Music From The Film: Vi Kommer Til A Fa Deg
Zeromoon (https://www.zeromoon.com)
Američané Gary Young a Arthur Harrison spolu v různých projektech zkoumají všeliké možnosti nestandardního zvukového projevu již po více než dvě dekády. Od roku 2007 pracují pod jménem Music From The Film a nyní pod ním vydali již páté album, na němž se duo rozšířilo navíc o bubeníka Kevina Buckholdta. Norský název Vi Kommer Til A Fa Deg znamená něco jako „chystáme se vás dostat“ a je nutno říci, že desce nebyl přisouzen s přehnanými ambicemi.
Tahle deska se umí posluchačovy pozornosti zmocnit již od úplného začátku. Minimalistické ostináto analogového syntezátoru tu napadají melodie akordeonu, další surovější elektronika, osamělé tóny zvonkohry a různé akustické perkusivní zvuky, které můžeme podle dalšího vývoje desky přisoudit právě Buckholdtovi. Nečekané a k našemu vnímání nečekaně invazivní zvukové kombinace však pokračují dál a můžeme se jen dohadovat, zda kapela své bizarní koláže vytvořila s nijak neomezovaným humorem či v nějakém freakoutovém vytržení, možné mrazení v zádech nám ale může napovědět, že až zde se může nacházet účinná obrana proti všeobecně diktovanému konformismu. V logice se jménem kapely bychom si mohli některé pasáže představit jako ty divnější zvukové útržky třeba z filmů Franka Zappy, bez této logiky se ale můžeme ocitnout kdekoli podle vlastní fantazie.
Všechny zvuky mají svůj rovnocenný prostor a každý mezi ostatními zaujímá sebejistou i překvapivou pozici zároveň. Například ve skladbě Cup se noisově expresivní elektronické fráze kříží s přímočarou (ne však zdivočelou) hrou na bicí, hlasovou deklamací různé nálady či intenzity, pobrukáváním baskytary a brnkáním na struny elektrické kytary někde za nultým pražcem, do toho si však bezstarostně hvízdá teremin. Takovéto několikaminutové pestré koláže ale mohou kdykoliv prostřídat také různé miniatury, jako např. Don’t Shoot The Theremin Player, jejíž zvukový průběh si můžeme podle názvu představit v různých podobách, ale pouze ta nejprimitivnější představa odpovídá skutečnosti. Nástrojový arzenál se s každou skladbou rozšiřuje, dojde na levné varhánky a další lo-fi elektroniku, cimbál nebo vokodéry přelaďované a jinak upravované vokály a jednou z mnoha hádanek může například zůstat, kde že je použit instrument nazvaný Sarah Palin.
Vše je tu radikální i hravé zároveň. Stylové souvislosti s touto nahrávkou si může každý posluchač najít po svém dle svých dosavadních zkušeností. Může to být klasický americký underground a noise, německý krautrock, nebo i leccos dalšího, jak si lze při poslechu nebo stažení zdarma ověřit přímo na stránkách netlabelu Zeromoon. Smyslu pro absurdní humor, kompoziční invenci i okouzlující zvukové estetice této kapely lze podlehnout velmi snadno.
