Existují různé hudební výběry. Kompilace Caves – A Compilation of Silences je výjimečná tím, že nabízí na většině ze své dvou a půl hodinové stopáže ticho. Po vzoru elektronické hvězdy Nicolase Jaara se totiž rozhodlo celkem osm muzikantů natočit hudební pomůcky k meditaci.
„Dvacetiminutový track jsem si napřed vyrobil pro sebe, abych při meditaci nemusel používat budík na telefonu,“ vysvětlil primární impulz vzniku recenzovaného výběru Chilan Nicolas Jaar. „Sdílel jsem ho s několika přáteli a přišel jim praktický. Tak jsem si řekl, že by bylo hezké požádat další umělce, aby vytvořili své vlastní hudební tracky, které připraví posluchače na chvíle ticha. Domnívám se, že vedle meditace je možné je použít jako časovač pro cokoli: pro vaření, běh, krátký spánek a další činnosti,“ dodává autor, o němž se v současné době mluví především v souvislosti s vydáním druhé desky projektu Darkstar, který tvoří s americkým multiinstrumentalistou Davem Harringtonem. Zvláštní kompilace Caves – A Compilation Of Silences, vypuštěná do světa skrze Jaarův label Other People, je vedle přístupné tvorby Darkstar odrazem avantgardnější stránky jeho hudební i vydavatelské osobnosti.
Z prvních řádků by se mohlo zdát, že nás čeká osm tichých hudebních úvodů, zde nazvaných „jeskyně“, s tibetskými mísami, případně se stylovou new age elektronikou. To bychom se ale přepočítali. Už složení přispěvovatelů dává tušit experimentálnější momenty. Vždyť na výběru vedle sebe stanuli kromě Jaara také mnozí ze spoluhráčů z živých koncertů principála nebo spolupracovníků z labelu Other People (Sary Moussa, Marzio Zorio nebo Will Epstein alias High Water) nebo renomovaná elektronická experimentátorka Lucrecia Dalt. Právě ona připravila pro sedmiminutovou meditaci dlouhou předehru i codu postavenou na odtažitě chladné elektronice, která industriálním způsobem stimuluje jisté zklidnění dechu. Také následující tříminutovou tichou „jeskyni“ Marzia Zoria ohraničuje výrazná, na terénních nahrávkách nejistého původu postavená koláž plná jemných úderů, bublání, šplouchání či minimalisticky se opakující jednoduché, atmosférické elektroniky.
S nimi tu poté přeci jen leží i pokusy, které se více blíží obecné představě toho, jak by asi měla znít hudba, která povede běžného posluchače ke klidnému splynutí ve svém nitru nebo s duchem okolní přírody. Už zmíněný Will Epstein svou patnáctiminutovou „jeskyni“ zahajuje repetitivně zadumanou klávesovou hrou, sám iniciátor projektu, Nicolas Jaar, je ve své dvacetiminutové „jeskyni“ laděný ještě ambientněji. I další protagonista, Sary Moussa z Libanonu, v desetiminutové meditační časomíře drží jeden tón, na němž experimentuje s minimalistickými výpady. Nejvíce muzikálnosti před ztišením nakonec projevil Francouz Désiré Niamké, uměleckým jménem Aho Ssan, který se narozdíl od většiny kolegů nebál vnitřní prostor pro tichou meditaci z obou stran ostře ohraničit úseky vybuzenými silnou elektronickou distorzí. Snad pouze od legendárního Laraajiho, protagonisty stylotvorné Enovy ambientní série, se dalo čekat zamyšlené mračno, avšak jeho úvod má podobu plnohodnotné, více než tříminutové skladby postavené na plující elektronice, bezeslovném autorově vokálu a pouze kratičké á capella koncovce.
„Užitkové“ hudby určené k doprovodu nějaké lidské činnosti nebo vyplnění prostoru jistou atmosférou existuje velké množství. Kompilace Caves – A Compilation Of Silences na rozdíl od většiny takovéto produkce nehodlá slevit i z jisté umělecké hodnoty celého projektu. Ano, celá kompilace se dá jen těžko konzumovat běžným posluchačským způsobem, proto jí vydavatel také nabízí k poslechu a ke stažení na svém bandcampovém profilu za cenu, jakou si sami určíte. Těm, kteří ji hodlají využít k jakékoliv činnosti (od meditace, až třeba k tomu vaření), nabízí při tom i ukázky vizí originálních muzikantů, jež mohou nalákat i k bližšímu obeznámení s jejich tvorbou.
V.A.: Caves – A Compilation Of Silences
Other Place (https://other-people.net)