- Inzerce -

Imperial Tiger Orchestra: Addis Abeba

Mental Groove Records / Absinthe Records (www.mentalgroove.ch / www.myspace.com/absintherecords)

Ve Švýcarsku usazená mezinárodní formace vychází z fascinace klasickou érou etiopské jazzové fůze na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. V  duchu těchto hypnotických groovů tvoří vlastní kompozice či aktualizuje díla etiopských klasiků (Mulatu Astatque, Mahmoud Ahmed…) strhujícím současným způsobem. Domícháno je to správné malé procentu afrorocku či  acidjazzového přístupu k elektronickému soundu. Z jinak poměrně klasického instrumentáře (Raphael Anker – trubka, John Menoud – barytonsaxofon, Cyril Moulas – baskytara, Julien Israelian – bicí, Luc Detraz – perkuse) vybočuje pouze elektrifikovaný phin (etiopskou variantu oudu obsluhuje též basista) a poněkud staromilské (tedy nyní zase moderní) vybavení klávesisty Alexandra Rodrigueze, efektované Rhodes piano a Roland Juno. Dlouhohrající album Addis Abeba navazuje na též letos vydané stejnojmenné dvanáctipalcové EP.

Hned v úvodu nás překvapí jednoduchá ale skvěle účinná kombinace bublavého analogového basu a chřestidel. Z elektronického podkladu pak ale vystoupí dechová sekce a šlapající bicí. Meditativní hra na phin v  úvodu dalšího kusu může připomenout třeba slavné saharské Tinariwen. Valivý třídobý rytmus je základní konstantou, která je v osmidílné kolekci porušena pouze ve zlobivě taneční interpretaci Astatqueho hitu Emnete. Všude bez výjimky se tu ale potkáme se šťavnatými sóly barytonsaxofonu a trubky, s nekompromisně tvrdým Rhodes piánem, či s  podivně levně ale autenticky znějícími varhanními zvuky, které právě třeba ve zmiňované Emnete ve spolupráci s baskytarou vytvořily příjemnou filmově tajemnou náladu.

Některé kompozice byly natočeny při živém koncertu, což při skvěle hutném zvuku posluchači většinou dojde až se závěrečným potleskem. Tradiční etiopská píseň Bati je zastoupena dokonce dvakrát, v živé i ve studiové podobě, při velmi podobné formě a téměř shodné časové délce je důvod pro toto zdvojení ale poněkud nejasný. Více se však této desce vytknout nedá.


Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.

Nevyzkoumatelné

„Umění jako výzkum“ žádné není. A „výzkum umění“ neexistuje.

Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.