Jak cinká padělaná mince? Shining Levels natočili soundtrack ke knize o násilném gangu mincířů

  

The Gallows Pole, kniha o padělatelích zlatých mincí z osmnáctého století, je násilná, syrová a nasáklá rašelinou severní Anglie. Jak zní její soundtrack, který teď vydala skupina Shining Levels?

Pazourky, které archeologové našli v oblasti dnešní vesnice Cragg Vale, pocházejí z doby před deseti tisíci lety, už tehdy žili na místě dnešního hrabství West Yorkshire lidé. Před pěti tisíci lety se museli vyrovnat s výraznou změnou podnebí. Kvůli nárůstu vlhkosti zmizely z půdy minerály, okolí Cragg Vale se postupně podmáčelo a umírající stromy a rostliny daly nakonec vzniknout charakteristickým rašelinovým vřesovištím, pro které si svoje jméno vymýšleli Brigantové, Anglosasové, Vikingové i Římané. Rašeliniště utvořily ráz krajiny na stovky let dopředu a byly neoddělitelnou součástí Cragg Vale i v pozdním osmnáctém století, v době, kdy se ve vesnici usídlila skupina později známá jako mincíři z Cragg Vale. Bývalí tkalci vedení svým králem Davidem Hartleym se odmítali smířit s nuznými výdělky z tkalcovství, pověsili svoji živnost na hřebík a pustili se do výnosnější činnosti: padělání zlatých mincí.

Klasický příběh o vzpouře chudých a jejich snaze prorazit zeď nuznosti je srovnatelný s historkami o Robinu Hoodovi, přesto je David Hartley, který nakonec zemřel na šibenici v roce 1770, výrazně méně známou postavou. Zlidovělý příběh severu Anglie zpopularizoval až Ben Myers v knize The Gallows Pole. Ta původně vyšla před dvěma lety, od té doby se dočkala osmi dotisků a podle posledních zpráv od spisovatele by na její námět měl vzniknout i televizní seriál. Kniha se v určitých kruzích stala kultem – příběh protkaný násilnými scénami, pachem rašeliny a cinkáním falešných mincí si získal oblibu u fanoušků folkloru i krajiny. Učaroval ale i hudebníkům. Durhamská kapela Shining Levels hrávala svoje písně ovlivněné příběhem mincířů na živých koncertech a před několika dny je konečně vydala i v podobě alba jednoduše nazvaného The Gallows Pole OST.

Kniha byla přitom hudbou napájená už od začátku. Ben Myers, autor, který za deset let vydal šest beletristických knih, začínal svoji kariéru jako hudební publicista, ještě před dvacítkou stihl psát pro Melody Maker a později se uchytil i v Guardianu nebo NME. Klíčovou roli hudby zdůrazňuje už názvem své zatím nejúspěšnější knihy: Gallows Pole je lidová píseň vyrůstající ze své předchůdkyně The Maid Freed from the Gallows, poprvé natočená v roce 1939 americkým folkovým a bluesovým zpěvákem a akordeonistou Leadbellym a definitivně proslavená díky Led Zeppelin, kteří ji nahráli na svoje třetí album z roku 1970. Myerse ale při psaní neinspirovali jenom Zeppelin. Ve svém playlistu, který po vydání knihy zveřejnil na serveru Quietus, zmiňuje i americkou folkovou zpěvačku Odettu, Donovana, komika a písničkáře Matta Berryho nebo prog-rockovou okultní kapelu Black Widow, která byla kvůli svému napojení na satanistickou estetiku často přirovnávána k Black Sabbath.

A do téhle řady by samozřejmě zapadli i Shining Levels. Hned úvodní skladba jejich knižního soundtracku totiž odhaluje všechny zdroje, kterými je jejich zvuk živený. Éterický vokál upomíná na Sandy Denny z Fairport Convention a první vlnu anglických folk-rockových skupin jako Pentangle nebo Steeleye Span, rašelinové kytarové riffy zase odkazují ke zmíněným Black Sabbath nebo Led Zeppelin. Když se nálada desky překlopí do pomalejších skladeb jako Moonless Night, objeví se aluze na Bridget St John nebo Vashti Bunyan, jindy díky houslím připomínají Shining Levels třeba americkou psychfolkovou kapelu Espers. Především ale zůstávají výsostně severoanglickou kapelou. Stejně jako autor knihy Ben Myers, se kterými prožívali své dětství, totiž pocházejí členové kapely ze severoanglického Durham. A tohle místo je pro ně v jejich tvorbě zásadní.

„Rozdělená Anglie, potenciál a mystérium izolované rurální krajiny, změna ročních období, průmyslový pokrok,“ vypočítává kapela na svém bandcampu zásadní témata desky. Vlastně by to ale ani nebylo potřeba. Album totiž mluví srozumitelným jazykem a obstojí samo o sobě. Jako každou současnou britskou desku, i The Gallows Pole OST můžeme vnímat coby komentář k aktuální politické situaci ve Velké Británii. Gang mincířů toužících po osvobození z chudoby by určitě našel svůj odraz v lidech, kteří v současnosti trpí kvůli demontáži sociálního systému a škrtům konzervativní vlády a krvavé činy i překračování zákonů jsou motivy, které ze společnosti nikdy nemůžou vymizet.

The Gallows Pole OST ale zároveň zůstává deskou, která je pevně ukotvená v minulosti a která nám dává pocítit hlubokou historii britské lidové hudby. Trochu to připomíná velkou návratovou nahrávku anglické folkové legendy Shirley Collins – ta svoje album Lodestar z roku 2016 otevřela písní Awake, Awake, variací na baladu Thomase Deloneyho původně napsanou už v roce 1580. Shirley Collins v písni vybízí obyvatele Anglie, aby se probudili, protože se blíží strašné dny, volá je jejich Bůh a už zítra můžou být zakopaní pod zemí. Je v tom zakódovaný jasný komentář k Brexitu, i sama Collins ostatně v rozhovoru pro Wire zdůraznila, že je nezbytné zbavit se v přemýšlení o vlastní zemi všech nacionalistických tendencí. Zároveň jde ale o připomínku konkrétní historické události, velkého londýnského zemětřesení, které poslalo k zemi jednu z věží katedrály svatého Pavla.

The Gallows Pole můžeme vnímat stejně – může to být obžaloba společnosti, která se ani dvě stě padesát let po smrti krále mincířského gangu Davida Hartleyho nebyla schopná vyrovnat s chudobou, rozdělením společnosti na dvě části nebo násilím, které plodí další násilí. Stejně tak je to ale album, které slouží jako portál do osmnáctého století. Je trochu romantické, často trochu naivní, podobně jako zmíněné folk-rockové kapely přelomu šedesátých a sedmdesátých let ale v něčem přitažlivé. Neshrnuje děj knihy ani neslouží jako backgroundová hudba k samotnému čtení. Nejlepší je jako úvod. Po jeho poslechu se budete chtít okamžitě začíst do krvavých řádků The Gallows Pole. Severní Anglie osmnáctého století se pak na chvíli stane vaším domovem.