V jednadvacátém století je velmi vzácné, ne-li zcela nemožné narazit na populární hudbu, jejíž textový obsah by byl vyloženě a skrznaskrz šokující. Jsme prostě příliš znudění. Dokonce i hiphop – v němž nalezneme více extrémních póz a postojů než ve většině ostatních hudebních žánrů a který v nedávných desetiletích dokázal vyvolat skutečnou morální paniku – je nyní vcelku neškodnou, předvídatelnou a nijak děsivou formou vyjádření na poli kultury. Právě ale vyšlo album, které tohle všechno mění.
Ghanské hiphopové duo FOKN Bois, tedy producenti a rappeři Wanlov The Kubulor a M3NSA, jsou rozhodnuti rozšmelcovat všechna kulturní tabu, ať už africká nebo západní, která se jim dostanou na mušku. Jejich třetí a nejnovější dlouhohrající počin FOKN Wit Ewe (což lze přeložit jako „Mrdáme vás“ i „Mrdáme ovce“) je tou nejzábavnější a zároveň nejurážlivější deskou současnosti. V osmnácti tracích nabitých drzým výsměchem se dvojice zaměřuje ne celý vesmír terčů. Obzvlášť se baví na vrub křesťanů, muslimů, rastafariánů, Číňanů a bělochů. Album oslavuje bělení pleti, zoofilii a krvesmilstvo; oslavuje rovněž homosexualitu, protože hiphopová veřejnost se, jak všichni vědí, bojí gayů víc než gangsterů. Sociálně uvědomělým posluchačům dvojice zase nabízí falešný charitativní singl, v němž vyzývá třetí svět, aby vybíral peníze na zadluženou americkou střední třídu.
FOKN Bois jsou ale něčím mnohem víc než jen dvojicí vtipálků toužících šokovat. Coby sóloví tvůrci patří Wanlov a M3NSA k nejdůležitějším postavám současné ghanské hudební renesance. Wanlov na své poslední sólovce Brown Card: African Gypsy, která vyšla v roce 2011, zkoumá své rumunské kořeny a doprovází jej napůl cikánská a napůl ghanská kapela lidových hudebníků. M3NSA je v první řadě producent. Jeho sólový debut No. 1 Mango Street z roku 2010 je příjemná fúze soulu, hiphopu a fantské lidové hudby. Coby FOKN Bois dvojice v roce 2010 uvedla první západoafrický muzikál v pidgin angličtině Coz Ov Moni postavený výhradně ze samplů notoricky známých oblíbených desek ghanských zbohatlíků.
Na albu FOKN Wit Ewe hodili své kořeny a prostředí za hlavu a ukazují, že FOKN Bois mohou zrovna tak dobře fungovat jako regulérní hiphopový projekt; obzvlášť sžíravé textové „jedy“ dvojice věnuje západnímu přesvědčení, že africký umělec stojí za mezinárodní pozornost pouze tehdy, dělá-li „africkou věc“.Duo přenechalo producentské povinnosti nejrůznějším nastupujícím ghanským producentům a soustředilo se na psaní textů, které jeho stále rostoucí fanouškovskou základnu nutí k rozpačitému, provinilému a nikterak úlevnému smíchu.
Ve studiu Pidgin Music v ghanské metropili Accře se Wanlov a M3NSA smějí pohoršení, které FOKN Wit Ewe vyvolalo na Facebooku a připravují se na televizní interview, které skončí tím, že Wanlow v ghanské státní televizi ukáže penis. Dávají si záležet na tom, aby vysvětlili, že v jejich díle není nic ani zdaleka tak urážlivého.
Wanlov, ten bosý v košili, vysvětluje: „Každý název tracku někoho urazí, ale až si ho lidi poslechnou, dojde jim to. Například Laffin at Cripples. Někoho se to dotkne: ‚Jak se můžou smát mrzákům?‘ Ale my jsme tu věc napsali z perspektivy někoho, kdo na mrzáky kouká z výšky. Takže mrzákům se ta písnička bude moc líbit, protože poznají: ‚Jo, tahle mentalita – to sedí! Když blikne červená, nezastavíte, ale zrychlíte, protože nechcete, abych se vám došoural k okýnku a chtěl po vás drobný. Vidím, jak na to dupete.‘ Lidi, kteří se takhle chovají, s tou písničkou budou mít problémy, ale mrzáci ne. My se vlastně nesmějeme mrzákům. Smějem se,“ hledá vhodné slovo, „jejich chlebodárcům?“
Laffin at Cripples je ze všech skladeb desky asi tou nejméně urážlivou. Pokud je na albu něco na hraně, je to materiál věnovaný náboženství, a to nejen z důvodu, že jeho posluchači pocházejí ze země zarytých křesťanů a muslimů.
„Lidi říkají: Ježíš přichází, Ježíš přichází,“ říká Wanlow o stejnojmenné písni, „a On se zatím pořád neukázal a lidi z toho bohatnou. Máme pastory-miliardáře, kteří vydělávají na tom, že donekonečna opakují, že Ježíš přichází. A my jsme tu písničku udělali tak, že pokud ji posloucháte nekřesťanskýma ušima, je celá o sexu [jde o dvojí význam slovesa come – pozn. PF]. Ale pokud jste křesťan, opravdový křesťan a posloucháte FOKN Bois – For Our King Now Boys – najdete tam inspiraci. Je to o Ježíšově druhém příchodu.“
„Protože poprvý to nikdy moc dlouho netrvá,“ dodává M3NSA s kamennou tváří a britským přízvukem osvojeným během let strávených především v Londýně.
„Poprvý to nebylo moc dlouhý – 35 let nebo tak. Ale podruhý to bude trvat mnohem dýl.“
Další nová píseň s náboženskou tematikou, Sexin Islamic Girls, je patrně tou, při jejímž poslechu spadne nejvíc čelistí. Ke spolupráci Salmana Rushdieho a 2 Live Crew sotva kdy dojde, videoklip, v němž je dvojice protagonistů obklopena dívkami v šátcích, které předvádějí felaci na potravinách, se této představě ale nebezpečně blíží. A dvojice tvůrců opět chvátá se sdělením, že zde není nic, co se dalo vykládat jako urážlivé.
„No my zkrátka máme přítelkyně…,“ začíná Wanlov.
„…které jsou muslimky…“
„…a provozují sex.“
„S náma.“
„A myslím – nevím, ale myslím – že jiní lidi taky mívají sex s muslimkami.“
To je možná pravda, na jiném místě ale duo prohlásilo, že dívky v klipu jsou manželky a dcery příslušníků nigerijské islamistické teroristické organizace Boko Haram. Tomu se říká nastavit zrcadlo hiphoperskému chvástání jednadvacátého století: žádné umělá výměna „beefů“ s ostatními umělci, ale veřejný výsměch lidem, kteří vás klidně mohou zavraždit.
„Naše skutečná role je role ďáblových advokátů,“ vysvětluje M3NSA filozofii FOKN Bois. „Říkáme to, co si lidi myslí – co se bojí říkat, z jakých otázek mají strach. A tak nějak to děláme s humorem.“
Lze říci, že Bois mají rádi, když si jejich tvorbu někdo vykládá chybně. I oni se ale necítili nejlépe, když jejich loňský singl Thank God We’re Not A Nigerians sklidil tak rozporuplné reakce. Vyšel v létě 2011 nedlouho před fotbalovým zápasem Ghana – Nigérie, rozehrává téma dlouholeté kulturní rivality mezi oběma národy a není z něj jasné, jestli si střílí z Nigérie nebo z ghanských postojů vůči Nigérii. Většina ghanských mainstreamových médií singl nejprve uvrhla do klatby, když ale Nigérii na konci roku zasáhla vzedmutá vlna islámského terorismu, média změnila názor.
Wanlov si se zjevnou zlostí stěžuje: „Ta nejprestižnější rádia, která by se s náma do té doby neobtěžovaly udělat rozhovor, tu písničku začala hrát v den, kdy v Nigérii začaly vybuchovat bomby. A my si říkali: ‚Co to tam sedí za sadisty?‘ Protože my bysme tu písničku ten den nehráli. A jsou to ty samý stanice, který tu písničku odmítly, když vyšla: ‚Jak můžete zpívat něco takového? Všichni přece máme být svornými panafričany! Rappeři Wanlov The Kubulor a M3NSA by se měli stydět…‘“
M3NSA pokračuje: „Na Twitteru lidi vyzýváme, aby podpořili hnutí Occupy Nigeria a věci se změní a oni hrají Thanks God We’re Not A Nigerians? A sami Nigérijci v téhle těžké době začnou citovat ten text. A my jsme volali: ‚Ne, ne! O tohle ta písnička není!‘ Rým ‚President Goodluck, but you still suck‘ je o fotbale! Ale oni tu věc použili v úplně jiné hře.“
Lidé v Ghaně si ani zdaleka nejsou jisti tím, jak se k tvorbě dua postavit. Pouhá zmínka názvu dua vyvolá dvě protichůdné reakce: „velmi chytré“ a „naprosto nechutné“. Během nedávného vystoupení v Accře opustila při prvním živém uvedení Sexin Islamic Girls čtvrtina fanoušků FOKN Bois sál. Na zbytek koncertu se všichni vrátili, z jejich odchodu ale jasně vyplynulo, že Bois drží prst na tepu toho, co lidi znepokojuje. Na rok 2012 mají nasmlouvanou řadu vystoupení v Evropě i Americe, takže se nyní pilně připravují rozsévat sémě své hořké satiry i mimo domov. Je na ně svět ale připraven?
Překlad: Petr Ferenc