- Inzerce -

Bill Orcutt: Tupac Tattoo

Bill Orcutt je všechno, jen ne normální kytarista. Nevím o žádném jiném hráči na tento ušlechtilý strunný nástroj, kterému bych věřil, že jistě i zcela mimoděk, dodržuje přikázání kytarové hry Cpt. Beefhearta. Přikázání jsou k přečtení zde. Obsahují takové úkony jako cvičení před křovím, poslech ptačích písní a další pokyny, jako nošení klobouku, nebo uchovávání kytary v tmavém místě s miskou vody. Jednou z nejdůležitějších poznámek je ale přikázání čtvrté: “Pokud se proviníš myšlením, jsi mimo! Musíš hrát jako tonoucí, snažící se zachytit břehu.”

Při poslechu Billa Orcutta jsem si vždy snadno dokázal představit, že adresátem jeho hry může být úplně klidně ono beefheartovské křoví a rovněž tak mám pocit, že Orcutt před uchopením kytary odkládá hřích myšlení stranou. Neznamená to, že by snad produkoval nějaké blábolivé improvizace, zcela evidentně má svůj nástroj pevně pod kontrolou – jen pravidla hry jsou tu trochu posunutá. Orcutt prezentuje na albu Tupac Tattoo dřevní blues, rozložené, rozklížené a rozskřípané, podpořené někdy rockově jednoduchými, někdy až kobzolovitými rytmy bicích, vše tonoucí v podivném dozvuku, který značí že nahrávka vznikla rozhodně jinde než v konvenčním zvukovém studiu. Náladou či drivem je nahrávka trochu podobná produkci jiného kytarového podivína – Boba Loga III. Ovšem zatímco ten míří přesně na cíl a chytlavými riffy a přímočarými texty si podmaňuje posluchače, Orcutt do své kytary vytlouká monotónní figury, střídané frenetickými strunnými eskapádami, které  zmatou i toho nejdřevnějšího bluesmana a místo zpěvu si občas jen blábolí a haleká pod vousy, chvílemi jako věhlasný vibrafonista Lionel Hampton. Necílí na nic. Tato hudba není vypočítavá, ani pečlivě vyprodukovaná. Orcutt sice huláká jako onen příslovečný tonoucí, ale současně se svým nástrojem vytváří jediný organismus. Tohle je jiná kytarová hra, taková která se nedá naučit.

Tupac Tattoo je jednoznačně bluesové album. Je to blues neučesané, špinavě zahrané a ještě špinavěji nahrané. Bluesovou dvanáctku na něm ale nehledejte. S formalitami se Bill Orcutt nezdržuje. Tady se řeší důležitější věci.  

Bill Orcutt: Tupac Tattoo

Palilalia Records (https://palilalia.com)  


Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen...

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“...

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy...

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby...

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium...

Helmholtz-Funk

Se skladatelem Wolfgangem von Schweinitzem o čistém ladění, hudebnosti hebrejštiny i prostorovosti...

Hermovo ucho – Letiště (v plurálu)

Kdo by nechtěl využít specifický veřejný prostor jako realizační médium pro své nerealizovatelné...

Zkouška sirén: Amelia

Laurie Anderson v kokpitu s brněnskou filharmonií...

MA

Vytváření prostoru pro novou hudbu...