- Inzerce -

Michal Kořán: Psychedelic Hallucinogen

Je tu a tam spodivem, jaké nahrávky nenajdou svoje uplatnění na klasickém nosiči (jakéhokoliv typu). Například Michal Kořán, dnes známý jako polovina tichých experimentátorů Kora Et Le Mechanix, vytvořil v roce 2002 zvukový doprovod k instalaci L:S:D:A–Č:S:S:R v Galerii v Jelení. Výstava, kterou sestavil kurátor Miloš Vojtěchovský, tehdy představila kolekci obrazů malovaných pod vlivem psychotropních látek v rámci oficiální československé psychoterapie v letech 1952–1974. Naštěstí se v dnešní době vyrojilo několik labelů, které se plně soustředí na vydávání ambientních nahrávek. Vedle Genot Centre nebo horníků industriální historie z CS Industrial 1980-2010 je tu i netlabel Signals from Arkaim, který se nakonec Psychedelic Hallucinogen ujal. Navíc chvályhodně nevzal materiál v původním stavu, ale záznam jeho živého předvedení z Pražského industriálního festivalu, konkrétně z ročníku, který proběhl v pražském Rock Café v roce 2005.

Čtyřicetiminutovou nahrávku můžeme brát za koláž kratších původních střípků upravených pro soustředěný poslech. Tichý tok hudby znovu evokuje momentky z opuštěného kosmodromu, ovšem tentokrát, zcela v duchu původního zadání, to znamená s více psychedelickým feelingem. Tiché industriální pasáže, kde se prolínají statické plochy s field recordings a niterným elektronickým drobením, jsou střídány okamžiky plnými houkavých, prostorem plujících zvuků. Klišé z filmů 70. let je na několika místech jen jemně naznačeno. Jejich použití by bylo stylové, ovšem na druhou stranu klišovité. A to mu se kořán snížit rozhodně nechtěl. Letmé stylové náznaky používá spíše, alespoň tak to vnímám já, v ironickém duchu. Nabízí se analogie s novější nahrávkou, na které se autor podílel, a to deskou 10 000 žárovek dvojice Kora Et Le Mechanix. I ta původně vznikla jako hudební doprovod (konkrétně divadelního představení). Na rozdíl od Psychedelic Hallucinogen ale duo nechává jednotlivé nápady na novince oddělené. Z mého pohledu to bylo nešťastné rozhodnutí, neboť dříve, než se posluchač dostane do nálady kompozice, je zastaven a přinucen se dostávat do nálady dalšího zvukového vzorku. Oproti tomu recenzovaná koláž citlivě vtírá jednotlivé nápady do sebe. Udržuje tak v posluchači kontinuálně základní naladění nahrávky a jako chameleon pak v průběhu reprodukce pomalu mění své zabarvení. Delikátně a vkusně.

 

Michal Kořán: Psychedelic Hallucinogen

Signals from Arkaim (https://signalsfromarkaim.blogspot.cz)

 

 

 


Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.