- Inzerce -

Birds Build Nests Underground: SoAs

Birds Build Nests Underground: SoAs

Love Nest (www.bbnu.eu) + Lumberton Trading Company  (www.lumberton-trading.com)

 

Pražské duo gramofonických operátorů doplněné operátorem filmovým se za uplynulých málem deset let stalo stabilní složkou domácího hudebního substrátu. Za tu dobu stihli otestovat několik způsobů, kterak vracet jehlu v drážce, prohrabali kilometry regálů se starými deskami v antikvariátech a bazarech, tvořili improvizovaně i podle grafických partitur. SoAs je jejich šestý titul (účast na kompilacích nepočítaje) se čtyřmi stopami a jedním filmovým bonusem.

Pokud by vám někdo pustil desku a neřekl, o co jde, na gramofony si u první skladby Sintordin nejspíš nevzpomenete. Spíše si řeknete, že saxofonovou sekci jazzového bigbandu někdo natočil při divoké pitce. Divoké fráze v různých rychlostech se kupí jedna na druhou, takže pravidelnost smyček se ztrácí a odhalitelné jsou až při pozornějším poslechu. V půli skladby nastává změna a pole patří bicím, nejspíš také z jazzových zdrojů. Kromě zvukové vyhraněnosti (vedle saxofonů a bicích již jen smích v závěru) je tento track nápadný absencí praskání a šumu, jinak téměř nezbytné součásti zvukového světa BBNU. Ty dostanou slovo v následující Ossifying Tongues. Lupance udávají rytmus, v němž se roztáčejí ženské hlasy, orchestrální akordy nebo cosi industriálně či metalově dunivého. Na chvíli slyšíme zpomalený hlas zpívající možná česky (nebo snad slovensky?).

Po jazzovém chaosu a mechanicky zařezávajících smyčkách přichází Axe Loop, nejdelší kousek na CD, v němž se rytmus ztrácí v roztékajících se zvukových plochách. Akordy neurčitelného původu, kovová cinknutí, opět zpomalený zpěv, který budí podezření, že v původní rychlosti patřil povědomé melodii, osamělý jazzový saxofon (známe ho z první skladby?). Závěr patří čtyřminutové Smoking Sun, která tu působí jako ukolébavka. Vrací se pravidelný rytmus, ospalý hlas zpívá „a-áá“ podbarvován brnkáním harfy (či čehosi jiného) a sestupným melodickým motivkem.

Hudebníci experimentující s netradičními zdroji zvuku, podomácku vyrobenými hudebními nástroji či s nestandardně využívanými technologiemi se často primárně soustředí na to, s čím a jak pracují, hledají nové způsoby manipulace. A pak je tu druhý přístup, kdy jsou prostředky sice netradiční, ale jde především o to, co zní. Navzdory všem těm rokům je stále ještě nezvyklé používat gramofon tímto způsobem, ale z toho, jak jsou jednotlivé skladby vystavěny, i z dramaturgie celého CD je znát, že BBNU jde především o hudbu a v podstatě  zcela konzervativně o krásnou hudbu.