- Inzerce -

Nejlepší tenor…

Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda ve svém pravidelném sloupku Pop-ekonomie nedávno zabrousil do vod showbussinesu a předestírá neveselé vize (dostupné též na jeho blogu https://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/3692/lady-gaga-bude-brat-vse.html). Podle něj, respektive podle autorů jím citovaných ekonomických studií „ nové technologie umožňují, aby se talent několika nejlepších umělců rozséval po planetě se stále větším dosahem.“ Internet a s ním spjaté společenské sítě „ významně násobí sílu a dosah nejtalentovanějších umělců. Nyní, když většina hudby, kterou posloucháme, pochází z nahrávek, je klidně možné, aby hlas nejlepšího tenora zněl v jeden okamžik doslova na každém místě na světě.“ Bez ohledu na to, kterýpak tenorista by asi byl tím nejlepším na světě, je to děsivá představa. Můžeme se utěšovat jen tím, že stejné technologie, které umožňují superhvězdným pěvcům posilovat tržní dominanci, dávají lidem na celém světě možnost se docela dobře bez hvězd obejít a „nehvězdným“ tvůrcům nabízejí cestu jak dostat hudbu k  posluchačům. Ekonomie a empirická zkušenost se tu tak trochu rozcházejí. Ale je také možné, že se obě tyto věci navzájem nevylučují. Showbussines a hudba jsou koneckonců oblasti, které se překrývají jen částečně.


Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.

Nevyzkoumatelné

„Umění jako výzkum“ žádné není. A „výzkum umění“ neexistuje.

Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.