- Inzerce -

Finské cello v Pardubicích, Praze a Ostravě

Do Prahy, Pardubic a Ostravy zavítá vystoupí finský cellista a skladatel Juho Laitinen. Zítra, 23. 4.  bude v pardubickém Divadle 29, pozítří, tedy ve čtvrtek 24. dubna v pražském prostoru Školská 28 a o den později v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Studoval na konzervatoři v Turku a na Royal College of Music v Londýně a dokončuje doktorské studium na Sibeliově akademii, kde vyučuje. Dramaturgie jeho koncertu představí skladbu Feedcorn Ear Philla Niblocka (2012) a sólistovy vlastní kompozice More or less predictable waveforms (2009), Song  for G (2012) and Zen for Bow (2012). Niblockova skladba sestává z přednahraného mikrotonálního klastru o dvaceti čtyřech partech, jež v doprovodu živě hraného cellového partu vytvářejí masivní dýchající organismus, jehož zvuk se díky fyzickým a psychoakustickým vlastnostem zdánlivě neustále pohybuje ve třech dimenzích prostoru. Zen for Bow je Laitinenovo ztvárnění skladby La Monte Younga č. 10 z roku 1960 („Nakresli rovnou čáru a následuj ji.“). Vyzdvihuje do popředí speciální druh tvorby zvuku u smyčcových nástrojů pomocí zpomalování tahu smyčcem. Tento kus je zároveň metaforou nekontrolovatelnosti performance.

Program v Praze doplní kontrabasista George Cremaschi, který provede kompozici For Bass (2008-2009) Matthewa Goodhearta, který k ní píše: „Lákal mě robustní tvar nástroje, nekonečnost dřevených ploch, způsob, jímž se basa stává součástí hráčova těla. Tato fyzická hlediska se stala stěžejními body mé práce, co do zvuku i struktury. Tělo nástroje je vymezeno zakřivenou hranou – “nepřítomností prostoru”. “Záporný prostor” se pro mě pojí s těmi prvky zvuku, které vznikají při tahu smyčcem – prvotním gestu, jež dává zvuku vzniknout. Tato kompozice je zkoumáním takových prvku, přechodů mezi pozitivním a negativním prostorem a zvukem, které se uskutečňují v rámci dlouhého časovém úseku.“

V Ostravě vedle Laitinena zahraje trio  KRRAAKKK, tedy Jennifer de Felice (kontrabas, computer, hlas), Pavel Johančík (el. kytara, zvuky) a Jiří Macháček (housle, zvuky).





Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.