Matěj Kratochvíl Sára Medková: De Profundis25. 9. 2017

Klavír je zvukovým i vizuálním symbolem západní umělecké hudby a celé naší „vyšší kultury“. Proto je zároveň do značné míry baštou konzervativního pohledu na hudbu. Adepti klavírních škol jsou vedeni ke zbožné úctě ke kanonickým dílům od Bacha po pozdní romantiky, porovnávají se na soutěžích v jejich zvládnutí jako závodní chrti. Těch, kdo se pustí do soudobého repertoáru, za hranice romantické krásy, není mnoho, tím spíše v českých zemích. Ale výjimky tu jsou a letos se interpretační odvaha zhmotnila v podobě CD klavíristky Sáry Medkové nadepsaném De Profundis. Na něm kromě tří položek od Johanna Sebastiana Bacha najdeme tři soudobé kompozice, z nichž každá nějakým způsobem opouští pole klasické hry na klavír. Vít Zouhar (1966) ve své tvorbě často využívá principy minimalismu a Šest klavírů pro klavíristku a pás z roku 1992 je toho dobrým příkladem, který ovšem od minimalismu míří až kamsi k ambientu, hudbě nedramatických a plynule se proměňujících ploch. Kombinací přednatočených partů a živě hraného klavíru vzniká jemné předivo smyček, vynořujících se a zase mizejících do pozadí. Hudba tohoto typu dobře funguje v dlouhých plochách, do nichž se posluchač může vnořit. Proto tady působí pouhých šest minut jako lehké zklamání. Dokázal bych si ten zvuk užívat i déle.

U druhé soudobé položky je Sára Medková také spoluautorkou. Inside vznikalo jako improvizace, při níž ona hraje na klavír tradičně a její manžel, skladatel Ivo Medek (1956) se nástroji věnuje uvnitř. Postupem času se improvizace usadila do víceméně pevné struktury, byť si stále zachovává jistou pootevřenost. Obor čtyřruční klavír tady získává jinou podobu. Slyšíme normální hru na klaviaturu, v některých případech ovšem rozeznívající preparované struny, a zároveň další pár rukou po vnitřnostech klavíru škrábe, bubnuje, brnká a provádí jiné činnosti, které si můžeme jen domýšlet. Stejně jako u Zouhara bych si dovedl představit o něco delší trvání, protože střídání jemných ploch s dramatickým duněním, melodických linek s propleteným bubnování m za těch osm minut nestihne začít nudit. V závěru se vyloupne jemně vybrnkávaná melodie lidové písně Ej lásko, lásko a je to pryč.

Největší prostor zabírá De Profundis amerického skladatele Frederica Rzewského (1938) z roku 1992. Klavíristka se zde stává zároveň recitátorkou a herečkou, jelikož jde vlastně o melodram. Textovým podkladem je stejnojmenný dopis Oscara Wildea jeho milenci, lordu Alfredu Douglasovi. Vztah s ním dostal básníka na dva roky do vězení a právě za mřížemi text vznikal. Půlhodinová kompozice je rozdělena do šestnácti částí, osmi s textem a osmi interludií. Kromě recitace interpretka vzdychá, hvízdá si, směje se a vydává řadu dalších zvuků.

Pro Rzewského je jistá společenská angažovanost hudby dosti typická. O reflexi kriminalizace homosexuality tedy lze uvažovat, ale zároveň nejde o žádnou agitku. Mimochodem De Profundis je jeho druhá skladba napsaná na dopis z vězení. Tím prvním bylo Coming Together na text dopisů Sama Melvilla ze sedmdesátých let. Stejně tak u něj často narazíme na práci s existující hudbou v podobě citací, koláží, variací. Tady zazní popěvek London Bridge is Falling Down nebo barokní interludium.

Ze všech tří soudobých položek na CD hraje v De Profundis největší roli virtuozita v klasickém, technicistním smyslu. K tomu připočtěme využití netradičních herních technik a samozřejmě hlasový projev. Ten je v podání Sáry Medkové velice příjemný, bez přehrávání, ale zároveň emotivní. Ve srovnání s nahrávkou samotného Rzewského je její podání jemnější, civilnější, ale drama v něm stále je.

Jakou roli hrají na albu tři bachovské položky, konkrétně Toccata e moll BWV 914, Ricercar á 3 voci c moll BWV 1079 a Francouzská suita G dur BWV 816? Může jít o dramaturgické zpestření, vstřícný krok k posluchačům, které soudobá hudba tolik nezajímá, důkaz interpretační všestrannosti. Tato vysvětlení mohou být správná, kromě toho ale vidím i hlubší souvislost. Barokní citace v de Profundis i minimalistická motorika v Šesti klavírech jsou různé formy odrazu historie v přítomnosti. Zároveň mnohé Bachovy skladby vznikly z improvizace, podobně jako Inside. Zařazení Bachových skladeb tak tyto souvislosti mohou vyplout na povrch.

K CD je přiloženo jako druhý disk DVD, na němž můžeme shlédnout záznam Rzewského De Profundis s vizuálním, především typografickým doplňkem Lukáše Medka. Je to bonus zajímavý, nicméně nepřidává žádnou zásadní informaci k desce, která ukazuje, jaké druhy virtuozity lze kolem klavíru nacházet.

Sára Medková: De Profundis

Arta (www.arta.cz)

 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!