- Inzerce -

Milton Babbitt: skladatel jako vědec

V sobotu 29. ledna zemřel ve věku 94 let americký skladatel Milton Babbitt. Tato zpráva českými médii neproběhla, narozdíl například od Henryka Góreckého nebyl Babbitt zrovna skladatel pro masy. Naopak. V každé knize o dějinách hudby 20. století mu sice je věnováno důstojné místo a  uctivé zmínky, zároveň ho ale je možné dát jako typického zástupce hudby, která vzniká v laboratoři. Babbitt sám s tím zřejmě problémy neměl, naopak svou vizi současného skladatele jako špičkového vědce, jenž nemusí usilovat o to, aby mu běžní lidé rozuměli, zformuloval již v  padesátých letech v textu Who Cares If You Listen. Skladatele v něm staví na roveň špičkovým teoretickým fyzikům (sám původně studoval matematiku) a tvrdí, že je třeba požadovat také po publiku soudobé hudby vyšší míru vzdělanosti a specializovanosti. Izolace, v níž se soudobá hudba po druhé světové válce ocitla, není podle něj ničím nenormálním, je třeba ji akceptovat a využít.

Dovoluji si tedy navrhnout, aby skladatel prokázal sobě i své hudbě okamžitou a konečnou službu tím, že se zcela, rozhodně a dobrovolně stáhne z veřejného světa do oblasti soukromého provádění a  elektronických médií, která reálně umožňují eliminaci veřejných a  společenských aspektů hudební kompozice. Tím, že tak učiní, (…) získá svobodu k soukromému rozvíjení profesionální kariéry, která je v  protikladu k neprofesionálním kompromisům a exhibicionismu.“

Babbittův text odráží intelektuální atmosféru evropské poválečné hudby, která navazovala na meziválečný serialismus Arnolda Schönberga nebo Antona Weberna a budoucnost viděla v racionálním strukturování hudebních prvků. Milton Babbit byl jedním z hlavních průkopníků těchto myšlenek ve Spojených státech a byl vzorem dlouhým zástupům skladatelů usídlených na tamních univerzitách. Experimentoval také s využitím elektroniky, nejslavnější je asi jeho skladba Philomel pro hlas a syntezátor. Navzdory svým radikálním názorům z 50. let se nikdy z veřejného hudebního života nestáhl a některá jeho díla jsou přístupná i bez vysokoškolského diplomu.

Důkazem může být, že jeho skladbu Semi-Simple Variations převzala a  přepracovala i skupina The Bad Plus (recenzi na jejich aktuální CD najdete v HV 1/2011).

Originál

The Bad Plus


Free Forms of Arts na Ponavě

Zelené žáby, udu i kontrapunkt hostí kavárny.

Zkouška sirén – Zvuky rajského kovu

Otec Dionysios Tabakis chválí Boha s elektrickou kytarou a umělou inteligencí.

Kyjevský kolektiv Opera Aperta a jejich empatické divadlo krutosti

Jak si představit operu vznikající ve válečných podmínkách? Lze vůbec o válce promlouvat prostřednictvím opery? 

Ticho a všechno kolem

Různé podoby „ticha a věčnosti“ na koncertě Konvergence.

Mlčící božský hlas aneb Návrat anděla

Tento text vznikl u příležitosti třetího výročí úmrtí Petra Rezka – jako vzpomínka na dávné časy a jako odpověď na jednu z posledních prací světlého myslitele a kongeniálního tvůrce.

Sametové podzemí v Pakulu

Jediný český koncert Velvet Underground se uskutečnil 13. června 1993.

Busking aneb Hledání

Ensemble Opera Diversa se rozloučil s koncertní sezonou ve vnitrobloku.

Masterclass s Barbarou Hannigan

Od niterného prožitku ke (zdánlivě) spontánnímu projevu.

Zkouška sirén – Putování mezi Rackem a Kuňkadlem

Hana Kotková, Salvatore Sciarrino a Luigi Nono v Národním technickém muzeu.

Opravit svět, který se rozpadá

Klavírista Daan Vandewalle zahraje v Příbrami.