Jaromír Typlt & Michal Rataj: Škrábanice
Polí 5 (https://www.polipet.cz)
Lze nápaditě sloučit hlas a hudbu ve formě, která by ani jednomu z těchto medií neubírala na atraktivitě a neomezovala jeho výrazové prostředky? To je jedna z otázek, kterou si již od roku 2009 kladou Jaromír Typlt a Michal Rataj v improvizovaných zvukově-textových pásmech nazvaných Škrábanice. Nyní, po necelých pěti letech od svého prvního uvedení vycházejí Škrábanice na cd o 13 skladbách, ve kterých se citace a hlasové projevy pojí s elektronikou, akustickou kytarou a baskytarou a zvukovými předměty.
Ze skladeb čiší živelnost, neurvalost ale i intimita. Hlavně však neustále dávají na odiv urputnost, která oba autory doprovází v tvůrčím procesu ve snaze izolovat v proudu myšlenek to hodnotné a zaznamenat to. Názvy skladeb jako například Chybný závěr nebo Hned seškrtáno a jejich obsah si s touto metatextuální snahou pohrávají a dále ji rozvíjejí. Chybování a fascinace chybami se přece samy o sobě mohou stát podnětným tématem a zároveň i inspirativní technikou literární i hudební tvorby, o čemž svědčí například dílo Samuela Becketta.
Skicovitost a formální rozevřenost jsou tedy jedny z hlavních podstat Škrábanic. Fragmentárnost a úsečnost Typltových veršů a jeho hlasové projevy korespondují s Ratajovou elektronikou a akustickými zvuky kytary, mbiry a ostatních nástrojů a předmětů zejména proto, že i ty jsou pojaty akusmaticky, jsou různě upravovány efekty a vršeny přes sebe jako samply. Přesto, že jsou slova v moment vyřčení odňata od svého původce a začínají si žít vlastním životem si však Typltův hlas v sobě uchovává jakousi hřejivost.
Nikoho asi nepřekvapí, že nejhojněji využívanou technikou Typlta je onomatopoeia. Typlt si rád pohrává se slovy, obrací je v ústech dokud mu neznějí tak, jak mu to vyhovuje a vnukává na první pohled nonsensovým frázím smysl jen zabarvením svého hlasu. Ten vládne širokou paletou výrazů: je syčivý i škrábavý, místy se zaškobrtávává, zajíkává a jindy zase působí absolutně uhlazeně až nezúčastněně. Již samotným izolováním nějakého spojení či věty a vložení jich do Ratajovy spletité zvukové sítě tyto nabývají svébytného smyslu díky nově nabytému kontextu, do kterého je Typlt zasadí.
Krom toho, že se vyslovený text stává součástí hudby a ta zase na oplátku promlouvá do textu, občas mezi sebou obě media vedou dialog. Jindy se zase hlas podvolí hudbě a dotváří jí jakési křoví nebo se naopak vyřčené slovo či fráze stane podnětem pro změnu v hudbě. Ať tak či onak Typlt a Rataj hledají nové cesty, jak spolu vzájemně komunikovat a poměrně elegantně se vyhýbají otřelým způsobům recitace, které využívají hudbu pouze k dramatickému dobarvování textu. O tom se nakonec každý může přesvědčit, zavítá-li v pondělí 19.5. do Café Neustadt, kde oba autoři cd Škrábanice pokřtí.
