- Inzerce -

Jiří Špičák: Suzanne Ciani – mistryně reklamních synťáků

Vydavatelství Finders Keepers Records není třeba dlouze představovat – do povědomí českých fanoušků se tenhle britský label dostal především svojí delikátní archeologickou prací při propagaci obskurních soundtracků k česlovenským filmům – zatím světu představil Fišerovu Valerii a týden divů, Malou mořskou vílu Zdeňka Lišky nebo lehce psychedelickou rozvernost Dívky na koštěti.

Estetická východiska jsou stále stejná – vzít hudbu, která je zdánlivě zakořeněná v pevně daných kontextech a přenést ji do míst, kde rozkvete nevídaným způsobem. Jiné to není ani v případě jednoho z posledních releasů Finders Keepers, desky Lixivation od italsko-americké skladatelky Suzanne Ciani. 

Tahle experimentátorka patří k průkopnicím syntezátorové easy listening hudby, její první deska nazvaná Seven Waves vyšla už v roce 1982. Ještě předtím, než se vrhla do vod zjednodušujících elektronických motivů a přístupných new age kompozic se ale Ciani věnovala hudbě, která by se z dnešní perspektivy dala označit za avantgardní. A právě tu mapuje kompilační deska Lixivation, na které Finders Keepers shromáždili její skladby rannými sedmdesátými lety, kdy studovala v Stanford’s Artificial Intelligence Labs počínaje a rokem 1985 konče.

Kompilace zachycuje období, kdy se Ciani seznámila s výrobcem syntezátorů Donem Buchlou (ten pro ni vytvořil nástroj pojmenovaný po něm příznačně The Buchla Synthesiser) a pod hlavičkou Ciani Musica prozkoumávala zvukové možnosti nových hudebních nástrojů. Její objevná práce ji později přinesla uznání třeba od Vangelise, který se stal jejím blízkým přítelem a ještě později i komerční úspěch, spolu s ním ale logicky přicházely i ústupky přístupnější hudbě – ty dosáhly svého vrcholu na uhlazené, ale mnohdy až příliš podbízivé desce The Velocity Of Love z roku 1986.

Lixivation se dá popsat mnoha slovy, právě podbízivost mezi nimi ale není. V šestnáctce skladeb tady zní hlukové vrypy, samply mužských hlasů, náznaky neměnných táhlých tónů nebo autentické dobové reklamy – společně se zmíněnými experimenty ale i ony vytvářejí pozoruhodné juxtapozice. 

Hudba Suzanne Ciani zasazená do dnešní doby směřuje k očekávatelné pointě – právě roztáhlé zvuky opírající se o reklamní estetiku a čerpající z vizuality prvních videoher jsou ve světě současné jiné hudby velmi žádaným artiklem. Můžeme se bavit o tom, jestli už není princip „pouhých“ ponorů do popkulturních bazénů minulosti vyčerpaný, jedno se ale nemění – poslouchat tyhle náčrtky povlávající v kontextovém vzduchoprázdnu je pořád ještě dobrodružné. 


Zkouška sirén – Kam pro písně?

Staré a nové cesty ke zlidovění.

Zvuk a čas bez významových nánosů

Přitáhnout umělce formátu Klause Langa doprostřed Žižkova se nedaří zas tak často. Miroslavu Beinhauerovi a Atriu Žižkov se to povedlo a využili tuto příležitost naplno.

Most mezi dvěma světy

Žádná vanilka a žádná komfortní zóna v hudbě Hümy Utku.

Hermovo ucho – Art of Duo

Konfrontace jako modus operandi, naslouchání kozíma očima a další zprávy z Tokia.

Ensemble Terrible deset let na scéně

O studentském tělese, které je zároveň intermediální platformou.

Michal Kořán: Endemitní modrá ještěrka

Od xeroxu a propisotu k bandcampové knihovně. Rozhovor se stočí i k přednostem sluchátek a důležitosti vypalování alespoň malého počtu CD-R.

Zkouška sirén – hudba z rukavičky

Technologické ambivalence Laetitie Sonami

Slzy jsou v pořádku…

S Ondřejem Skovajsou o romských písních a projektu Giľora.

Operní pocta „odlišné“ prominentce

V díle o tíživém osudu Rosemary Kennedyové otevírají tvůrkyně důležitá témata, které akcentují zvukově atraktivní hudební složkou.

Ostravské objevování hudby dneška i nových prostorů

Třinácté bienále, dvacet let Bandy, nejdelší koncert „pouhých“ 480 minut, urbex i minimaraton.