Zabývat se zvukovým prostředím, ve kterém žijeme, je vcelku přirozená věc. Pokud ale jde o akustickou ekologii, je potřeba si říci, kdy se ještě jedná o aktivismus a kdy už o pouhý lov exkluzivních zvuků.
Akustická ekologie přišla před necelými dvěma týdny o svého duchovního otce – 14. srpna 2021 zemřel kanadský skladatel a environmentalista R. Murray Schafer. Díky němu se hodně lidí dozvědělo, co je to soundscape čili zvuková krajina. Pojem shrnující zvukové prostředí, ve kterém se pohybujeme, Schafer sice nevymyslel, ale měl velkou zásluhu na jeho rozšíření. Také k němu ale přidal méně frekventovaný pojem schizophonia označující oddělení zdroje zvuku od jeho reprodukce.
Dal by se vlastně aplikovat na poslech libovolné nahrávky živě prováděné hudby, přičemž tento rozpor narůstá při reprodukci zvuku akustických nástrojů. Pokud se jedná o terénní nahrávky zvukové krajiny – ať už města, venkova, turistické oblasti nebo jen málo dotčené přírody – začíná se ono oddělení jevit skoro nepřijatelně. Paradoxní přitom je, že lidé zabývající se akustickou ekologií a terénními nahrávkami jsou na tomto technologickém schizmatu silně závislí a pokud chtějí o své práci něco sdělit, vůbec se bez něj neobejdou.
Zvuky konkrétního místa zachycené nahrávacím zařízením a posléze přenesené do reproduktorů či sluchátek připomínají exotického ptáka lapeného do pasti a chovaného ve voliéře. Terénním nahrávkám se zpravidla dostane péče, jakou ve svém přirozeném prostředí nikdy nezažijí: jsou zachyceny ve vysokém rozlišení, naleznou klid bezpečného úložiště a pravděpodobně i zálohy, občas se mohou proletět prostorem a možná jim také někdo oškube trochu peří, když se mu hodí na ozdobu do jiných zvukových produktů. Otázka není, zda takové věci dělat, či nedělat – poslech nahrávek konkrétních zvuků nebo jejich využívání jako materiálu pro kompozici je zcela regulérní postup. Je ovšem důležité hledat linii, na níž v tomto procesu začíná a končí akustická ekologie.
Zdymadlo Baťova kanálu u Hostěnic
Ostrou hranici pravděpodobně nelze stanovit – závisí nejen na definici pojmů, ale také na osobním nastavení každého člověka, na jeho sociálním zázemí i postavení, vnímavosti a citlivosti k tématu. Aplikováno opět na zvířata: někomu k soucitu s nimi stačí pojídat maso volně se pasoucích krav – řekněme, že je to bod nula. Na vzdáleném bodu vřelosti je pak militantní veganství. Pro zjednodušení jsou opomenuti lidé, kterým je všechno jedno, a postoje ostatních jsou položeny na lineární stupnici. Ve skutečnosti se jedná spíš o poněkud chaotickou množinu vzájemně se ovlivňujících bodů ve vícerozměrném prostoru.
V rámci akustické ekologie by si měl každý klást otázku, zda to, co podniká, je opravdu ekologický aktivismus, nebo jen uspokojování touhy po zvukovém dobrodružství jinými prostředky. Jestli je nějaký rozdíl mezi potřebou natáčet a reprodukovat zvuky tajících ledovců či ubývajících deštných pralesů, nebo si pořizovat stále nové a nové nahrávky – ať už Brahmse, Feldmana nebo Lady Gaga.
Když člověk poslouchá záznam zpěvu posledních jedinců vymírajícího druhu ptactva nebo poslední album U2, za vznikem obou nahrávek se skrývá velké množství nezbytných technologií. Vznik a reprodukce terénní nahrávky spotřebuje nejspíš řádově menší množství zdrojů, ale pořád jich není tak málo, aby je bylo možné bez přemýšlení vynechat ze hry – alespoň pokud je stále řeč o akustické ekologii.
Potulný hráč na cimbál to dělá po svém. My Way, Mnichov 2016, po premiéře opery South Pole od Miroslava Srnky
V rozhodování o tom, kde končí akustická ekologie a začíná pouhý sběr zvukového materiálu, by mohl pomoci norský filosof Arne Naess (1912–2009). Tvůrce pojmu „hlubinná ekologie“ formuloval principy hnutí už v roce 1973, pozdější Lifestyle Trends Whithin the Deep Ecology Movement představují stručné shrnutí problematiky do prakticky realizovatelných podnětů. Jejich aplikace na akustickou ekologii představují náměty k diskusi.
1) Používejte jednoduché věci. Vyvarujte se zbytečných a komplikovaných nástrojů, stejně jako jiných prostředků.
Svoje terénní nahrávky upravujte jen minimálně. Nevrstvěte je, nemíchejte, nepoužívejte komplikovanou sadu efektů a baterii syntezátorů. Zvuky okolí tu nejsou kvůli tomu, abyste měli z čeho vytvářet atmosféru k neexistujícímu filmu. Pokud to uděláte, ocitnete se v úplně jiném žánru, který má s akustickou či jinou ekologií jen málo společného.
2) Věnujte se činnostem orientovaným na jejich osobité, vnitřní a podstatné hodnoty. Varujte se vedlejších aktivit, které nemají žádný vnitřní obsah nebo jsou na hony vzdáleny podstatným cílům.
Kdo máte uši k slyšení, slyšte. Neprokrastinujte, neposlouchejte hlouposti, nepouštějte si hudbu jen proto, aby nebylo ticho. Neztrácejte čas chozením na mizerné koncerty. Nemarněte ale čas ani poslechem hudby ze sluchátek za chůze – naslouchejte tomu, co se kolem vás děje.
3) Pěstujte antikonzumerismus. Toto negativní vymezení vychází z bodů jedna a dvě.
Když něco neuslyšíte, nic se nestane – však to uslyší někdo jiný. Když vám unikne poslední deska oblíbené kapely, svět se nezboří. Nemusíte být na každém koncertě ani na každém festivalu.
4) Snažte se stále a v širším měřítku oceňovat věci, které jsou v dostatečném množství dostupné všem.
To, co slyšíte kolem sebe cestou do práce, do obchodu nebo skrz otevřené okno je ta nejdostupnější hudba na světě. Můžete ji dokonce vylepšit a zjemnit, když nebudete túrovat motorku nebo sekačku, nepustíte do veřejného prostoru reprodukovanou hudbu, nepostavíte se s kytarou na rohu a neuspořádáte open-air festival ve městě ani na venkově.
Zvuky vnitrobloku za oknem a květináčem s petrželí
5) Odstraňte nebo alespoň zredukujte svou neofilii – lásku k novinkám motivovanou výhradně tím, že jsou nové.
Nový zvuk je s největší pravděpodobností iluze, zkuste se zaposlouchat do šumění opravdového velkoměsta a najdete v něm všechno. Postavte citlivý mikrofon k mraveništi a výsledek bude podobný. Rozvíjejte svou schopnost rozeznat v nepřehledném šumu několik podstatných frekvencí.
6) Snažte se setrvávat v zaměstnáních se skutečnou hodnotou a raději opravdu pracovat než být jen věčně zaneprázdnění.
Nenamlouvejte si, že nemáte čas na naslouchání – nejspíš na něj jen zapomínáte.
7) Važte si etnických a kulturních rozdílů mezi lidmi; nepokládejte odlišnosti za hrozby.
Stejně si važte i rozdílů mezi zvuky a hledejte je tam, kde opravdu jsou. Voda odkapávající z posledního ledovce zní stejně jako netěsnící vodovodní kohoutek. Ptáci v křoví za domem zpívají každou vteřinu jinak. Buďte obezřetní, když někdo míchá naslouchání s touhou po exotických zážitcích. Za pozoruhodnými zvuky nemusíte cestovat přes půl zeměkoule.
8) Nepolevujte v zájmu o situaci méně rozvinutých zemí. Snažte se nezvyšovat svůj životní standard víc, než je potřebné. Dávejte přednost způsobům života, které jsou obecně udržitelné – takovým, které očividně nelze realizovat, aniž bychom se tím dopouštěli bezpráví vůči bližním i ostatním živým tvorům.
Nepořizujte pořád další a další vybavení jen proto, že se objeví nějaká móda. Zkuste se občas zamyslet, kdo a za jakých podmínek vyráběl vaše sluchátka nebo diktafon.
9) Vyhledávejte hloubku a bohatství zážitků, ne jejich intenzitu.
Neposlouchejte barokní hudbu zesílenou jako metalový koncert, snažte se proniknout k podstatě jejích afektů rozervaných mezi nebeské vůně a pozemský hnůj. Snažte se brát i zvuky takové, jaké opravdu jsou. I to mraveniště sejmuté ultracitlivým mikrofonem už je svým způsobem podvod.
10) Pokud je to možné, hledejte si a vybírejte raději smysluplnou práci než pouhý výdělek pro obživu.
Neopouštějte práci se zvukem či hudbou, ze které neplynou žádné okamžité výsledky ani výdělek. Nechte si pro ni alespoň část svého času. Naslouchejte pro naslouchání samotné, vytvářejte si třeba jen zvukové záznamy a probírejte se jimi místo fotek.
11) Veďte komplexní, nikoli komplikovaný život. Snažte se zachytit v každé chvíli a z každé zkušenosti maximální množství pozitivních aspektů.
Poslouchejte pozorně to, co vás obklopuje při běžném životě. Richard Wagner toužil po neviditelném divadle – zkuste se i venku méně dívat, víc poslouchat, a skrze slyšené lépe pochopit svoje okolí.
12) Kultivujte raději život ve společenství, než ve společnosti.
Nehlučte, když nemusíte. Nebuďte zdrojem žádných zvuků, když to není nezbytné. Mlčenlivý bojovník kmene Mohykánů budiž vaším vzorem. Uděláte pro svět víc než podpisem petice za kavárny bez reprodukované hudby.
13) Podílejte se na primární produkci, podporujte malé zemědělce, lesní hospodáře a rybáře.
Nechávejte si aspoň trochu prostoru na poslech ryzích, neupravených zvuků. Neutápějte se ve zvukových stěnách z profesionálních studií, neztraťte se v ultračistém světě hi-fi a vysokého rozlišení.
14) Usilujte raději o uspokojení životních potřeb než žádostí.
Ve skutečnosti a ve většině případů nic slyšet nepotřebujete. Hluk města či zvuková kulisa vám chybí jenom jako trapný zvyk.
15) Dávejte přednost životu v přírodě, před navštěvováním krásných míst. Varujte se turistiky (ale turistickou výbavu příležitostně použijte).
Když chcete slyšet něco pozoruhodného, nemusíte kvůli tomu jet ani deset kilometrů za město. Kdo zvuky důkladně vnímá, tomu stačí otevřít okno, být tiše a soustředit se.
16) Ocitnete-li se v ohrožené přírodě, žijte skromně a nenápadně.
V přírodě především naslouchejte – pro křehké a vzácné biotopy to platí několikanásobně. Nevytvářejte zbytečný materiál k poslechu pro ostatní. Nezanechávejte za sebou zbytečné stopy.
Bažantnice a lidské konání u Rajhradu
17) Važte si všech forem života, ne jenom těch, které lidé považují za krásné, pozoruhodné nebo vysloveně užitečné.
Nesuďte zvuky, ony samy za nic nemohou. Snažte se je nejdřív analyzovat, než je zhodnotíte. A pokuste se alespoň občas jakémukoliv hodnocení prostě vyhnout.
18) Nechovejte se k živým tvorům pouze jako k materiálu. Pamatujte na jejich skutečnou podstatu a důstojnost i v případě, že je využíváte jako zdroje.
Neprovokujte a neplašte zvířata jen proto, aby vydala nějaký zvuk. Neznervózňujte je zbytečně a nesnažte se je vyhnat z úkrytu. Vaším úkolem není nikoho dostihnout a ulovit za každou cenu. Nejste myslivec, jste člověk.
19) Jestliže dojde ke střetu zájmů mezi kočkou, psem nebo jiným domácím mazlíčkem, a divokým zvířetem, snažte se chránit divoké zvíře.
Jestliže jste na koncertě v zámeckém sále a ze zahrady je slyšet křik ptáků, poslouchejte ptáky.
Představení opery Gusman od Antonína Rejchy na nádvoří Tereziánské zbrojnice v Olomouci. Zpívají ptáci a Roman Hoza
20) Snažte se chránit místní ekosystémy, nikoli pouze jednotlivé formy života. Uvažujte o společenství každé z nich jako o součásti ekosystému.
U každého zvuku se snažte se přijít na to, proč vůbec zazněl a jaký to má význam. Zvláštní pozornost věnujte zvukům, které jsou vám nepříjemné. Pokud jste neurotičtí a zřetelně slyšíte i našlapovat kočku na protějším chodníku, snažte se své utrpení z všudypřítomného hluku snášet hrdinně.
21) Odmítejte nadměrné zásahy do přírody jako zbytečné nesmysly a bezohlednosti. Kromě toho je také odsuzujte jako nestoudné, ohavné, pobuřující a zločinné – ale neodsuzujte při tom lidi, kteří za takové zásahy nesou zodpovědnost.
Vymezujte se vůči hluku, řevu i zvukovému smogu, ale nesnažte se kvůli tomu napadat původce hluku, řvouny ani pouliční hudebníky.
22) V konfliktech usilujte o rázné chování bez zbabělosti, ale nedopouštějte se násilí ve slovech ani ve skutcích.
Snažte se nekřičet na ty, kdo křičí – způsobujete tím jen další zbytečný hluk. Pokuste se být pevní, klidní a tiší – funguje to častěji, než se zdá. A když to nefunguje, nepomohl by nejspíš ani řev a sprostá slova.
23) Podílejte se na podpoře nenásilných přímých akcí, když jiné způsoby jednání selžou.
Na dobrých se podílejte, nedobré ignorujte. Přičiňte se o odstranění všech zbytečných zdrojů hluku na zemi, ve vzduchu i pod vodou. Nepostavíte piano na ulici, na nádraží ani na letiště a nikdy na ně nebudete hrát.
24) Praktikujte vegetariánství.
Praktikujte zvukovou askezi – vědomě konzumujte jen zvuky, které neubližují vám ani druhým.
Doporučené čtení a akce
R Murray Schafer: Nová zvuková krajina. Příručka moderního učitele hudby. Český překlad Martina Lauera s dodatky dalších autorů: https://www.agosto-foundation.org/sites/default/files/files/shafer-nova-zvukova-krajina.pdf
The Ecology of Wisdom: Writings by Arne Naess. Soubor textů věnovaných hlubinné ekologii: https://www.amazon.com/Ecology-Wisdom-Writings-Arne-Naess/dp/1582435928
Aldana Duoraan, Stanislav Abrahám, Tomáš Šenkyřík – večer s akustickou ekologií pod hlavičkou vydavatelství mappa. Přednáška, listening session, live sets. Kulturní prostor Eleuzína, Banská Štiavnica. Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/176741827895604/
Výstava CENSUS v pražské galerii Display se pod dozorem svého autora Miloše Vojtěchovského pokouší sečíst obrazy i zvuky světa a bude tak činit ještě do 12. září: https://www.display.cz/cs/projects/census
Autorem všech zvukových záznamů a ilustrační fotografie je Boris Klepal.