- Inzerce -

Nac/Hut Report: Wszystko Jeszcze Jest

Polsko-italské duo usazené v Krakově, Nac/Hut Report, vydalo v březnu letošního roku opět nové album, opět na nezávislé varšavské značce Crunchy Human Children.

Nac/Hut Report jsem před zde před třemi lety v recenzi poměrně vychválil. Přišli totiž svého času s výtečným nápadem v pojetí zvukové avantgardy pomocí kombinace dreampopu a noisu, přitom dokázali vytvořit atmosféru jako z literárních děl Gustava Meyrinka. A to se dařilo, aniž by duo Brigitte Roussel – Li/ese/Li přílišně tlačilo na retro vlnu a ještě lépe, aniž by přistupovalo na trendy estetiku a „hajp“ logiku, což jsou v dnešní době možná až nutné kroky k tomu, abyste „prorazili“ v indie vodách. Ovšem jak jsem dál projekt sledoval, začínal jsem mít pocit, že jsem jej trochu přechválil, neboť se od svého konceptu nedokázal plně odvázat a místo hledání nových progresivních cestiček (anebo naopak minimalismů) se v něm neustále točil, až to začalo nudit. Zajímalo mě proto, jak si duo vede na čerstvě vydané nové desce, a jestli se dočkám příjemného překvapení v podobě odlišných avantgardních přístupů.

Novinka nese název Wszystko Jeszcze Jest, což dává naději k určitému posunu, neboť namísto předchozího striktně anglického projevu přešla zpěvačka Brigitte Roussel na polštinu, což novince určitě prospívá. Jinak se ovšem nic moc nového neděje, pomineme-li zahuštění onoho atmosférického a dreampopového závoje, jenž tvorbu Nac/Hut Report obklopoval vždy. Konkrétně tedy čekejte čistý a maximálně zasněný ženský vokál lehce připomínající Björk, ten se ve výsledné zvukové podobně lehce utápí do základní elektro/kytarové linky, jež je prostá jakýchkoli úderů či elektronické rytmiky. Dynamika samozřejmě nechybí, ale musíte zkrátka přijmout to, že se písně skládají pouze ze zvonivých ruchů, loopů a roztodivné směsice efektů, ostatně i ona kytara zní obvykle jen skrz kvákadla, tremola či strobe efekty.

Projektu jdou nejlépe intra a pomalejší nástupy, hned úvodní Międzyczas je asi nejlepší skladba, co jsem od Nac/Hut Report kdy slyšel. Mimo tu jde také dosud o nejpovedenější artwork v diskografii dua. V tomto ohledu je sice co chválit, ale nezastírá to fakt, že si kapela jede stále to své bez drastičtější změny přístupu. Lze se tak domnívat, že náročnější posluchače deska v půlce stopáže zkrátka přestane bavit i přes to, že onen opakovaný sled dokáže pár slušných detailních nápadů vygenerovat, ku příkladu dvě odvážně protichůdné linky ve skladbě Cecylia.

Mohu sice s čistým svědomím napsat, že v případě Wszystko Jeszcze Jest je i opakovaná avantgarda stále avantgardou, ovšem na druhou stranu musím upozornit, že navěky cucat jen z vlastní osobitosti zkrátka nelze, mnohdy to u fanoušků neprochází ani těm nejtupějším kolovrátkům. Nahrávky Nac/Hut Report jsou prostě dobré „jen“ jako prvotní setkání s nápadem, protože podobné pojetí neuslyšíte myslím úplně často a můžete být příjemně překvapeni. Pokud se ale Nac/Hut Report napříště nevyvážou ze své smyčky, obával bych se, že zapadnou, což by bylo u tak charismatických umělců škoda.

Nac/Hut Report: Wszystko Jeszcze Jest
Crunchy Human Children (https://crunchyhumanchildren.bandcamp.com)


faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL a díky covidovému lockdownu si osvojil nové způsoby tvorby.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.

Helmholtz-Funk

Se skladatelem Wolfgangem von Schweinitzem o čistém ladění, hudebnosti hebrejštiny i prostorovosti sterea.

Hermovo ucho – Letiště (v plurálu)

Kdo by nechtěl využít specifický veřejný prostor jako realizační médium pro své nerealizovatelné vize?!

Zkouška sirén: Amelia

Laurie Anderson v kokpitu s brněnskou filharmonií.