- Inzerce -

Dimitri Yanov-Yanovsky: Les trois concertos pour claviers

Le Chant du Monde (www.lechantdumonde.com)

Třetí profilové album uzbeckého skladatele Dmitrije Janov-Janovského (*1963) vydané pařížskou firmou Le Chant du Monde (recenzi předchozího CD lze nalistovat v HV 4/05) obsahuje pozoruhodný cyklus tří koncertantních skladeb, z nichž každá je komponována pro jiný klávesový nástroj a smyčcový orchestr. Výraz „claviers“ v názvu cyklu evokuje baroko a tehdejší praxi, kdy se neodlišovalo, pro jaký klávesový nástroj je skladba konkrétně napsána (slovem „clavier“ se označoval libovolný, převážně však strunný klávesový nástroj). Takový byl také původní záměr Janov-Janovského – vytvořit jeden koncert, který by bylo možné interpretovat jak na cembalu, tak na klavíru i varhanách. Jenže k čemu by taková skladba byla dnes dobrá? Sáhli by po ní třeba klavíristé? Nevedl by tento koncept nakonec k tomu, že by si hudebníci, když už by se koncert rozhodli nastudovat, dílo uzpůsobovali v souladu s  technickými možnostmi svého nástroje?

Snad i to byl důvod, proč skladatel zvolil jiné, mnohem nápaditější řešení. Napsal koncerty tři – varhanní (2004), klavírní (2005) a  cembalový (2008) – s originální koncepcí: orchestrální složka v nich zůstává zachována, vždy nově zkomponovaný je v nich „pouze“ sólový part, který proměňuje charakter skladby. Vznikly tak tři různé opusy, které mohou být prováděny samostatně, ale jsem přesvědčen, že by obstály i  jako celovečerní program (délka každého z nich se pohybuje kolem dvaceti minut). Každý vyznívá jinak, což je dáno i delšími pasážemi senza accompagnamento; totožnost orchestrálních partií je novými kontexty rozostřena. „ Je to jako když se tři různé osoby vystřídají v návštěvě jedné a téže místnosti. Jakmile jsou uvnitř, každá se chová poněkud jinak a  transformuje prostor naprosto individuálním způsobem,“ říká skladatel.

Co může v případě Janov-Janovského překvapit, je absence názvuků tradiční hudby Střední Asie, pro jeho tvorbu často příznačných. Ve skladbách lze vyposlouchat vlivy avantgardy, beriovské polystylovosti, Ligetiho (například závěr cembalového koncertu připomíná doznívání metronomů v jeho Poème Symphonique), minimalismu, autor se však nevzdává ani romantického gesta… Janov-Janovskij v posledních letech syntetizuje zkušenosti, kterými prošel dosud. A činí tak přesvědčivě. Slova uznání patří i interpretům, jimiž jsou Eric Lebrun (varhany), Céline Frisch (cembalo), Jay Gottlieb (klavír) a Ensemble Musiques Nouvelles řízený dirigentem Jean-Paulem Dessym.