Erland Dahlen: Rolling Bomber

  
15

Hubro (http://www.hubromusic.com)

Sólové desky bubeníků (a ovšem i basistů), ve mně vždy vzbuzovaly podezření, že půjde o exhibici doprovodného hudebníka, který se chce po létech doprovázení druhých konečně sám projevit. Bicí většinou nevystupují jako sólový nástroj, mohou se jím ale stát, pokud se ambice, erudice a virtuozita hráče na bicí nástroje protnou ve správném bodu. Toto album ukazuje, že norský bubeník Erland Dahlen má k tomuto ideálu už více než jen dobře nakročeno. Flower Power začíná poněkud očekávanou bubenickou exhibicí, kterou ovšem brzy přehluší cinkání kalimby a především zasmušilé houkání hudební pily deroucí se do popředí posluchačova zájmu, exhibice v pozadí se ještě zesílí, aby uhájila svůj prostor, jako by někdo přepnul bubeníka na dvěstěprocentní výkon. Je to zároveň imponující i legrační. Na konci skladby se bicí souprava vytratí a zanechá nás melancholicky zasněné nad tóny pily a kalimby. Funeral postrádá úplně konvenční beat, zato ale nabízí řadu zvukových barev a abstrakci. Zvuky jsou vyluzované na blíže neurčené objekty, rozeznívané barely, opět se zde uplatní pila, a další kovové předměty. Třeba i struny natažené na kovovém pekáči rozeznívá Dahlen smyčcem. Další kompozice Piratman přináší jednoduchý rytmus, jako vypůjčený z banky nějakých starších Casiotonů, samozřejmě důkladně okrášlený přizvukující bicí soupravou, steeldrumy a množství kovových perkusí, které v pravý čas utvoří prostor pro pilu, zastupující zde sólový nástroj. Skladba Dragon pak přináší majestátní bubnování v dialogu s basovým pulsem, šustěním smýkaných strun a dronovými plochami. V nich probíhají dokonce drobné harmonické změny, které jsou ovšem dovedně ukryty v mixu, stranícímu nepokrytě bicí soupravě. Škoda, hra bicích je kultivovaná, ale zvuky v pozadí jsou v této skladbě delikátně vyvážené, větší zaostření na ambient by jí slušelo. V následující Monkey znějí převážně dřevěné perkuse, snad poněkud frenetické. V druhé půli se pak objeví efektní mlácení do kytary s tremolo pákou. Rytmická hra na zapojenou kytaru je zajímavá, kytara je rozhodně skvělý bicí nástroj, šestnáctinová tempa hraná po celou dobu skladby na templbloky jsou ale spíš únavná.  Ve skladbě Pyramid se na pozadí držených akordů odehrává dialog bicí soupravy, ve které se projeví zejména kotle a steeldrum. Výsledný dojem je dramatický, možná až trochu příliš dramatický, ale to je v instrumentaci obsahující pouze bicí nástroje poměrně snadné. Germany pak začíná zvukem sirény, do níž se přidává hlas pily a pak jakoby odnikud se objeví strohý beat, parafrázující zjevně slavný “motorik” Klause Dingera z Neu!. Nebyl by to však Dahlen, aby na své sólové desce nechal motorik jen tak syrový. Postupně z něj nadělá třísky. Skladba Germany je zajímavě pojatým neokrautrockem, který bohužel až příliš brzo skončí. Většina Dahlenových kompozic na albu má více než střízlivou stopáž a některé by snesly být delší, u Germany je to však největší škoda. Praví krautrockeři by si za tři a půl minuty možná ani nevšimli, že skladba už začala.
Album je ovšem střízlivé nejen svou stopáží, ale také mírou exhibice. Klasické bubnování je většinou uměřené, velký je podíl ostatních perkusí, z nichž žádná příliš nevyčnívá a jejich barvy jsou citlivě sladěné. Nežli typickou bubenickou desku, připomíná Rolling Bomber daleko víc napříklas seattleský kolektiv Tuatara, produkující druhdy instrumentální hudbu na pomezí jazzu a world music. Zdá se mi škoda, že Dahlen nevyužil více potenciál, který album rozhodně má. Posílit zvuky v pozadí na úkor přímočarého beatu a občas prodloužit stopáž, měli bychom tu čest s delikátní ukázkou akustického ambientu. To ovšem zřejmě nebylo autorovým cílem a po sólové desce hráče na bicí nástroje bychom tak chtěli příliš. Album bylo natočeno v opuštěné továrně na kávu v centru Osla a prostor samotný tak bude patrně jednou z důležitých příměsí vyváženého zvuku nahrávky. Samotné jméno alba vychází z označení bicí soupravy, kterou Dahlen při nahrávání použil – Slingerland Rolling Bomber. Jedná se o vysoce raritní soupravu z doby druhé světové války, u které jsou některé mechanické části vyrobeny z palisandru, neboť kovu nebyl pro jiné než válečné účely dostatek.