Jan Faix Radio Royal: RRDL026. 8. 2012

Radio Royal: RRDL02

Zeromoon (http://zeromoon.com)

 

Pražské duo Radio Royal staví základy své estetiky na konfrontaci analogových či elektroakustických zvukových zdrojů (často s delší historií) s přístupem moderních improvizátorů majících široký přehled o soudobé experimentální tvorbě, to vše při trvalé zálibě v psychedelické poetice. S každým jejich novým titulem můžeme sledovat, že se jim přitom množí jak nápady a koncepty, tak i používaný instrumentář. Začalo to gramofony a no-input mixážním pultem, k větší razanci druhé desky si pomohli konkrétnějším samplingem z desek i magnetofonů a elektrickou kytarou (o množství efektů nemluvě), jejich nejnovější titul přináší ještě větší množství barev. Tomáš Procházka si tu zahrál i na baskytaru a banjo a s Petrem Ferencem si oba zařádili také na různých smyčkovačích, počínaje legračními lo-fi kazetovými repeatery a konče originálním nesnadno kontrolovatelým papouškujícím přístrojem z dílny Jakuba Hyblera (mj. Procházkova kolegy z divadla Handa Gote).

Spojení pojmů easy-listening a noise, které Radio Royal rádi používají, si lze vyložit třeba tak, že se zde nachází mnoho syrových zvuků typických pro agresivní varianty noise, ale jsou jim jaksi obroušeny drápky a je tak možné si vychutnat více než útočnost jejich témbry a možnosti uplatnění v bohatších aranžích. Další variantou je třeba právě ona různorodost. Pokud by na nás řval jakýkoli prvek z těchto koláží naplno sám osobě, působil by podstatně intenzivněji. Úvodní kus Moutarde de Dijon například z rozkouskovaných úryvků různého mluveného slova a různorodých šumů a samplů vyústí v hustší plochu, vlády nad ní se ale chopí baladická kytara a sporá basová linka. V následujícím Parrot I najdeme řadu agresivních vazeb, musejí ale vedle sebe ponechat místo i pro frekvenčně otupělé avšak tvrdošíjně se vracející minismyčky ze starých kazet a dalším prvkům, které těmto pólům pomáhají ve sblížení. Podobně triviální označení jako "easy-listening noise" by podle této hudby mohlo být třeba "ambient pro otrlé", každý z nich jen velmi dílčím způsobem postihuje ta neustálá zvuková dobrodružství na desce.

Další tracky této kolekce je možné vnímat jako přidušenější oproti začátku, důkladnější a opakovaný poslech ale vysvětlí, že jsou spíše ještě dokonalejšími výsledky koncepce sbratření surovosti s měkkou zašumělostí. Jsou to pak především mistrně zvolené barvy, které vytvoří třeba neveselou představu duší v Očistci při závěrečném Purgatory Groove, byť je zřejmě explicitní význam nesen hlavně kvílejícími vokály uvězněnými v malém frekvenčním prostoru, což nás nutí vzpomínat, v jakémže to mystickém horroru už podobná kulisa byla. Hledejte také, jde to snadno při poslechu či stažení nahrávky zdarma ze stránek labelu Zeromoon. Já si při psaní tohoto textu poslechl i obě předešlá alba Radio Royal a musím říci, že i na nich je stále co objevovat.

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!

Fotogalerie