- Inzerce -

Jiří Špičák: Suzanne Ciani – mistryně reklamních synťáků

Vydavatelství Finders Keepers Records není třeba dlouze představovat – do povědomí českých fanoušků se tenhle britský label dostal především svojí delikátní archeologickou prací při propagaci obskurních soundtracků k česlovenským filmům – zatím světu představil Fišerovu Valerii a týden divů, Malou mořskou vílu Zdeňka Lišky nebo lehce psychedelickou rozvernost Dívky na koštěti.

Estetická východiska jsou stále stejná – vzít hudbu, která je zdánlivě zakořeněná v pevně daných kontextech a přenést ji do míst, kde rozkvete nevídaným způsobem. Jiné to není ani v případě jednoho z posledních releasů Finders Keepers, desky Lixivation od italsko-americké skladatelky Suzanne Ciani. 

Tahle experimentátorka patří k průkopnicím syntezátorové easy listening hudby, její první deska nazvaná Seven Waves vyšla už v roce 1982. Ještě předtím, než se vrhla do vod zjednodušujících elektronických motivů a přístupných new age kompozic se ale Ciani věnovala hudbě, která by se z dnešní perspektivy dala označit za avantgardní. A právě tu mapuje kompilační deska Lixivation, na které Finders Keepers shromáždili její skladby rannými sedmdesátými lety, kdy studovala v Stanford’s Artificial Intelligence Labs počínaje a rokem 1985 konče.

Kompilace zachycuje období, kdy se Ciani seznámila s výrobcem syntezátorů Donem Buchlou (ten pro ni vytvořil nástroj pojmenovaný po něm příznačně The Buchla Synthesiser) a pod hlavičkou Ciani Musica prozkoumávala zvukové možnosti nových hudebních nástrojů. Její objevná práce ji později přinesla uznání třeba od Vangelise, který se stal jejím blízkým přítelem a ještě později i komerční úspěch, spolu s ním ale logicky přicházely i ústupky přístupnější hudbě – ty dosáhly svého vrcholu na uhlazené, ale mnohdy až příliš podbízivé desce The Velocity Of Love z roku 1986.

Lixivation se dá popsat mnoha slovy, právě podbízivost mezi nimi ale není. V šestnáctce skladeb tady zní hlukové vrypy, samply mužských hlasů, náznaky neměnných táhlých tónů nebo autentické dobové reklamy – společně se zmíněnými experimenty ale i ony vytvářejí pozoruhodné juxtapozice. 

Hudba Suzanne Ciani zasazená do dnešní doby směřuje k očekávatelné pointě – právě roztáhlé zvuky opírající se o reklamní estetiku a čerpající z vizuality prvních videoher jsou ve světě současné jiné hudby velmi žádaným artiklem. Můžeme se bavit o tom, jestli už není princip „pouhých“ ponorů do popkulturních bazénů minulosti vyčerpaný, jedno se ale nemění – poslouchat tyhle náčrtky povlávající v kontextovém vzduchoprázdnu je pořád ještě dobrodružné. 


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.