- Inzerce -

Blind Ruler Cursed Land: For A Flower Called Sacrifice Sun Never Sets

Abrazivní elektronické vlny budují monumenty stínům japonského militarismu. Pozdní ohlédnutí za dárkem od nové generace českého martial industrialu.

Fascinace vojenstvím a totalitou představuje zřejmě hlavní pohon čilého pražského experimentátora Willhelma Grasslicha. Jedním z jeho novějších dítek se stal i sólový projekt Blind Ruler Cursed Land, zaostřený na originální křížení dvou rozdílných žánrů – drone a martial industrialu, stylu v Česku předtím rozvíjeného zejména Vladimírem Hirschem. Rychle však můžeme zapomenout na martial industrialem omílanou estetiku evropských diktatur, BRCL svou pozornost obrátil k mašinerii japonského imperiálního období. Nyní ale Grasslich cítí potřebu projekt posunout dál, a coby zakončení japonské epizody pak v červnu 2022 vydal vlastními silami EP For A Flower Called Sacrifice Sun Never Sets. Počin přiléhavě tematizuje pohřeb hlavního stratéga japonského námořnictva, Isoroku Jamamota (1884–1943), a vyšel coby vinylová deska a MC nosič, který navíc obsahuje dvě přidané skladby. V recenzi tak roztočíme kazetové pásky, abychom dílo poznali v jeho plné síle.

EP se pomalu rozjede dronovějším kouskem For A Flower Called Sacrifice Sun Never Sets. V mixu lze pozorovat volný vír převážně metalických barev, které pomáhá strukturovat jednoduchý sestupnéhoý melodický motiv. Individuální vlny se místy vzedmou i v jeden mohutný proud syntetické energie, překvapivou emotivnost dodávají skladbě i Grasslichovy invokace kryptických válečných hesel. Elektronika se přelije v hudební střípky z nahrávky Jamamotova pohřbu, na což již navazuje další track Cherry Blossoms and Sleeping Giant’s Breath. Rozostřené i čiré oscilace rezonují v chladné a dusivé atmosféře podpořené dezorientující paletou hraných či čistě samplovaných vrstev. I zde Grasslich do kompozice vstupuje svým hlasem, místo melodických zvolání však přináší řád rozhodnou recitací o vztahu lidské oběti a kosmu. První bonusové dílo State Funeral (…) pak dotahuje úvodní skladbu EP skrze vlastní minimalistickou koláž ze záznamu Jamamotova smutečního obřadu, jemně vrstvící vybrané elementy přes sebe. Na závěr kazeta přináší živák staršího tracku In This Sign You Shall Perish, pořízený při koncertu na hradě Pecka. Smršť šumivých frekvencí graduje válečnými pokřiky, symfonickými fragmenty i zuřivými bubny, a představena je tak dynamičtější aranž kompozice, než jak ji nabízí EP Chrysantheme Delirium (2021).

I přes svou kratší stopáž kazeta nikam nespěchá a většinou se tak můžeme dostatečně dlouho kochat členitostí sónických textur. Grasslichovi přidání vlastního vokálu do zkreslených ploch sedne, a For A Flower Called Sacrifice Sun Never Sets od Blind Ruler Cursed Land tak představuje vyzrálé a osobité dílo, jež má i s odstupem času posluchači co nabídnout. Ať už si z jeho sonického opojení militantní mocí vezmeme nějaké etické poselství, nebo EP vezmeme jen jako historickou sondu, vřele jej doporučuji.

Blind Ruler Cursed Land: For A Flower Called Sacrifice Sun Never Sets
Vlastní vydání (https://blindrulercursedland.bandcamp.com)


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.