci propůjčili svůj hlas všem umlčeným v den sedmého výročí nájemné (a dosud nevyřešené) vraždy novinářky Anny Politkovské (7. října). Koncert připomněl také desáté výročí uvěznění kdysi nejbohatšího Rusa, Putinova kritika Michaila Chodorovského, za údajné ekonomické delikty. Kančeli mu skladbu věnoval k jeho padesátinám. Skladatel vyšel z obrazu válečného ničení, kdy vojáci uráželi sochám andělů křídla. Využil nevinných hlasů dětí a nejjednodušší meodické struktury, aby tak vyjádřil svůj postoj k síle lidského ducha; neochvějné síly, která jednou zvítězí nad nemorálním režimem, jak se sám autor vyjádřil. Sólových partů se zhostí houslista Dalibor Karvay a violoncellista Lukáš Polák. Text, který na Hudebním fóru bude zpívat královéhradecký dětský sbor Jitro (za řízení Jiřího Skopala) za doprovodu domácí Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou jejího nového šéfdirigenta Kaspara Zehndera ze Švýcarska, je tvořen samostatnými gruzínskými, ukrajinskými a kvazi-sumerskými slovy a kvazi-anglickou ukolébavkou. Nové varhany festival Hudební fórum nejen otevřou, ale také uzavřou. Varhanní symfonie Ascending Light (pro varhany a orchestr) arménského skladatele Michaela Gandolfiho (nar. 1956) byla zkomponována ke stému výročí genocidy Arménů připadající na 24. dubna 2015. Skladatel se inspiroval melodií Ukolébavky pro Tigranakert (hlavní město někdejšího arménského království) a chrámovým sborem Aravot lousaber, v angličtině Ascending light (Stoupající světlo). Na podzim roku 2014, po čtení jmen a promítání portrétů arménských intelektuálů zavražděných v zenitu života, uslyšel Gandolfi v hlavě mocnou, téměř vzdornou hudbu, která mu vnukla formu této skladby. Stala se tak symbolem duchovního a kulturního vítězství Arménů. Varhany rozburácí Katta, čili Kateřina Chroboková...

http://www.hfhk.cz/

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!