Středa, 23. Leden 2019

Milenky múz: Pavla Jónssonová

Čtrnáctidílný cyklus rozhovorů s nepřehlédnutelnými českými hudebnicemi končí rozhovorem se zpovídající Pavlou Jónssonovou známou z Dybbuku a Zubů nehtů. Jak odpoví na otázky, jež sama kladla ostatním milenkám?

Zápisky melomanovy 44

Drama o třech dějstvích a hromadě výstupů do ztracena – tak nazval autor svou snahu domoci se konkrétních odpovědí v kauze Českého rozhlasu Vltava. Veřejnost se shromáždila, veřejnost se tázala, veřejnost nebyla vpuštěna, veřejnost se rozešla…

Ankramu: Si teraz skôr ako zem

Groovující psychedelický postrock slovensko-české sestavy mimo jiné potvrzuje, že estetika experimentální neidiomatické improvizace, která se i u nás začala rozvíjet s přelomem milénia, značně rozšířila výrazové prostředky hudebníků napříč žánry.

Jano Doe: Duranzie

Debut Jano Doe zachycuje improvizační sety s vlastnoručně vyrobeným modulárním syntezátorem. Duranzie je nahrávka zcela nežánrová a do značné míry nelidská v tom dobrém slova smyslu, proč jsou ale tracky nazvány po osvědčených táborákových klasikách?

Joseph Jarman (1937-2019)

Zemřel multiinstrumentalista, skladatel, fotograf, dramatik, básník, malíř, pedagog, buddhistický mnich atd., jehož dílo nadobro změnilo tvář nejen jazzové hudby. Přinášíme nekrolog se stručným životopisem i anketou.

Hermovo ucho: Věčná hudba ve věčném městě

Alvin Curran provádí autora římskými Caracallovými lázněmi, které ozvučil svým celoživotním opusem magnum. V brněnských architektonických památkách zatím debužírují hulvátští zbohatlíci a nasmlouvané instalace ustupují podnikovým večírkům.

Merzbow and Opening Performance Orchestra: MerzOPO

Japonská legenda hlukové elektroniky Merzbow se na v Belgii vydaném dvojalbu jako rovný s rovnými setkává s tuzemskými Opening Performance Orchestra. Kolaborační album má společné ideové východisko, poté svůj disk každý projekt zpracoval sám.

Lahodí snům jahodí?

Olomoucký muzikolog Jan Blüml ve své knize o progresivním rocku nejen v Československu připomíná časy, kdy rockový světonázor nebyl samozřejmostí.

Podzimní cestopis 2018. O paměti a hudbě

Listopad v rodné Belgii. Návštěva starých známých míst hudebních i sound-artových činů, setkání nová i po letech, desítky ukazatelů, kde hledat a nalézat v síti. Hudby je tolik… Co z ní autor přenese do svého současného domova na Vysočině?

Partitura a provedení – Martin Klusák: Eclipse

„Jedná se o jakousi hru světla a stínu, kdy jeden sólista má vždy v aktuální harmonii příznivější podmínky a druhý je vůči ‚prostředí‘ rozladěný.“ Martin Klusák svou skladbu odvíjí od skutečného průběhu zatmění a současně cituje tón z Arva Pärta.