David Lang: Death Speaks
Cantaloupe Music (https://cantaloupemusic.com)
Ze skladatelova životopisu dostupném na davidlangmusic.com se mimo jiné dozvídáme, že vášnivý, plodný a komplikovaný skladatel David Lang ztělesňuje neposedný duch invence. Je pevný v kramflecích klasické tradice a zároveň odevzdán hudbě, která vzdoruje kategorizaci, tvoříc stále nové formy. Jako nositel Pulitzerovy ceny za hudbu The little girl match passion z roku 2008, ceny Musical America’s 2013 – Composer of the Year a řady dalších ocenění patří David Lang k nejhranějším současným americkým skladatelům. Jestliže hudební kritik z Los Angeles Times napsal, že „dosud není název pro tento druh hudby“, pak v případě recenzovaného CD bychom tuto hudbu mohli pojmenovat jako márniční.
V případě Death Speaks se jedná de facto o prokomponované zhudebnění pěti textů, jejichž autorem je také skladatel. Zajímavý je ale postup, jak k těmto textům došel; inspirací byly pro Langa Schubertovy písně jako například Smrt a dívka, v nichž jej zaujala personifikace smrti. (V českém kontextu se nejspíše čtenářovi vybaví takováto Smrtka/Smrťák v pohádkách jako Dařbuján a Pandrhola, kde je činitelem sociální spravedlnosti, či v cimrmanovské podobě chlápka, který se občas „zakecá“.) V Schubertově a Langově podobě nám smrt povídá, co můžeme očekávat v Zásvětí, aniž by však strašila peklem, očistcem či naopak vychvalovala ráj; tímto teologickým tříděním duší se Smrt překvapivě vůbec nezabývá. Dokonce ani nežádá o pochopení jako Mick Jagger v písni Sympathy for the Devil. Spíše posmrtný stav líčí jako zajímavé a klidné místo plné bezpečí a jistot, aniž by se však snížila k okatým a utilitárním praktikám reklamních agentů a mediálních mágů: I will protect you / from the hunter, from the forest / from the flowers, from your dreams / from the wicked girl, from her shadow / I will keep your eyes covered / I will protect you. Vůbec se nevnucuje: please don´t make me make you follow me / come and see / tears of love become strands of pearls / when the angel comes.
Lang tedy postupoval tak, že probral v abecedním pořadí texty Schubertových písní, vyčlenil z nich místa, kde mluví Smrt, tyto přeložil a zkrátil, aby dal vznik textům novým – přepsaným komentářům Smrti. Využil přitom i případy, kdy Smrt není explicitní postavou, ale bývá interpretována jako symbol smrti (hráč na niněru na konci Zimní cesty). Po hudební stránce jsme svědky hudby převážně chladné, nezúčastněné, jako bychom o smrti spíše snili – odtud zřejmě i metafora smrti jako „věčného spánku“. Texty zpívá ženský hlas, až v páté části se připojí druhý hlas mužský, doprovody jsou velmi uměřené v kombinacích kytara, piano, housle, velký buben. (Pro zajímavost je možné uvést, že jako klavírista zde vystupuje skladatel Nico Muhly.)
CD ještě obsahuje skladbu Depart v obsazení čtyř vokálů a cella, což má být také meditace o smrti – v tomto případě bez textu. Iniciativa vzešla od několika doktorů jedné francouzské nemocnice, kteří chtěli vytvořit vhodné prostředí pro pozůstalé zesnulých pacientů, kde by mohlo dojít k důstojnému poslednímu rozloučení. Proto za podpory nadace nechali vytvořit márnici (morgue)a objednali hudbu, jejíž autorem je právě David Lang (a ještě skladatel Scanner). Odtud tedy pojem „márniční hudba“. Že by inspirace pro naše LDN?
