Digitální prezident a slide gejša v jedné osobě, muzikant-provokatér Hoppy Kamiyama, jehož hudební exkurze sahají od komorních záležitostí přes jazzovou improvizaci nebo rockové třeštění po noise hloučení, to vše postupně, dohromady a na přeskáčku, má na svém kontě další hudební exkurzi, která zaslouženě vzbudila zájem kritiků od Japonska přes USA po Evropu: CD/DVD A Meaningful Meaningnessless.
V poslední době takřka vymizel ze slovníku hudebních publicistů termín postmodernismus, tak frekventovaný v posledním desetiletí dvacátého století, zaslouží-li si však nějaké dílo toto označení, je to právě Kamiyamova Převýznamná nevýznamnost (dá-li se titul alba takto převést do češtiny). Naznačí to už evokování Zappy hned v počátečním rozběhu, ale těch názvuků a náznaků bychom tu našli víc, byť ne takto přímočarých, jenomže zappovská inspirace se nevyčerpává citací, je v podtextu celé čtrnáctidílné skrumáže, vystřelující do nejrůznějších stylů, pojetí, pitoreskností i zase humorných nonšalantností, magmatických bombastických meandrů, surreálných schválností, nervózních vokalismů atd. atd.
Kamiyama-skladatel (který se celkového hudebního noblesního virválu sám zúčastňuje jako klávesista, vokalista a kdovícoještě) si mohl samozřejmě vymyslet jakoukoli přehršli muzikálních nápadů, navzdory zappovskému syndromu, který se objevuje hned v ouvertuře, však zcela osobitých, bez přídavných náležitostí by mohlo přesto zůstat pouze torzo. A tyto náležitosti jsou: Kamiyama-brilantní aranžér, Kamiyama-až hazardní orchestrátor, Kamiyama-dirigent, který dokáže fascinovat své hráče, a především God Mountain Orchestra, který tvoří skutečný výkvět japonské rock-jazzové scény, rekrutující se například ze souborů Korekyojin, Ruins, Koenjihyakkei, Tipographica nebo Bondage Fruit. Rovných devatenáct muzikantů tady hraje s podobným nasazením jako svého času Mothers of Invention, nikoli však způsobem Mothers, neboť japonská muzikantská elita může sice čerpat inspiraci po světě všude možně, vždy ji však dotvoří a přetvoří v něco odlišného, ještě více burcujícího, ještě překvapivějšího.
Zcela samostatnou kapitolou je video, skládající se a neustále proměňující od letmých záběrů orchestru přes počítačové animované pasáže ve stylu atari, přes klábosení dvou vokalistek (mimochodem nejenom sličných, ale také parádně postrojených, rozumíte-li odlišnosti tohoto slova namísto nastrojených) po zcizující záběry, objevování a mizení barevných skvrn (opět si tu připomeneme Zappu) a po kaleidoskopické proměňování výtvarných obrazců.
Celé album bylo natočeno za tři dny dva dny nahrávalo základní combo a třetí den po dobu pěti hodin orchestr. Když jsem se Hoppyho zeptal, co ho inspirovalo, eventuálně co bylo tématem skladby, odpověděl mi: “Vždycky mě inspiruje zkreslení zvuku a kolotání přírody. Jde o běžící čas nebo o spící čas anebo o převrácený čas. Téma je obecně lidské. Můžeme odkrýt velice důležitou podstatu věcí i ve slepé uličce.” Ať tak či onak, A Meaningful Meaningnessless je jedním z nejzajímavějších hudebně-výtvarných počinů roku 2005. A my se můžeme jenom těšit na festival Alternativa Praha 2005, na kterém bude Kamiyama zřejmě jedním z hlavních magnetů.